Oxid barnatý

Oxid barnatý
Krystalová mřížka kubické modifikace oxidu barnatého
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0

Krystalová mřížka kubické modifikace oxidu barnatého

Obecné
Systematický názevOxid barnatý
Anglický názevBarium oxide
Německý názevBariumoxid
Sumární vzorecBaO
Vzhledbílá až žlutá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1304-28-5
Číslo RTECSCQ9800000
Vlastnosti
Molární hmotnost153,33 g/mol
Teplota tání1 923 °C
Teplota varu2 000 °C
Hustota5,72 g/cm3, (15 °C, α)
5,32 g/cm3, (20 °C, β)
Index lomunD= 1,980 (15 °C)
Rozpustnost ve vodě3,48 g/100 ml (0 °C)
90,8 g/100 ml (100 °C)
Relativní permitivita εr14,3
Struktura
Krystalová strukturakrychlová plošně centrovaná (α)
šesterečná (β)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 552,3 pm
Dipólový moment7,95×10−30 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−558,1 kJ/mol (β)
−565,2 kJ/mol (α)
Entalpie tání ΔHt376,8 J/g
Entalpie varu ΔHv1 692 J/g
Standardní molární entropie S°70,3 JK−1mol−1 (β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−528,4 kJ/mol (β)
−528,8 kJ/mol (α)
Izobarické měrné teplo cp0,309 JK−1g−1 (β)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR20/22
S-věty(S2), S28
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid barnatý (BaO) je oxidem barya, kde je baryum v oxidačním stavu II. Je to anhydrid hydroxidu barnatého.

Použití

Oxid barnatý se používá jako chemický generátor kyslíku (používá se například v dopravních letadlech – poskytuje kyslík v nouzových situacích (pokles tlaku v prostoru pro cestující)). Funguje na bázi katalytického rozkladu chlorečnanu sodného. Jako katalyzátor se obvykle používá železný prášek. Při rozkladu vzniká také menší množství chloru, to se odstraňuje oxidem barnatým[2].

Používá se také jako přísada při výrobě skla pro speciální účely, např. při výrobě flintového nebo křišťálového skla.

Reference

  1. ↑ a b Barium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Yunchang Zhang, Girish Kshirsagar, and James C. Cannon. Functions of Barium Peroxide in Sodium Chlorate Chemical Oxygen. Ind. Eng. Chem. Res.. 1993, roč. 32, čís. 5, s. 966–969. DOI:10.1021/ie00017a028. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
NaCl polyhedra.svg
(c) Goran tek-en, CC BY-SA 4.0
Crystal structure of NaCl with coordination polyhedra