Ouzo
Ouzo | |
---|---|
Ouzo | |
Základní informace | |
Kategorie | anýzovka |
Místo původu | Řecko |
Vznik | 1922 |
Použití | pije se samostatně nebo smíchaný s vodou |
Popis nápoje | |
Obsah alkoholu | 40 % |
multimediální obsah na Commons |
Uzo či ouzo (řecky ούζο [uzo]) je druh anýzového alkoholického nápoje, který vznikl v Malé Asii z tureckého raki a stal se řeckým národním nápojem.[pozn. 1] Svůj název pravděpodobně dostal podle nápisu Uso di Massiilia, jenž byl na prvních exportních bednách do Marseille. Zkomolením tak vzniklo pojmenování uzo.[zdroj?]
Výroba
Výrobou uza je proslulý hlavně ostrov Lesbos ležící u břehů Malé Asie. Právě tam bývá také někdy kladen vznik uza. Na ostrově je mnoho výrobců. Uzo je pálenka z matoliny (zbytků z vinných hroznů). Do destilátu se přidávají aromatické byliny a koření a především anýz. Kromě samotného anýzu se tak do pálenky přidávají třeba ještě semena fenyklu, koriandr, lékořice, máta, skořice, lískové ořechy, hřebíček, citrusové květy apod., někde se přidávají i rozinky. Obsah alkoholu bývá 40 %.
Servírování
V barech se také podává uzo smíchané s citrónem, vodou a sirupem.[1] Jakmile se čiré uzo smíchá s vodou, změní se barva nápoje na mléčně bílou. Ouzo se pro svou anýzovou chuť výborně hodí pro přípravu různých míchaných drinků.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Greek Federation of Spirits Producers uvádí, že: „Slovo Ouzo nelze přeložit. Je to jméno tradičně používané k popisu pálenky, jejíž historie se ztrácí v hlubinách času. Její původ lze vysledovat až do Egypta, aby byla později destilována v Řecku, které tehdy zahrnovalo i Malou Asii“.
Reference
- ↑ Lexikon aperitivů a digestivů
Literatura
- Lexikon aperitivů a digestivů ISBN 80-7234-570-2
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ouzo na Wikimedia Commons
- Ouzo na webových stránkách Greek Federation of Spirits Producers