Oxana Kalašnikovová
Oxana Kalašnikovová ოქსანა კალაშნიკოვა | |
---|---|
Oxana Kalašnikovová na French Open 2019 | |
Stát | Gruzie |
Datum narození | 5. září 1990 (33 let) |
Místo narození | Tbilisi, Sovětský svaz |
Bydliště | Biel, Švýcarsko |
Výška | 184 cm |
Profesionál od | 2004 |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 220 770 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 185–158 |
Tituly | 0 WTA, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 156. místo (7. června 2010) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2010, 2011) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2010) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2010) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2009, 2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 372–351 |
Tituly | 6 WTA, 3 WTA 125, 25 ITF |
Nejvyšší umístění | 42. místo (11. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2016, 2023) |
French Open | 3. kolo (2013) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
US Open | 3. kolo (2018) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2016) |
Wimbledon | 3. kolo (2014) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 16. října 2023
Oxana Kalašnikovová (gruzínsky ოქსანა კალაშნიკოვა, rusky Оксана Калашникова, Oksana Kalašnikova, * 5. září 1990 Tbilisi) je gruzínská profesionální tenistka ruského původu hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour šest deblových turnajů. V sérii WTA 125 přidala tři trofeje ze čtyřhry. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2010 na 156. místě a ve čtyřhře pak v září 2023 na 42. místě.[2]
V gruzínském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2007 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Norsku, v němž hladce vyhrála dvouhru nad Idunnou Hertzbergovou. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k třiceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 3–8 ve dvouhře a 21–9 ve čtyřhře.
Tenisová kariéra
V roce 2005 vyhrála juniorský turnaj Orange Bowl v kategorii 16letých. Do finále juniorské čtyřhry se probojovala po boku Rusky Xenie Lykinové na US Open 2007, kde je bez potíží porazil bělorusko-polský pár Xenia Milevská a Urszula Radwańská. V juniorském deblu Wimbledonu 2007 vypadla spolu s Rumunkou Irinou-Camelií Beguovou v semifinále, když nestačily na japonskou dvojici Misaki Doiová a Kurumi Naraová.
Premiérový titul v sérii WTA 125 získala v listopadu 2012 na turnaji Royal Indian Open v indickém Puné, když spolu s Ruskou Ninou Bratčikovovou zdolaly ve finále čtyřhry izraelsko-thajskou dvojici Julia Glušková a Noppawan Lertcheewakarnová po rovnocenném zisku prvních dvou setů, až v supertiebreaku. Na Grand Slamu si zahrála třetí kolo ženské čtyřhry French Open 2013, kde v páru s Polkou Alicjou Rosolskou hladce podlehly francouzsko-kazašským turnajovým desítkám Kristině Mladenovicové a Galině Voskobojevové.
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (6–6 Č) |
Čtyřhra: 12 (6–6)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 28. července 2013 | Baku, Ázerbájdžán | tvrdý | Iryna Burjačoková | Eleni Daniilidou Aleksandra Krunićová | 4–6, 7–6(7–3), [10–4] |
Finalistka | 1. | 20. července 2014 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Paula Kaniová | Misaki Doiová Elina Svitolinová | 4–6, 0–6 |
Vítězka | 2. | 19. července 2015 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Demi Schuursová | Andreea Mituová Patricia Maria Țigová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 3. | 11. června 2016 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Jaroslava Švedovová | Xenia Knollová Aleksandra Krunićová | 6–1, 6–1 |
Vítězka | 4. | 26. února 2017 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | Sie Šu-wej | Arina Rodionovová Galina Voskobojevová | 6–3, 4–6, [10–4] |
Finalistka | 2. | 30. září 2017 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Nao Hibinová | Tímea Babosová Andrea Hlaváčková | 5–7, 4–6 |
Finalistka | 3. | únor 2018 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | tvrdý (h) | Nao Hibinová | Tuan Jing-jing Wang Ja-fan | 6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Finalistka | 4. | květen 2019 | Rabat, Maroko | antuka | Georgina Garcíaová Pérezová | María José Martínez Sánchezová Sara Sorribesová Tormová | 5–7, 1–6 |
Vítězka | 5. | červenec 2022 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Jekatěrine Gorgodzeová | Katarzyna Piterová Kimberley Zimmermannová | 1–6, 6–4, [10–6] |
Finalistka | 5. | 8. dubna 2023 | Bogota, Kolumbie | antuka | Katarzyna Piterová | Irina Chromačovová Iryna Šymanovičová | 1–6, 6–3, [6–10] |
Vítězka | 6. | 7. srpna 2023 | Praha, Česko | tvrdý | Nao Hibinová | Quinn Gleasonová Elixane Lechemiová | 6–7(7–9), 7–5, [10–3] |
Finalistka | 6. | 15. října 2023 | Hongkong, Čína | tvrdý | Aljaksandra Sasnovičová | Cao Čch'-a-i Tchang Čchien-chuej | 5–7, 6–1, [9–11] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (3–8 Č) |
Čtyřhra: 11 (8–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | listopad 2012 | Puné, Indie | tvrdý | Nina Bratčikovová | Julia Glušková Noppawan Lertcheewakarnová | 6–0, 4–6, [10–8] |
Finalistka | 1. | září 2013 | Ning-po, Čína | tvrdý | Iryna Burjačoková | Čan Jung-žan Čang Šuaj | 2–6, 1–6 |
Finalistka | 2. | listopad 2015 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Margarita Gasparjanová | Barbora Krejčíková Mandy Minellaová | 6–1, 5–7, [6–10] |
Finalistka | 3. | listopad 2015 | Carlsbad, Spojené státy | tvrdý | Tatjana Mariová | Verónica Cepedeová Roygová Gabriela Céová | 6–1, 4–6, [8–10] |
Vítězka | 2. | září 2019 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | Anna Blinkovová | Usue Maitane Arconadová Jamie Loebová | 6–2, 4–6, [10–4] |
Finalistka | 4. | prosinec 2019 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Jekatěrina Alexandrovová | Georgina Garcíaová Pérezová Sara Sorribesová Tormová | 2–6, 6–7(3–7) |
Finalistka | 5. | květen 2022 | Paříž, Francie | antuka | Miju Katová | Beatriz Haddad Maiová Kristina Mladenovicová | 7–5, 4–6, [4–10] |
Finalistka | 6. | červen 2022 | Gaiba, Itálie | tráva | Vitalija Ďjačenková | Madison Brengleová Claire Liuová | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 7. | říjen 2022 | Rouen, Francie | tvrdý (h) | Misaki Doiová | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 2–6, 5–7 |
Vítězka | 3. | prosinec 2022 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Marta Kosťuková | Alicia Barnettová Olivia Nichollsová | 7–5, 6–1 |
Finalistka | 8. | duben 2023 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Katarzyna Piterová | Aliona Bolsovová Andrea Gámizová | 6–7(5–7), 4–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF |
---|
100 000 $ tournaments |
80 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments |
40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 10 (5–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 6. října 2008 | San Luis Potosi, Mexiko | tvrdý | Frederica Piedadeová | 7–5, 4–6, 6–4 |
Vítězka | 2. | 2. března 2009 | Gíza, Egypt | antuka | Eva Fernándezová-Bruguésová | 6–4, 4–6, 6–3 |
Finalistka | 1. | 15. března 2009 | Gíza, Egypt | antuka | Galina Fokinová | 4–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | 18. března 2009 | Charkov, Ukrajina | antuka | Kristina Antonijčuková | 6–4, 4–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 29. června 2009 | Toruň, Polsko | antuka | Xenija Milevská | 3–6, 6–4, 6–2 |
Finalistka | 3. | 27. července 2009 | Almaty, Kazachstán | tvrdý | Jelena Čalovová | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 4. | 28. září 2009 | Tbilisi, Gruzie | antuka | Sofia Šapatavová | 4–6, 6–3, 6–2 |
Vítězka | 5. | 16. října 2010 | Charkov, Ukrajina | koberec | Darja Kučminová | 7–5, 4–6, 6–4 |
Finalistka | 4. | 20. dubna 2013 | Namangan, Uzbekistán | tvrdý | Nadija Kičenoková | 2–6, 3–6 |
Finalistka | 5. | 28. dubna 2013 | Andižan, Uzbekistán | tvrdý | Anastasia Vasiljevová | 4–6, 5–7 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2007 | US Open | tvrdý | Xenija Lykinová | Xenia Milevská Urszula Radwańská | 1–6, 2–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oksana Kalashnikova na anglické Wikipedii.
- ↑ Oxana Kalašnikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 16. října 2023
- ↑ Oxana Kalašnikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 16. října 2023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxana Kalašnikovová na Wikimedia Commons
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Oxana Kalašnikovová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Georgian flag in Pantone MS.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kalashnikova RG19 (4)