Oxid jodičný

Oxid jodičný
Tyčinkový model molekuly
Kalotový model molekuly
Obecné
Systematický název	Oxid jodičný
Ostatní názvy	anhydrid kyseliny jodičné
Anglický název	Iodine pentoxide Iodine(V) oxide Iodic anhydride
Německý název	Diiodpentoxid
Sumární vzorec	I2O5
Vzhled	bílá hygroskopická krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12029-98-0
PubChem	159402
SMILES	O=I(=O)OI(=O)=O
InChI	1S/I2O5/c3-1(4)7-2(5)6
Vlastnosti
Molární hmotnost	333,81 g/mol
Teplota rozkladu	300 °C (573 K)
Hustota	4,980 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	rozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpustný v kyselině dusičné, nerozpustný v ethanolu
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	nerozpustný v diethyletheru a CS2
Bezpečnost
GHS03 GHS05 [1] Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid jodičný je anorganická sloučenina se vzorcem I₂O₅. Je to anhydrid kyseliny jodičné a jediný stabilní oxid jodu. Vyrábí se dehydratací kyseliny jodičné při teplotě 200 °C v proudu suchého vzduchu:

2 HIO₃ → I₂O₅ + H₂O

Struktura

I₂O₅ má vazebný úhel I-O-I o velikosti 139,2°, ale molekula není zrcadlově symetrická. Koncové vazby I-O mají délku kolem 180 pm a vazby vycházející z prostředního atomu kyslíku jsou přibližně 195 pm dlouhé.

Reakce

Oxid jodičný snadno již za pokojové teploty oxiduje oxid uhelnatý na oxid uhličitý:

5 CO + I₂O₅ → I₂ + 5 CO₂

Tuto reakci lze použít ke stanovení obsahu CO v plynném vzorku.

I₂O₅ tvoří s oxidem sírovým a S₂O₆F₂ jodylové soli, ovšem s koncentrovanou kyselinou sírovou tvoří jodosylové soli.

Při zahřátí nad 300 °C se oxid jodičný rozkládá za vzniku plynného jodu a kyslíku.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iodine pentoxide na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid jodičný na Wikimedia Commons