Oxid kobaltnato-kobaltitý

Oxid kobaltnato-kobaltitý
Obecné
Systematický název	Oxid kobaltnato-kobaltitý
Anglický název	Cobalt(II,III) oxide
Německý název	Cobalt(II,III)-oxid
Funkční vzorec	CoO•Co2O3
Sumární vzorec	Co3O4
Vzhled	černý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1308-06-1
Číslo RTECS	GG2500000
Vlastnosti
Molární hmotnost	240,797 g/mol
Teplota rozkladu	900 °C (na CoO)
Hustota	6,05 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	kyseliny hydroxidy
Měrná magnetická susceptibilita	386,2×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	krychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky	a=807 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−892 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	103 JK−1;mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−774 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,513 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R40, R41, R42, R43
S-věty	S36/37
NFPA 704	0 2 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid kobaltnato-kobaltitý (chemický vzorec Co₃O₄) je jedním ze tří oxidů kobaltu. Jedná se o směsný oxid, který ve své struktuře obsahuje jednotky oxidu kobaltnatého CoO a oxidu kobaltitého Co₂O₃. Občas je možno vidět nesprávný zápis Co^IICo^III₂O₄, který svádí k názvu dikobaltitan kobaltnatý, ale ze struktury jasně vyplývá, že se jedná o směsný oxid a nikoliv o kobaltitan, jehož vzorec lze rozepsat do podoby CoO•Co₂O₃. Jedná se o černou, antiferromagnetickou práškovitou látku, nerozpustnou ve vodě. Oxid lze připravit zahřátím oxidu kobaltnatého na teplotu nad 1 000 °C v atmosféře kyslíku. Rozklad oxidu kobaltnato-kobaltitého lze provést jeho zahřátím na teplotu 900 °C, kdy dojde k jeho rozkladu na oxid kobaltnatý. Jedná se tedy o zvratnou reakci, kterou dokumentuje následující rovnice:

2 Co₃O₄ ⇔ 6 CoO + O₂

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cobalt(II,III) oxide na anglické Wikipedii.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.