Oxid thoričitý

Oxid thoričitý
3D model ThO2
3D model ThO2
Obecné
Systematický názevOxid thoričitý
Latinský názevThorii dioxidum
Thorium oxydatum
Anglický názevThorium dioxide
Německý názevThoriumdioxid
Sumární vzorecThO2
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1314-20-1
Vlastnosti
Molární hmotnost264,04 g/mol
Teplota tání3 000 °C
Teplota varu4 400 °C (přibližně)
Hustota9,7–9,9 g/cm3
Index lomunD= 2,20 (kapalina)
Tvrdost6,5
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		horká kyselina sírová
směs kys. fluorovodíkové a dusičné
Relativní permitivita εr16,5
Součinitel tepelné vodivosti13,8 Wm−1K−1 (38 °C)
12,4 Wm−1K−1 (93 °C)
11,2 Wm−1K−1 (149 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−0,761×10−6 cm3g−1
Měrný elektrický odpor260 000 Ώm (550 °C)
8 000 Ώm (800 °C)
150 Ώm (1 200 °C)
Struktura
Krystalová strukturaamorfní
krychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkykrychlová plošně centrovaná
a= 559,52 pm
Koordinační geometriečtyřstěnná (O2–)
krychlová (ThIV)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 226,4 kJ/mol
Standardní molární entropie S°65,23 J K−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 168,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,233 9 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR23/24/25, R33, R45
S-větyS36/37/39, S45, S53
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid thoričitý je jedním z oxidů thoria. Thorium je zde v oxidačním čísle IV. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě lanthanoidů a uranu.[2] V přírodě se vyskytuje v podobě vzácného nerostu thorianitu.[3] Používá se jako jaderné palivo.[4]

Vlastnosti

Měrný elektrický odpor oxidu thoričitého s rostoucí teplotou klesá, tedy se jedná o polovodič.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Thorium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BUTTER, E. N. N. Greenwood, A. Earnshaw: Chemistry of the elements. Pergamon press oxford 1984, 1542 seiten, 7 anhänge Preis: US $ 34.95. ISBN 0–08–022057–6. Crystal Research and Technology. 1985-05, roč. 20, čís. 5, s. 662–662. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. DOI 10.1002/crat.2170200510. (anglicky) 
  3. ↑ FRONDEL, Clifford. Systematic mineralogy of uranium and thorium. Vol. 1064. vyd. Washington: US Government Printing Office, 1958. 400 s. Dostupné online. 
  4. ↑ STEPHEN HERRING, J. Uranium and Thorium Resource Assessment. Příprava vydání Cutler J. Cleveland. New York: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-176480-7. DOI 10.1016/b0-12-176480-x/00292-8. S. 279–298. (anglicky) DOI: 10.1016/B0-12-176480-X/00292-8. 
  5. ↑ BELLE, J.; BERMAN, R. M. Thorium dioxide: properties and nuclear applications. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5986642. S. 264–290. (English) 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Média použitá na této stránce