Ovadja Josef

Ovadja Josef
Rabi Josef na fotografii z roku 2007
Narození	23. září 1920 (11. tišri 5681) Bagdád, Irácké království
Úmrtí	7. října 2013 (3. chešvanu 5774) (ve věku 93 let) Hadassah Ein Karem Hospital nebo Jeruzalém
Povolání	rabín, posek a dajan
Denominace	judaismus
Hlavní působiště	Jeruzalém
Vzdělání	Porat Josef Ezra Atija
Významná díla	Jabia' omer, Jechave da'at, Jalkut Josef
Ocenění	Izraelská cena (1970)
Manželka	Margalit Josef
Děti	Ja'akov Josef Avraham Josef Jicchak Josef David Josef Moše Josef Adina Bar-Šalom
Pohřben	hřbitov v Sanhedrii
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ovadja Josef (23. září 1920 – 7. října 2013^[1]) byl izraelský vrchní rabín, duchovní vůdce strany Šas a uznávaná halachická autorita. Byl nositelem státní Izraelské ceny z roku 1970. Působil též jako předseda Nejvyššího rabínského soudu.^[2]

V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolen 23. největším Izraelcem všech dob.^[3]

Názory

Ovadja Josef byl jednou z největších halachických autorit své doby. Obecně měl sklon rozhodovat raději mírně než přísně. Mezi jeho rozhodnutí patřilo například povolení znovu se provdat manželkám, jejichž muži byli nezvěstní a právně tedy manželství trvalo. Josef také umožnil prohlásit za židy perzekvované černé židy z Etiopie, což vedlo k jejich převodu do Izraele.

Na konci života, pravděpodobně pod vlivem stáří a izolace od každodenního dění, začal na sebe upozorňovat různými extrémními výroky. Pozdvižení způsobily jeho komentáře k holocaustu, sionismu, aškenázským Židům, politickým představitelům a různým událostem, apod.^[4] Prohlásil například, že „holocaust a současný antisemitismus jsou Boží tresty za hříchy Židů.“^[5] Okomentoval však i přírodní katastrofy, jako byla tsunami v Indonésii v prosinci 2004 či hurikán Katrina a následné záplavy v New Orleans v srpnu 2005; ty byly podle něj příčinou, že „lidé nestudují Tóru, a že USA podporují evakuaci židovských osad v pásmu Gazy.“^[5]

Značný rozruch světových médií a ostrou kritiku způsobila Josefova tradiční večerní modlitba z 28. srpna 2010, přenášená armádním rozhlasem.^[6] V té si rabín vypůjčil slova z modlitby ke svátku Roš ha-šana, „nechť jsou naši nepřátelé a protivníci zničeni,“ a upravil je.^[7] Doslova uvedl: „Ať všichni zlí, kteří nenávidí Izrael, jako je Abú Mázen^{[pozn 1]} a všichni Palestinci, zmizí z našeho světa. Ať je stihne mor!“ Jeho slova vyvolala o to větší odezvu, že byla pronesena pouhých několik dní před obnovením mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinskou autonomií.^[8] V listopadu téhož roku vyjádřil svůj názor k poslání gójů, když uvedl: „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst.“^[9]

Josef podporoval aliju Etiopských Židů (Beta Israel) do Izraele v 70. letech^[10] a mnohokrát se od té doby postavil na jejich obranu,^[11] přestože z genetického hlediska Falášové vůbec nejsou Židé.^[12][13][14] Rovněž tak ale podpořil mírový proces, když 27. října 1999 prohlásil: „Lidský život je posvátnější než půda a je legitimní se vzdát některých částí Erec Jisra'el, pokud to zachrání lidské životy.“^[15]

V květnu 2012 údajně vyzval židovské lékaře, aby o sobotách neposkytovali pomoc nežidovským pacientům, což je ovšem doloženo jen prameny arabské a íránské provenience.^[16]

Jeho pohřeb 7. října 2013 večer byl s účastí přibližně 800 tisíc lidí největším pohřbem v dějinách Izraele a zřejmě i v židovských dějinách vůbec.^[17]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• ČEJKA, Marek; KOŘAN, Roman. Rabíni naší doby. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 978-80-87474-00-6. S. 189–202. 

Související články

• Šas
• Jalkut Josef

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ovadja Josef na Wikimedia Commons
• Osoba Ovadja Josef ve Wikicitátech