Oxana Kalašnikovová
Oxana Kalašnikovová ოქსანა კალაშნიკოვა | |
---|---|
![]() Oxana Kalašnikovová na French Open 2019 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 5. září 1990 (33 let) |
Místo narození | Tbilisi, Sovětský svaz |
Bydliště | Biel, Švýcarsko |
Výška | 184 cm |
Profesionál od | 2004 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 300 345 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 185–158 |
Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 156. místo (7. června 2010) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2010, 2011) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2010) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2010) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2009, 2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 390–377 |
Tituly | 6 WTA, 3 WTA 125, 25 ITF |
Nejvyšší umístění | 42. místo (11. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2016, 2023) |
French Open | 3. kolo (2013) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
US Open | 3. kolo (2018) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2016) |
Wimbledon | 3. kolo (2014) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 14. května 2024
Oxana Kalašnikovová (gruzínsky ოქსანა კალაშნიკოვა, rusky Оксана Калашникова, Oksana Kalašnikova, * 5. září 1990 Tbilisi) je gruzínská profesionální tenistka ruského původu hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour šest deblových turnajů. V sérii WTA 125 přidala tři trofeje ze čtyřhry. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2010 na 156. místě a ve čtyřhře pak v září 2023 na 42. místě.[2]
V gruzínském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2007 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Norsku, v němž hladce vyhrála dvouhru nad Idunnou Hertzbergovou. Do června 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřiceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 3–8 ve dvouhře a 24–10 ve čtyřhře.
Tenisová kariéra
V roce 2005 vyhrála juniorský turnaj Orange Bowl v kategorii 16letých. Do finále juniorské čtyřhry se probojovala po boku Rusky Xenie Lykinové na US Open 2007, kde je bez potíží porazil bělorusko-polský pár Xenia Milevská a Urszula Radwańská. V juniorském deblu Wimbledonu 2007 vypadla spolu s Rumunkou Irinou-Camelií Beguovou v semifinále, když nestačily na japonskou dvojici Misaki Doiová a Kurumi Naraová.
Premiérový titul v sérii WTA 125 získala v listopadu 2012 na turnaji Royal Indian Open v indickém Puné, když spolu s Ruskou Ninou Bratčikovovou zdolaly ve finále čtyřhry izraelsko-thajskou dvojici Julia Glušková a Noppavan Lertčívakarnová po rovnocenném zisku prvních dvou setů, až v supertiebreaku. Na Grand Slamu si zahrála třetí kolo ženské čtyřhry French Open 2013, kde v páru s Polkou Alicjou Rosolskou hladce podlehly francouzsko-kazašským turnajovým desítkám Kristině Mladenovicové a Galině Voskobojevové.
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 12 (6–6)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) |
Premier / WTA 500 (0) |
International / WTA 250 (6–6) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 28. července 2013 | Baku, Ázerbájdžán | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–6(7–3), [10–4] |
Finalistka | 1. | 20. července 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 0–6 |
Vítězka | 2. | 19. července 2015 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 3. | 11. června 2016 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–1 |
Vítězka | 4. | 26. února 2017 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 4–6, [10–4] |
Finalistka | 2. | 30. září 2017 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 4–6 |
Finalistka | 3. | únor 2018 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Finalistka | 4. | květen 2019 | Rabat, Maroko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 5–7, 1–6 |
Vítězka | 5. | červenec 2022 | Budapešť, Maďarsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 6–4, [10–6] |
Finalistka | 5. | 8. dubna 2023 | Bogota, Kolumbie | antuka | ![]() | Irina Chromačovová Iryna Šymanovičová | 1–6, 6–3, [6–10] |
Vítězka | 6. | 7. srpna 2023 | Praha, Česko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(7–9), 7–5, [10–3] |
Finalistka | 6. | 15. října 2023 | Hongkong, Čína | tvrdý | Aljaksandra Sasnovičová | ![]() ![]() | 5–7, 6–1, [9–11] |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 12 (3–9)
Legenda |
---|
WTA 125 (3–8) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | listopad 2012 | Puné, Indie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 4–6, [10–8] |
Finalistka | 1. | září 2013 | Ning-po, Čína | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 1–6 |
Finalistka | 2. | listopad 2015 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 5–7, [6–10] |
Finalistka | 3. | listopad 2015 | Carlsbad, Spojené státy | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 4–6, [8–10] |
Vítězka | 2. | září 2019 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 4–6, [10–4] |
Finalistka | 4. | prosinec 2019 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–7(3–7) |
Finalistka | 5. | květen 2022 | Paříž, Francie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 4–6, [4–10] |
Finalistka | 6. | červen 2022 | Gaiba, Itálie | tráva | Vitalija Ďjačenková | ![]() ![]() | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 7. | říjen 2022 | Rouen, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() Kamilla Rachimovová | 2–6, 5–7 |
Vítězka | 3. | prosinec 2022 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
Finalistka | 8. | duben 2023 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(5–7), 4–6 |
Finalistka | 9. | prosinec 2023 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() Jana Sizikovová | 4–6, 1–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF |
---|
100 000 $ tournaments |
80 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments |
40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 10 (5–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 6. října 2008 | San Luis Potosi, Mexiko | tvrdý | ![]() | 7–5, 4–6, 6–4 |
Vítězka | 2. | 2. března 2009 | Gíza, Egypt | antuka | ![]() | 6–4, 4–6, 6–3 |
Finalistka | 1. | 15. března 2009 | Gíza, Egypt | antuka | ![]() | 4–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | 18. března 2009 | Charkov, Ukrajina | antuka | ![]() | 6–4, 4–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 29. června 2009 | Toruň, Polsko | antuka | ![]() | 3–6, 6–4, 6–2 |
Finalistka | 3. | 27. července 2009 | Almaty, Kazachstán | tvrdý | ![]() | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 4. | 28. září 2009 | Tbilisi, Gruzie | antuka | ![]() | 4–6, 6–3, 6–2 |
Vítězka | 5. | 16. října 2010 | Charkov, Ukrajina | koberec | ![]() | 7–5, 4–6, 6–4 |
Finalistka | 4. | 20. dubna 2013 | Namangan, Uzbekistán | tvrdý | ![]() | 2–6, 3–6 |
Finalistka | 5. | 28. dubna 2013 | Andižan, Uzbekistán | tvrdý | ![]() | 4–6, 5–7 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2007 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oksana Kalashnikova na anglické Wikipedii.
- ↑ Oxana Kalašnikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. května 2024
- ↑ Oxana Kalašnikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. května 2024
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxana Kalašnikovová na Wikimedia Commons
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Georgian flag in Pantone MS.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kalashnikova RG19 (4)