Oxfordská skupina

Jako Oxfordská skupina či Oxfordští vegetariáni je označována skupina intelektuálů, spojených s Oxfordskou univerzitou, kteří se scházeli (byť nijak organizovaně) ke konci 60. a během 70. let a položili teoretické základy práv zvířat a zvířecí etiky a pomohli tak spustit hnutí za práva/osvobození/ochranu zvířat (různé názvy souvisí s různými přístupy k etice). Lidé s podobným smýšlením sice existovali již dříve a na Oxfordské univerzitě vystupovali zejména proti experimentům na zvířatech, ale až v tomto období došlo k revitalizaci a radikalizaci hnutí, která měla trvalé následky.[1]

Práce Oxfordské skupiny

Roku 1964 vyšla kniha Ruth Harrisonové Animal Machines (Zvířecí stroje), kritizující velkochovy a následujícího roku vyšel první článek o právech zvířat, The Rights of Animals, jehož autorkou byla spisovatelka Brigid Brophy. Když poté roku 1969 začal psát psycholog Richard Ryder články o experimentaci na zvířatech do novin, byl kontaktován Brigid Brophy, která mu dala kontakt do tři postgraduální studenty filosofie z Oxfordu – manžele Godlovitchovi (Roslind a Stanleyho) a Johna Harrise, kteří psali eseje o právech zvířat a spojovali se s dalšími zájemci o tuto problematiku.

Jako kolektiv vydala skupina pouze jednu publikaci: Animals, Men and Morals (Zvířata, lidé a mravnost), a to roku 1971, jejímiž editory byla právě výše zmíněná trojice. V knize je také článek Richarda Rydera, autora termínu speciesismus, o experimentování na zvířatech. Nejznámějším a nejvlivnějším členem Oxfordské skupiny byl ale filosof Peter Singer se svou knihou Osvobození zvířat z roku 1975. Nebýt setkání s členy Oxfordské skupiny, Singer by se o problematiku zacházení se zvířaty nezajímal. Když totiž jednou šel Singer v zimě roku 1970 (po přednášce na téma morální zodpovědnosti) na oběd s dalším studentem filosofie, Richardem Keshenem, Keshen se zeptal, zda špagetová omáčka obsahuje maso – a když zjistil, že ano, vybral si místo ní salát. Singer se jej zeptal na jeho stravovací preference a Keshen mu prezentoval argumenty, shromážděné Godlovitchovými.[2]

Oxfordská skupina ze začátku sestávala převážně z postgraduálních studentů filosofie: manželů Godlovitchových, Johna Harrise, Davida Wooda a Michaela Peterse, studenta sociologie (poslední tři zmínění sdíleli byt). Tito členové měli největší vliv a byli inspirací pro další zájemce o morální filosofii, která přesahovala hranice lidského druhu. Počáteční inspirací byla práce Brigid Brophy, se kterou spolupracovali na knize Zvířata, lidé a mravnost. Skupina pomohla zformulovat argumenty proti morálním předpokladům, které podporovaly využívání mimolidských zvířat.[3] Současně se zabývali aktivismem a šířili letáky na protest proti testování na zvířatech a proti lovu. Roku 1977 pomohli dva z členů, Richard Ryder a teolog Andrew Linzey, zorganizovat první akademickou konferenci o právech zvířat. Na konferenci vznikla deklarace, žádající práva pro zvířata a ukončení speciesismu, kterou podepsalo 150 zúčastněných.[4]

Do Oxfordské skupiny je řazen i americký filosof Tom Regan, který navštívil Oxford roku 1973 a setkal se zde se Singerem.[2] Regan je autorem deontologického argumentu pro práva zvířat. Mezi další členy patří dekonstrukcionistický filozof David Wood, filozof mysli Collin McGinn, velmi vlivná filozofka Mary Midgley[5] nebo spisovatel a vydavatel Jon Wynne-Tyson. Oxfordský filosof Stephen Clark nebyl ve spojení s ostatními členy skupiny vůbec.[2]

Reference

  1. ↑ GARNER, Robert; OKULEYE, Yewande. The Oxford Group and the Emergence of Animal Rights. [s.l.]: [s.n.], 2020. 
  2. ↑ a b c The Oxford Group Blog I: The Origins of a Friendship Group [online]. 2019 [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-20. 
  3. ↑ PHELPS, Norm. The Oxford Group. In: The Longest Struggle: Animal Rights from Pythagoras to Peta. Lantern Books. Roč. 2007, s. 205–207. 
  4. ↑ REGAN, Tom. The More Things Change. Between the Species [online]. 1991 [cit. 2.11.2020]. Dostupné online. 
  5. ↑ RYDER, Richard D. The Oxford Group. v Marc Bekoff (ed.). The Encyclopedia of Animal Rights and Animal Welfare. Greenwood. Roč. 2009, s. 261–262.