Otto Walterskirchen

Otto hrabě von Walterskirchen
Erb rodu Walterskirchenů
Rakousko-uherský vyslanec v Nizozemí
Ve funkci: 1888 – 1894
Předchůdce	Rudolf Mülinen
Nástupce	Alexander Okolicsányi
Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci: 1872 – 1874
Předchůdce	Rudolf Mülinen
Nástupce	Nikolaus Zulauf
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci: 1869 – 1872
Předchůdce	Bohuslav Chotek z Chotkova
Nástupce	Karl Pfusterschmid-Hardtenstein
Narození	19. června 1833
Úmrtí	1912 (ve věku 78–79 let)
Choť	Karoline Gräfin Hunyady
Rodiče	Georg Wilhelm von Walterskirchen
Profese	historik a diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Vilém svobodný pán (od roku 1907 hrabě) von Walterskirchen (Otto Wilhelm Freiherr / Graf von Walterskirchen zu Wolsthal) (19. června 1833, Wolfsthal, Dolní Rakousy – 16. listopadu 1912, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny. Od roku 1853 v diplomatických službách, později byl rakousko-uherským vyslancem v několika evropských zemích, naposledy v Nizozemí (1888–1894). V roce 1907 byl povýšen do hraběcího stavu.

Životopis

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu (stav svobodných pánů od roku 1643), kterému patřily statky v Dolním Rakousku nedaleko od Bratislavy. Narodil se na rodovém sídle Wolfsthal jako třetí syn c.k. tajného rady a komořího Georga Walterskirchena (1796–1865) a Idy, rozené hraběnky Friesové (1811–1868).^[1] Otto studoval na Orientální akademii ve Vídni a do diplomatických služeb vstoupil v roce 1853. Začínal na nižších postech v Istanbulu, Kasselu a Stuttgartu, poté byl legačním sekretářem v Paříži, Petrohradě a Berlíně, od roku 1868 byl velvyslaneckým tajemníkem v Římě. V letech 1869–1872 byl rakousko-uherským vyslancem ve Württemberském království, pak ve Švédsku (1872–1874). V roce 1874 byl uveden do stavu disponibility a nakonec v roce 1876 penzionován. V roce 1883 byl znovu uveden do aktivní služby a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Nizozemí (1888–1894). Byl též c.k. komořím (1858) a tajným radou (1886), za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1894). V roce 1907 byl povýšen do hraběcího stavu.

V roce 1871 se v Ischlu oženil s hraběnkou Karolínou Hunyadyovou de Kéthely (1836–1907), dcerou nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty hraběte Josefa Hunyadyho (1801-1869). Karolína byla od roku 1854 oblíbenou dvorní dámou císařovny Alžběty, tohoto postavení se ale po sňatku musela vzdát. Později užívala čestné tituly c.k. palácové dámy a dámy Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství pocházely dvě děti, dcera Ida a syn Josef Vilém.

Odkazy

Literatura

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 675–676 ISBN 978-3-205-20493-0

Externí odkazy

• Rodokmen Walterskirchenů, II. část dostupné online

Reference