Ottova vila (Zbraslav)
| Ottova vila | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekt | Otakar Novotný |
| Výstavba | 1909 až 1911 |
| Přestavba | 1995, 2002 (po záplavách) |
| Další majitelé | Jan Otto, Československý stát, Velkoněmecká říše, Československá socialistická republika, manželé Borensteinovi z Belgie |
| Současný majitel | Městská část Praha-Zbraslav |
| Poloha | |
| Adresa | ulice Žitavského čp. 500; 156 00, Praha-Zbraslav,  Česko |
| Ulice | Žitavského |
| Souřadnice | 49°58′22,35″ s. š., 14°23′43,77″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41491/1-2137 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ottova vila byla navržena architektem Otakarem Novotným pro majitele českého nakladatelství Jana Ottu (1841–1916), jehož rodina jezdila (z centra Prahy – z bytu na Václavském náměstí, později v Jungmannově ulici a posléze na Karlově náměstí) na léto na Zbraslav již od roku 1873.[1] Sám Jan Otto na Zbraslav přijížděl za rodinou denně v kočáru obvykle až k večeru.[1] V roce 1909, ve svých 68 letech, nechal Jan Otto postavit na Zbraslavi (v blízkosti dnešního mostu Závodu míru) malebnou vilu (u řeky) obklopenou zahradou.[1]
Popis vily
Exteriér
Třípodlažní secesní vila s mansardovou střechou byla postavena v letech 1909–1911 na zahradním pozemku protáhlého tvaru.[2][3] Ten sahal na svém východním konci až k navigační cestě, která vedla podél břehu Vltavy.[3] V západním průčelí domu byl vytvořen (západní) vchod do vily krytý klenutým loubím.[3] Objekt byl navržen jako letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů.[4] Jižní průčelí vily bylo lemováno terasou[4] (se vzdušnou pergolou).[3] Tato terasa byla propojena s druhou terasou u východního průčelí.[4] Východní strana vily obsahovala široký vstup se schodištěm vedoucím do zahrady.[4] Na toto „zahradní průčelí“ (hlavní vnější stranu budovy) původně navazovalo stromořadí.[3]
Interiér
Centrální prostor přízemí vily tvořila patrová sloupová hala, ze které ústila schodiště do nadzemního podlaží.[3] Okna jídelny směřovala do zahrady, kuchyně byla začleněna do suterénu budovy.[3] Přízemí obsahovalo dámský pokoj.[3] Ten byl propojen s pánským pokojem (situován na západ).[3] Ložnice jakož i další obytné místnosti se nacházely v prvním patře vily a také v jejím podkroví.[3]
Osudy vily
Po smrti Jana Otty v roce 1916 rodina nakladatele Otty dům dále používala až do roku 1920, kdy byla nemovitost odprodána.[1] O 15 let později (1935) získal vilu československý stát.[1] Během druhé světové války byl dům zkonfiskován ve prospěch Velkoněmecké říše.[4] Od 50. let dvacátého století sloužil objekt ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště.[4] Za socialismu vila vyhořela a zchátrala.[1] Ottova vila je památkově chráněna od 7. března 1991.[5] V roce 1995 vilu od města převzali manželé Borensteinovi z Belgie a objekt zrekonstruovali do původní podoby.[1] Záplavy v roce 2002 vilu zatopily (voda dostoupila až k podlaze v přízemí).[1] V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce vily soukromým investorem.[4] Nyní je Ottova vila v majetku Městské části Praha-Zbraslav.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h GRÉGR, Richard. Slavné vily Prahy - Vila nad řekou [online]. Hospodářské noviny CZ, 2006-11-07 [cit. 2018-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-06-24]. Identifikátor záznamu 153604 : Ottova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i j DVOŘÁKOVÁ, Dita. Romantická Ottova vila na Zbraslavi vznikla jako originální letní sídlo [online]. Novinky CZ, 2011-06-08 [cit. 2018-09-11]. Romantickou vilu navrhl pro majitele nakladatelství Jana Ottu slavný architekt Otakar Novotný. Stavba má velkolepý vstup do zahrady a je pojata jako pitoreskní letní dům s řadou uměleckých dekorací, které vile dodávají na originalitě.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Ottova vila [online]. Slavne vily CZ [cit. 2018-09-11]. Dostupné online.
- ↑ STÖCKLOVÁ, Jaroslava. Prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury ČR, 1991-03-07 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ottova vila na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY 3.0
Otakar Novotný: Vila nakladatele Jana Otty, Žitavského ulice 500, Praha - Zbraslav