Otto Steinwender
Otto Steinwender | |
---|---|
Dr. Otto Steinwender | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1885 – 1918 | |
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
Člen rakouské Spolkové rady | |
Ve funkci: 1. prosince 1920 – 20. března 1921 | |
Stát. tajemník financí Něm. Rakouska | |
Ve funkci: 30. října 1918 – 15. března 1919 | |
Předchůdce | vznik státu |
Nástupce | Josef Schumpeter |
Poslanec Korutanského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1919 – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) Deutschnat. Vereinig. Německá lid. strana nezařazený Německá agrár. str. Německý národní svaz Německá nacionál. str. Velkoněm. nacionální str. |
Narození | 17. února 1847 Klagenfurt Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. března 1921 (ve věku 74 let) Villach Rakousko |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Commons | Otto Steinwender |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Steinwender (17. února 1847 Klagenfurt[1] – 20. března 1921 Villach[2][3][4]) byl rakouský politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období člen rakouské Spolkové rady a ministr financí Rakouska.
Biografie
Byl synem finančního úředníka. Vychodil národní školu a od roku 1857 gymnázium v Klagenfurtu. Absolvoval právnickou a filozofickou fakultu Vídeňské univerzity, kde studoval od roku 1865. Byl členem německého nacionálního Burschenschaftu Silesia. Na Vídeňské univerzitě získal pedagogickou zkoušku v oboru klasické filologie a germanistiky a roku 1873 (podle jiného zdroje roku 1876) získal titul doktora filozofie. Od roku 1874 působil jako učitel latiny a starořečtiny na vídeňském městském gymnáziu v Mariahilfu. Publikoval četné národohospodářské a politické články. Angažoval se politice jako člen Německé lidové strany. Roku 1880 náležel mezi zakladatele německého školského spolku Deutscher Schulverein a roku 1882 se podílel na formulování takzvaného Lineckého programu.[3][4]
V 80. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za městskou kurii, obvod Villach, Hermagor atd. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1891 (na schůzi 22. února 1894 sice oznámil rezignaci, ale již 6. března 1894 opětovně složil poslanecký slib). Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901.[5]
Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[6] Po rozpadu této parlamentní frakce patřil do klubu Deutscher Club (Německý klub). Od roku 1887 byl předákem skupiny Deutschnationale Vereinigung.[4] Jako člen klubu Deutschnationale Vereinigung se uvádí v roce 1890.[7] I po volbách roku 1891.[8] Z Deutschnationale Vereinigung se roku 1896 formálně ustavila Německá lidová strana. Profiloval se jako odborník na finanční a hospodářské otázky, patřil tradičně mezi zpravodaje u finančních zákonných předloh projednávaných v parlamentu.[4] Ve volbách roku 1897 byl na Říšskou radu zvolen za Německou lidovou stranu.[9][10] Byl tehdy jedním z pěti členů předsednictva jejího parlamentního klubu.[11] V roce 1898 byl ovšem pro své uměřené postoje k Badeniho jazykovým nařízením (vládní nařízení posilující status češtiny v úřední komunikaci, ostře odmítaná německými národovci) vyloučen z Německé lidové strany a v následujících letech působil v parlamentu jako nezařazený poslanec.[4]
Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Korutany 10. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, do kterého se sloučily německé konzervativně-liberální a nacionální politické proudy, v jehož rámci se uváděl jako člen Německé agrární strany.[5] V době svého příklonu k německým agrárníkům se specializoval na zemědělská témata.[4] V letech 1909–1911 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[3] Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[5] K roku 1911 se profesně uvádí jako gymnaziální profesor.[12]
V letech 1918–1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), nyní za Německou nacionální stranu (DnP). Zastával i vládní funkci. Od 30. října 1918 do 15. března 1919 působil jako státní tajemník (ministr) financí Německého Rakouska.[3] Ve funkci ministra musel čelit krizi spojené s rozpadem státu, provázené inflací. I přes snahy zabránit znehodnocování měny došlo k dalšímu tisku bankovek a urychlení inflačních procesů. K pokrytí peněžní nouze si stát musel vzít půjčku a zavést nové daně.[4]
Roku 1919 se stáhl z celostátní politiky, ale byl zvolen do Korutanského zemského sněmu, který ho následně vyslal do rakouské Spolkové rady,[4] kde zasedal od 1. prosince 1920 až do své smrti za Velkoněmeckou nacionální stranu (GdP).[3]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Steinwender na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klagenfurt-St. Egid, Geburtsbuch XII, 1842–1847, Seite 328, Eintrag Nr. 30, 3. Zeile
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Villach-St. Nikolai, Sterbbuch XIII, 1918–1924, Seite 176, Eintrag Nr. 41, 6. Zeile
- ↑ a b c d e Otto Steinwender [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Steinwender, Otto (1847–1921), Politiker, s. 200. (německy)
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 18. 3. 1897, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 4.
- ↑ Vorarlberger Landes-Zeitung, 29. 5. 1897, s. 1.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=433
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Ehrengräber für die Landschaftsmaler Ludwig und Josef Willroider (Mitte), Staatssekretär Otto Steinwender und Apotheker/Ex-Bürgermeister Friedrich Scholz (Links) sowie Fabriks- und Realitätenbesitzer Anton Moritsch (Rechts), Zentralfriedhof Villach, Kärnten
Otto Steinwender (1847 - 1921), Rakouský politik.