Outkovka pestrá

Outkovka pestrá
Outkovka pestrá (Trametes versicolor)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řád	chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď	chorošovité (Polyporaceae)
Rod	outkovka (Trametes)
Binomické jméno
Trametes versicolor (L. : Fr.) Lloyd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Outkovka pestrá (Trametes versicolor) je houba z čeledě chorošovité Polyporaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Na spodní straně klobouku plodnice občas parazituje nedohub oranžový Hypomyces arantius.^[1]

EPPO kód

CORLVE^[2]

Historie

V roce 1753 houbu popsal Carl Linné, jako Boletus versicolor. Naposledy druh v roce 1939 popsal jako Trametes versicolor český mykolog Albert Pilát (1903 - 1974).^[3]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením outkovka pestrá Trametes versicolor používáno více rozdílných názvů, například Coriolus versicolor nebo Polystictus versicolor.^[1][2]

Názvy v jiných jazycích

V angličtině se houbě říká turkey tail, tedy krocaní ocas, protože ho vzhledově připomíná. Čínsky se nazývá yun zhi, což znamená “tráva říše nebes”. Japonský název je kawaratake.

Zeměpisné rozšíření

Outkovka pestrá je velmi rozšířena po celé Evropě, od Skandinávských zemí až po oblasti okolo Středozemního moře, velice běžně se vyskytuje i ve Velké Británii a Irsku. Rozšířená je i v Asii, zejména v Japonsku, Severní Americe a Austrálii. ^[4]

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Popis

Organismus tvoří střechovitě uspořádané trsy plodnic. Plodnice jednoletá kloboukatá, vějířkovitá až růžicovitá polokruhovitá, na horní části klobouku je plodnice hnědě až šedě a také žlutavě pásovaná, plstnatá,2–8 cm velká. Je popisována jako hedvábně lesklá. Pruhy s chloupky se na klobouku plodnice střídají s lesklými plochami, zbarvení je variabilní. Rourky jsou krátké a mají póry okrouhlé, bílé až krémové, ve stáří šedé. Výtrusný prach bílý. Dužnina má na řezu dvě vrstvy.^[5] Plodnice bývá často zeleně zbarvena řasami.^{[L 1]}

Hostitel

Odumřelé části dřevin, ranový parazit. Plodnice lze najít na živých i odumřelých kmenech a větvích buků, habrů, dubů, vrb, třešní a dalších listnáčů, vzácněji dokonce i na kmenech jehličnanů. Infekce proniká do stromů drobnými poraněními. Má velkou růstovou rychlost a plodnice vytváří velké trsy.^[5] Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Oblíbeným hostitelem je dub (Quercus).^[1]

Možnost záměny

Jiné druhy tohoto rodu. Nejpodobnější je outkovka pásovaná (Trametes ochracea), která ale není příliš hojná. Je silnější, klobouky mají méně pestrou barevnost a netvoří se na nich lesklé pruhy. Dalším druhem je outkovka chlupatá (Trametes hirsuta), která je taktéž masitější a její povrch je srstnatý. ^[6]

Význam

Rozkládá dřevěné konstrukce a mrtvé tkáně stromů, je ale také parazitem na živých stromech.

Usušená plodnice se často využívá k aranžování květinových vazeb.^[1] Výtažek z houby se po staletí používá v tradičním léčitelství v Číně, Japonsku a Koreji.

Obsahové látky

V plodnicích byla zjištěna řada biologicky aktivních látek: polysacharidy (β-D-glukany a heteroglykany), triterpeny, seskviterpeny, proteiny, steroly, polyfenolické látky a lipidy.^[7]

Použití

Některé sloučeniny obsažené v houbě outkovka pestrá účinkují na podporu imunity a byly pozitivně testovány jako podpůrné léčivo s měřitelnými výsledky při léčbě některých nádorových onemocnění nebo látky zlepšující prognózu u pacientů s některými nádorovými onemocněními.^[8]

Podle dostupných informací nejsou známa žádná vážná rizika, spojená s použitím outkovky nebo produktů odvozených z této houby. U některých pacientů, kteří postupovali chemoterapii a zároveň užívali výtažek z houby, se objevila nevolnost, zvracení, nízký počet bílých krvinek nebo tmavnutí nehtů. Není však jasné, zda tyto nežádoucí účinky byly způsobeny samotnou chemoterapií, nebo užíváním outkovky. ^[9]

• 

  (c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) James Lindsey at Ecology of Commanster, CC BY-SA 3.0

Výtažek z outkovky pestré je užívaný v přírodním léčitelství Číny, Koreje a Japonska. V České republice je obsažen ve složkách potravinových doplňků ke zvýšení imunity, jako lék „zvyšující vyléčitelnost rakoviny“, hlavně ve spojení s klasickou léčbou rakoviny.^[zdroj?][5] Je popisován jako lék na alkoholové postižení jater, přípravek s antagonickými účinky vůči kortikosteroidům a jiným chemickým látkám, antivirotikum (na vir HPV - původce rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu, chronického únavového syndromu, Burkittova lymfomu, Hodgkinovy nemoci a některých karcinomů), poruchy imunity, revmatoidní artritidu, autoimunitní zánět štítné žlázy, diabetes mellitus, roztroušené sklerózy, jako „detoxikační“ látka, proti infekci EB viróz, hepatitidy (B), nákazy Staphylococcus aureus, herpes simplex, podpůrně u rakoviny prostaty a poruchách funkce plic, ale také při potřebě doplnit slezinu, vyživit ducha nebo doplnit energii.^[zdroj?] Je doporučeno s ohledem na obvykle naprosto žádné odborně potvrzené testy obsahu těchto doplňků stravy a neověřené účinky preparátů nedůvěřovat neprověřeným produktům.^{[10][nenalezeno v uvedeném zdroji][zdroj?]}

Odkazy

Literatura

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu outkovka pestrá na Wikimedia Commons
• (česky) Outkovka pestrá na stránce Houbareni.cz
• (anglicky) eol.org Outkovka pestrá na stránce Encyklopedie života