Ovládnutí ohně prvními lidmi

Ovládnutí ohně bylo zlomovým bodem v technologickém vývoji lidstva. Oheň poskytl zdroj tepla, ochranu před dravci, způsob, jak vytvořit pokročilejší lovecké nástroje a nový způsob úpravy jídla. Tento kulturní pokrok umožnil geografické rozšíření lidského druhu, změny v chování a patrně i cítění a myšlení. Vytváření ohně umožnilo prodloužit dobu řady činností do temných a chladnějších částí večera. Uhrančivost ohně také stála asi na počátku prvních rituálů, a tedy duchovního života člověka.

Nejčasnější odhady kontroly nad ohněm u rodu Homo se pohybují od 1,7 do 2 milionů let před současností.[1] Mikroskopické stopy dřevěného popela jsou v sídlištích Homo erectus prokázány před přibližně jedním milionem let.[2] Známky vaření mohou být až 780 000 let staré.[3] Vypalované čepele byly nalezeny poblíž fosílií raných, ne zcela moderních Homo sapiens v Maroku, jejich stáří se odhaduje na 300 000 let.[4] Oheň začal být pravidelně a systematicky používán lidmi anatomicky moderními za účelem výroby nástrojů přibližně před 164 000 lety v jižní Africe.[5]

Předpokládá se, že ovládnutí ohně byl postupný proces, který počínal pokusy oheň získat při lesních požárech nebo požárech savany. Podle některých badatelů byli hominidé k požárům intuitivně přitahování – tzv. teorie pyrofilního primáta.[6] (S tím souvisí i některé studie prokazující, že šimpanzi na oheň reagují mnohem klidněji než jiné zvířecí druhy a zároveň chováním, které připomíná rituál).[7] Další fází patrně bylo poznání možných účinků ohně na potravu (spálení těl zvířat), při prohledávání spálené krajiny - toto prohledávání je prokázáno i u západních šimpanzů (Pan troglodytes verus) a kočkodanů obecných (Cercopithecus aethiops).[8] Dále se předpokládá pokus získaným ohněm zapalovat (ať už z důvodů experimentálních nebo k zisku potravy), dále oheň uchovat - udržovat ohniště, a konečně oheň vytvářet za pomoci třecích zařízení (vrtání tvrdého dřeva do měkkého).[9]

Zisk ohně je rovněž velkým tématem antropologie a psychologie, „vaření“ jakožto klíčovému rituálu (převod z přírodního do kulturního) se ve svých pracích hojně věnoval zejména Claude Lévi-Strauss[10], pozoruhodný esej "zisku ohně" věnoval i Sigmund Freud.[11]

Freud o zisku ohně

Freud v eseji O získání ohně tvrdí, že schopnost oheň získat a udržet byla podmíněna v pravěku psychologickým vývojem spočívajícím ve schopnosti zříci se „slasti uhasit oheň paprskem moči“. V tomto smyslu vykládá i známý starořecký mýtus o Prométheovi, přičemž si všímá podivného detailu, že Prométheus měl bohům ukrást oheň tak, že ho odnesl v duté holi, kterou Freud vykládá jako symbol penisu. Oloupení a podvedení bohové jsou pak symbolem nevědomí (Ono), což byl podle Freuda původní význam bohů v mýtech před tím, než se mohli stát reprezentanty Nadjá (tedy vyšších ideálů, svědomí, řádu apod.). Freud svůj výklad opírá i o některá opatření primitivních národů - například zákaz močit na popel a dětské myšlení, které močení spojuje s plozením (podobně jako řada starých mýtů). Podle Freuda se tak v mnoha mýtech, kde se sváří princip vody a ohně ve skutečnosti sváří sexuální a nesexuální funkce penisu (močení).[11]

Reference

  1. JAMES, Steven R.; DENNELL, R. W.; GILBERT, Allan S. Hominid Use of Fire in the Lower and Middle Pleistocene: A Review of the Evidence [and Comments and Replies]. Current Anthropology. 1989, roč. 30, čís. 1, s. 1–26. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI 10.2307/2743299. 
  2. Scientists Suggest Human Ancestors Used Fire One Million Years Ago | Archaeology | Sci-News.com. Breaking Science News | Sci-News.com [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. https://phys.org/news/2022-11-oldest-evidence-cook-food.html - Oldest evidence of the controlled use of fire to cook food
  4. ZIMMER, Carl. Oldest Fossils of Homo Sapiens Found in Morocco, Altering History of Our Species. The New York Times. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. BROWN, Kyle S.; MAREAN, Curtis W.; HERRIES, Andy I. R. Fire as an engineering tool of early modern humans. Science (New York, N.Y.). 2009-08-14, roč. 325, čís. 5942, s. 859–862. PMID: 19679810. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1175028. PMID 19679810. 
  6. PARKER, Christopher H.; KEEFE, Earl R.; HERZOG, Nicole M. The pyrophilic primate hypothesis. Evolutionary Anthropology. 2016-03, roč. 25, čís. 2, s. 54–63. PMID: 27061034. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 1520-6505. DOI 10.1002/evan.21475. PMID 27061034. 
  7. Šimpanzí krok k ovládnutí ohně | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2010-01-19 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  8. PRUETZ, Jill D.; HERZOG, Nicole M. Savanna Chimpanzees at Fongoli, Senegal, Navigate a Fire Landscape. Current Anthropology. 2017-08-01, roč. 58, čís. S16, s. S337–S350. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI 10.1086/692112. 
  9. CHAZAN, Michael. Toward a Long Prehistory of Fire. Current Anthropology. 2017-08-01, roč. 58, čís. S16, s. S351–S359. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI 10.1086/691988. 
  10. LÉVI-STRAUSS, Claude. Mythologica I – Syrové a vařené. 1. vyd. Praha: Argo, 2006. 426 s. ISBN 80-7203-644-0. 
  11. a b FREUD, Sigmund. K získání ohně, in Sebrané spisy Sigmunda Freuda, Spisy z let 1932-1939. 1. vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998. 238 s. ISBN 80-86123-06-5.