Oxid thoričitý
Oxid thoričitý | |
---|---|
3D model ThO2 | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid thoričitý |
Latinský název | Thorii dioxidum Thorium oxydatum |
Anglický název | Thorium dioxide |
Německý název | Thoriumdioxid |
Sumární vzorec | ThO2 |
Vzhled | bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1314-20-1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 264,04 g/mol |
Teplota tání | 3 000 °C |
Teplota varu | 4 400 °C (přibližně) |
Hustota | 9,7–9,9 g/cm3 |
Index lomu | nD= 2,20 (kapalina) |
Tvrdost | 6,5 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | horká kyselina sírová směs kys. fluorovodíkové a dusičné |
Relativní permitivita εr | 16,5 |
Součinitel tepelné vodivosti | 13,8 Wm−1K−1 (38 °C) 12,4 Wm−1K−1 (93 °C) 11,2 Wm−1K−1 (149 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −0,761×10−6 cm3g−1 |
Měrný elektrický odpor | 260 000 Ώm (550 °C) 8 000 Ώm (800 °C) 150 Ώm (1 200 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | amorfní krychlová plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | krychlová plošně centrovaná a= 559,52 pm |
Koordinační geometrie | čtyřstěnná (O2–) krychlová (ThIV) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 226,4 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 65,23 J K−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 168,8 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,233 9 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R23/24/25, R33, R45 |
S-věty | S36/37/39, S45, S53 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid thoričitý je jedním z oxidů thoria. Thorium je zde v oxidačním čísle IV. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě lanthanoidů a uranu.[2] V přírodě se vyskytuje v podobě vzácného nerostu thorianitu.[3] Používá se jako jaderné palivo.[4]
Vlastnosti
Měrný elektrický odpor oxidu thoričitého s rostoucí teplotou klesá, tedy se jedná o polovodič.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Thorium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUTTER, E. N. N. Greenwood, A. Earnshaw: Chemistry of the elements. Pergamon press oxford 1984, 1542 seiten, 7 anhänge Preis: US $ 34.95. ISBN 0–08–022057–6. Crystal Research and Technology. 1985-05, roč. 20, čís. 5, s. 662–662. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. DOI 10.1002/crat.2170200510. (anglicky)
- ↑ FRONDEL, Clifford. Systematic mineralogy of uranium and thorium. Vol. 1064. vyd. Washington: US Government Printing Office, 1958. 400 s. Dostupné online.
- ↑ STEPHEN HERRING, J. Uranium and Thorium Resource Assessment. Příprava vydání Cutler J. Cleveland. New York: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-176480-7. DOI 10.1016/b0-12-176480-x/00292-8. S. 279–298. (anglicky) DOI: 10.1016/B0-12-176480-X/00292-8.
- ↑ BELLE, J.; BERMAN, R. M. Thorium dioxide: properties and nuclear applications. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5986642. S. 264–290. (English)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.