Oxid ceritý

Oxid ceritý
(c) Materialscientist, CC BY-SA 3.0
Obecné
Systematický název	Oxid ceritý
Anglický název	Cerium(III) oxide (systematický název) Cerium sesquioxide
Německý název	Cer(III)-oxid
Sumární vzorec	Ce2O3
Vzhled	zlatožlutý až zelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1345-13-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	328,24 g/mol
Teplota tání	2 177 °C (2 450 K)
Teplota varu	3 730 °C (4 003 K)
Hustota	6,2 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpustný v kyselině sírové, nerozpustný v kyselině chlorovodíkové
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná
Bezpečnost
GHS09 [1] Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid ceritý je anorganická sloučenina (oxid) se vzorcem Ce₂O₃. Je to jeden ze dvou oxidů ceru, patřícího mezi kovy vzácných zemin, konkrétně lanthanoidy.

Výroba

Oxid ceritý se vyrábí redukcí oxidu ceričitého vodíkem při teplotě okolo 1 400 °C za vzniku na vzduchu stabilního Ce₂O₃:

2 CeO₂ + H₂ → Ce₂O₃ + H₂O.

Použití

Automobilový katalyzátor

Ce₂O₃ se používá jako automobilový katalyzátor, slouží ke snižování obsahu oxidu uhelnatého ve výfukových plynech motorových vozidel.

Nejprve se vzdušným kyslíkem oxiduje Ce₂O₃ na CeO₂:

2 Ce₂O₃ + O₂ → 4 CeO₂,

oxid ceričitý se poté redukuje oxidem uhelnatým na oxid ceritý:

2 CeO₂ + CO → Ce₂O₃ + CO₂.

Osvětlování

Směs oxidu ceritého a oxidu cínatého v keramické formě se používá na osvětlování. Tento materiál pohlcuje ultrafialové záření o vlnové délce 320 nm a poté vyzařuje viditelné (fialové) světlo, jehož vlnová délka je 412 nm.^[2]

Podobné sloučeniny

• Oxid ceričitý

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerium(III) oxide na anglické Wikipedii.