Šťavelovité

Šťavelovité
Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	šťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleď	šťavelovité (Oxalidaceae) R.Br., 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavelovité (Oxalidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales). Zahrnuje byliny i dřeviny a je rozšířena po celém světě. Šťavelovité se vyznačují složenými listy a pětičetnými květy se svrchním semeníkem. Plodem je tobolka nebo bobule. Často mají vysoký obsah šťavelanů. V České republice jsou zastoupeny pouze rodem šťavel. Karambola poskytuje tropické ovoce.

Popis

Mezi šťavelovitými převládají byliny, tropičtí zástupci však zahrnují i keře a stromy. Bylinní zástupci mají často podzemní hlízy nebo dužnaté oddenky. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy. Listy jsou střídavé, celokrajné, u některých zástupců uspořádané v přízemní růžici nebo shlucích na vrcholech větví, dlanitě nebo zpeřeně složené, trojčetné nebo výjimečně redukované na jediný lístek. Na řapíku či řapíčcích jednotlivých lístků je nezřídka ztlustlina (tzv. pulvinus), u některých zástupců se lístky na noc sklánějí, výjimečně (Biophytum) mohou být i sensitivní na dotyk. Žilnatina je dlanitá až zpeřená, palisty obvykle chybějí. Květenství jsou úžlabní, často připomínající okolík, případně vrcholíky nebo i hrozny. Někdy jsou květenství redukovaná na jediný květ. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, od drobných nenápadných až po velké a nápadné. Kalich i koruna jsou složeny z 5 volných lístků. Tyčinky jsou obvykle v počtu 10, na bázi srostlé, ve dvou kruzích, ve vnitřním kruhu jsou delší než ve vnějším. Semeník je svrchní, srostlý obvykle z 5 plodolistů, laločnatý, s 5 volnými čnělkami na vrcholu a s 5 komůrkami. V každém plodolistu je několik vajíček. Nektar je produkován nektárii mezi korunními plátky nebo na bázi tyčinek. Plodem je pouzdrosečná tobolka, řidčeji dužnatá bobule. Semena obsahují dužnatý endosperm a až na výjimky jsou opatřena míškem.^[1][2][3]

• 

  Šťavel Oxalis pes-caprae

• 

  Citobýl Biophytum sensitivum

• 

  Karambola obecná (Averrhoa carambola)

Rozšíření

Čeleď je celosvětově rozšířena, největší druhové bohatství je v tropickém a subtropickém pásu. Zahrnuje přes 900 druhů v přibližně 5 rodech. Největší rody jsou šťavel (Oxalis, asi 450 druhů zejména v Kapsku a Jižní Americe) a citobýl (Biophytum, asi 70 druhů, zejména v Jižní Americe a na Madagaskaru). Zástupci šťavelovitých rostou na nejrůznějších stanovištích, v tropickém pásu od suchých či vlhkých nížinných oblastí až po hranici sněhu v horách. Šťavel růžkatý je kosmopolitní druh, rozšířený po celém světě od tropů po teplejší oblasti mírného pásu.^[1]

V Evropě je čeleď zastoupena pouze rodem šťavel.^[4]

Ekologické interakce

Květy šťavelovitých jsou opylovány především hmyzem, lákaným nektarem a nezřídka i nápadnými květy. Častá je různočnělečnost (heterostylie), včetně heterotristylie. Semena šťavelů a citobýlu mají speciálně vyvinutý míšek, který je v době zralosti vystřeluje do okolí. Dužnaté plody tropických rodů Averrhoa, Dapania a Sarcotheca jsou vyhledávány řadou zvířat, zahrnujících opice, netopýry či ptáky, kteří rozšiřují jejich semena. Některé druhy šťavelů se též intenzivně šíří dceřinými hlízkami.^[1]

Obsahové látky

Pro šťavelovité je charakteristický vysoký obsah rozpustných nebo nerozpustných, krystalovaných šťavelanů. U šťavelů a karamboly byl prokázán obsah leukodelfinidinů a leukocyanidinů.^[1]

Taxonomie

Do původně bylinné čeledi šťavelovité byla vřazena dřevinná čeleď Averrhoaceae se třemi rody - Averrhoa, Dapania a Sarcotheca. Od rodu šťavel byly oddělovány některé další rody: Xanthoxalis (žlutošťavel), Sassia (šťavelec) aj.

Zástupci

• karambola (Averrhoa, česky též averoa)
• citobýl (Biophytum)
• šťavel (Oxalis) - šťavel - asi 700 druhů, s celosvětovým rozšířením
• žlutošťavel (Xanthoxalis)^[5]

Význam

Oba druhy karamboly, Averrhoa carambola a Averrhoa bilimbi mají jedlé plody a jsou pěstovány v tropech celého světa. V Malajsii se místně konzumují také plody Sarcotheca. V jihoamerických Andách se jedí podzemní hlízy šťavelu hlíznatého (Oxalis tuberosa). Některé druhy šťavelů jsou pěstovány jako okrasné rostliny.^[1][6][7]

Seznam rodů

Averrhoa, Biophytum, Dapania, Oxalis (včetně Lotoxalis a Xanthoxalis), Sarcotheca^[8]

Reference

Literatura

• Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
• Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
• Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X
• Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šťavelovité na Wikimedia Commons
• Taxon Oxalidaceae ve Wikidruzích
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Oxalidaceae
• The Families of Flowering Plants: Averrhoaceae Archivováno 22. 1. 2005 na Wayback Machine.
• The Families of Flowering Plants: Oxalidaceae Archivováno 26. 12. 2005 na Wayback Machine.