Oxid osmičelý

Oxid osmičelý
Obecné
Systematický název	Oxid osmičelý
Anglický název	Osmium tetroxide
Německý název	Osmiumtetroxid
Sumární vzorec	OsO4
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky (α); světležlutý prášek nebo krystalky (β)
Identifikace
Registrační číslo CAS	20816-12-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	244-058-7
Indexové číslo	076-001-00-5
PubChem	30318
UN kód	UN 2471
Číslo RTECS	RN1140000
Vlastnosti
Molární hmotnost	254,23 g/mol
Teplota tání	39,5 °C (α); 40,6 °C (β)
Teplota varu	131,2 °C
Hustota	4,906 g/cm³
Rozpustnost ve vodě	5,26 g/100 ml (0 °C); 5,75 g/100 ml (10 °C); 6,47 g/100 ml (18 °C); 7,24 g/100 ml (25 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol; ethanol
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	diethylether; tetrachlormethan; 250 g/100 ml (20 °C); aromatické uhlovodíky
Tlak páry	1,02 kPa (20 °C)
Ionizační energie	12,97 eV
Struktura
Krystalová struktura	jednoklonná (α)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−386 kJ/mol (α); −394 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt	38,5 J/g (α); 56,3 J/g (β)
Entalpie varu ΔHv	156 J/g
Standardní molární entropie S°	168 JK−1mol−1 (α); 144 JK−1mol−1 (β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−304 kJ/mol (α); −305 kJ/mol (β)
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS06; Nebezpečí
H-věty	H330 H310 H300 H314
R-věty	R26/27/28, R34
S-věty	S1/2, S7/9, S26, S45
NFPA 704	0 4 1 OX
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid osmičelý (OsO₄) je sloučeninou kyslíku s osmiem, které v něm má oxidační číslo VIII. Samotný oxid osmičelý je jedním z pěti doposud známých oxidů s prvkem v nejvyšším oxidačním stavu.

Oxid osmičelý tvoří nažloutlé krystaly, má nízkou teplotu tání, tavenina vře při 140 °C, je zapáchající. Vzniká oxidací osmia volným kyslíkem při teplotách okolo 400 °C nebo oxidací sloučenin osmia kyselinou dusičnou.^[2]. Je kyselinotvorný, při jeho reakci s vodou vzniká kyselina osmičelá. Používá se jako oxidační činidlo při výrobě oxidu osmičitého.

Odkazy

↑ ^a ^b Osmium tetroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1335.

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.