Oxid gadolinitý
Oxid gadolinitý | |
---|---|
Práškovitý oxid gadolinitý | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid gadolinitý |
Anglický název | Gadolinium(III) oxide |
Německý název | Gadolinium(III)-oxid |
Sumární vzorec | Gd2O3 |
Vzhled | bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12064-62-9 |
SMILES | [Gd+3].[Gd+3].[O-2].[O-2].[O-2] |
InChI | InChI=1S/2Gd.3O/q2*+3;3*-2 |
Číslo RTECS | LW4790000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 362,50 g/mol |
Teplota tání | 2 420 °C |
Teplota změny krystalové modifikace | 1200 °C |
Hustota | 7,407 g/cm3 (15 °C) 7,07 g/cm3 (25 °C) |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | Rozpustný v kyselinách |
Součin rozpustnosti | 1,8×10−23 |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná, krychlová |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid gadolinitý je anorganický oxid gadolinia s chemickým vzorcem Gd2O3. Gadolinium je v něm přítomno v oxidačním stavu III. Je to jedna z nejběžněji dostupných sloučenin gadolinia. Deriváty oxidu gadolinitého jsou potenciální kontrastní látky pro zobrazování magnetickou rezonancí.[2]
Struktura
Oxid gadolinitý krystalizuje ve dvou polymorfních strukturách a to v kubické a monoklonické soustavě. Struktura krystalizující v kubické soustavě krystalizuje s prostorovou grupou Ia3 (číslo 206) a strukturou typu oxidu manganitého. Druhý polymorf je monoklonický s prostorovou grupou C2/m (číslo 12).[3] Při pokojové teplotě je kubický polymorf více stabilní. Teplota změny modifikace je 1200 °C. Při teplotě nad 2100 °C převládá hexagonální fáze.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gadolinium(III) oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Gadolinium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IBRAHIM, Michael A.; HAZHIRKARZAR, Bita; DUBLIN, Arthur B. Gadolinium Magnetic Resonance Imaging. StatPearls [online]. StatPearls Publishing [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. PMID 29494094.
- ↑ WELLS, Alexander Frank. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press 1430 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-855370-0. (anglicky)
- ↑ ADACHI, Gin-ya; IMANAKA, Nobuhito. The Binary Rare Earth Oxides. Chemical Reviews. 1998-06-01, roč. 98, čís. 4, s. 1479–1514. Dostupné online [cit. 2024-11-14]. ISSN 0009-2665. doi:10.1021/cr940055h. PMID 11848940. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
(c) Materialscientist na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Oxid gadolinitý, Gd2O3