Oxid sodný
| Oxid sodný | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid sodný |
| Anglický název | Sodium oxide |
| Německý název | Natriumoxid |
| Sumární vzorec | Na2O |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1313-59-3 |
| PubChem | 73971 |
| UN kód | 1825 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 61,978 9 g/mol |
| Teplota tání | 920 °C |
| Teplota varu | 1 275 °C (rozklad) |
| Hustota | 2,270 g/cm3 |
| Index lomu | nD= 1,478 - 1,500 |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje (na NaOH) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | alkoholy (reaguje na alkoholáty) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,021×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=555 m |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −416,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 480 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 75,3 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −376,3 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,177 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R14, R34 |
| S-věty | S8, S26, S30, S36/37/39, S45 |
| NFPA 704 |  0 3 4 W |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid sodný (Na2O) je jediný oxid sodíku.
Vlastnosti
Je to za normálních podmínek bílá krystalická látka.[2] Její krystaly, podobně jako krystaly všech oxidů alkalických kovů, mají tzv. antifluoritovou strukturu, což znamená, že pozice aniontů a kationtů v krystalové mřížce jsou zcela obrácené, než je tomu u fluoridu vápenatého (CaF2). Sodíkové kationty tvoří středy tetraedrů, neboť jsou připojeny na 4 atomy kyslíku, zatímco kyslíkové atomy tvoří středy krychle, neboť jsou navázány na 8 sodíkových iontů.[3][4] Za vysokých teplot se rozkládá na peroxid sodný a sodík.[5]
S vodou bouřlivě reaguje za vzniku hydroxidu sodného[5] (je to vlastně jeho anhydrid):
Na2O + H2O → 2 NaOH |
|
Při kontaktu s očima, pokožkou a sliznicí dýchací soustavy je silně dráždivý a zejména prášková forma může snadno způsobit zdravotní potíže. Vdechnutí většího množství dokonce může vyvolat plicní edém.[5]
Příprava
Tento oxid je možné připravit např. reakcí oxidu dusného se sodíkem:[6]
N2O + 2Na → Na2O + N2 |
|
Taktéž je možné jej připravit tepelným rozkladem uhličitanu sodného:
Na2CO3 → Na2O + CO2 |
|
Použití
Oxid sodný se používá jako přísada při výrobě skla pro snížení teploty tavení oxidu křemičitého, který je hlavní složkou skla.
Reference
- ↑ a b Sodium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WebElements Periodic Table of the Elements Sodium disodium oxide [online]. Dostupné online.
- ↑ Zintl, E.; Harder, A.; Dauth B. Gitterstruktur der oxyde, sulfide, selenide und telluride des lithiums, natriums und kaliums. Z. Elektrochem. Angew. Phys. Chem.. 1934, roč. 40, s. 588–93.
- ↑ WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. Oxford: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6.
- ↑ a b c SODIUM OXIDE (ICSC) [online]. inchem.org. Dostupné online.
- ↑ PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid sodný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for corrosive substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Space-filling model of the sodium oxide (Na2O) unit cell
Ball-and-stick model of the sodium oxide (Na2O) unit cell