Oxid měďnatý
Oxid měďnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid měďnatý |
Anglický název | Copper(II) oxide |
Německý název | Kupfer(II)-oxid |
Sumární vzorec | CuO |
Vzhled | Černá krystalická, nebo amorfní látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1317-38-0 |
PubChem | 164827 |
SMILES | [Cu]=O |
Číslo RTECS | GL7900000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 79,545 g/mol |
Teplota tání | 1 336 °C |
Hustota | 6,31 g/cm3 |
Index lomu | nD=2,63 nD=2,84 |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyseliny roztok amoniaku roztok kyanidů |
Součinitel tepelné vodivosti | 3,35 Wm−1K−1 (15 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | 42,722×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná bazálně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a= 468,4 pm b= 342,5 pm c= 512,9 pm β= 99°28´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −157 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 468 J/g |
Standardní molární entropie S° | 42 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −130 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,532 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
R-věty | R22, R50/53 |
S-věty | S22, S61 |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid měďnatý, vzorec CuO, je oxidem mědi, kde je měď v oxidačním čísle II . V přírodě se vyskytuje jako minerál tenorit. Je to černá pevná látka tající nad teplotou 1 200 °C, kdy dochází k rozkladu. Vzniká zahříváním mědi na vzduchu. Protože tímto způsobem vzniká zároveň i oxid měďný, je lepší metodou přípravy žíhání dusičnanu měďnatého, hydroxidu měďnatého nebo uhličitanu měďnatého, např.:
- CuCO3 → CuO + CO2
Oxid měďnatý se rozpouští v minerálních kyselinách za vzniku odpovídajících solí:
- CuO + 2 HNO3 → Cu(NO3)2 + H2O
Vodíkem nebo oxidem uhelnatým ho lze zredukovat na měď.
- H2 + CuO → Cu + H2O
- CO + CuO → Cu + CO2
Oxid měďnatý lze též připravit elektrolýzou roztoku chloridu sodného měděnými elektrodami a následnou filtrací.
Látka se používá například jako pigment pro barvení skla a keramiky, leštidlo v optice, katalyzátor při výrobě hedvábí nebo jako vodič elektrického proudu. Americký výzkum ukázal při testu na ředkvičkách, že po vystavení nanočásticím oxidu měďnatého bylo vyvoláno dvakrát více lézí DNA než u rostlin vystavených větším částicím. Také buněčný příjem mědi z nanočástic byl výrazně větší než u větších částic.[2]
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Reference
- ↑ a b Copper(II) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠUTA, Miroslav. Nanotechnologie: Nanočástice oxidu měďnatého mohou poškozovat DNA zemědělských plodin [online]. respekt.cz, 2012-4-22 [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-23.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid měďnatý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Oxid měďnatý - CuO
Tlenek miedzi(II)