Oxid uranový

Oxid uranový
	vlevo dihydrát a vpravo bezvodý oxid
Obecné
Systematický název	Oxid uranový
Anglický název	Uranium trioxide
Německý název	Uran(VI)-oxid
Sumární vzorec	UO3
Vzhled	oranžový prášek (α, γ, η); oranžovo červený prášek (β); tmavě červený prášek (δ); červený prášek (ε); žluto oranžový prášek (amorfní); žlutý až světle žlutý prášek (hydráty)
Identifikace
Registrační číslo CAS	1344-58-7
PubChem	74013
Vlastnosti
Molární hmotnost	286,027 g/mol; 304,042 g/mol (monohydrát); 322,057 g/mol (dihydrát)
Teplota rozkladu	650–750 °C (na U3O8)
Teplota změny krystalové modifikace	5,15 °C (monohydrát α → monohydrát β)
Teplota dehydratace	250–300 °C (monohydrát)
Hustota	8,34 g/cm3 (α); 8,25 g/cm3 (β); 8,02 g/cm3 (γ); 8,663 g/cm3 (δ); 8,54 g/cm3 (ε); 8,62 g/cm3 (η); 7,29 g/cm3 (amorfní); 6,73 g/cm3 (monohydrát α); 5,67 g/cm3 (monohydrát β); 5,55 g/cm3 (monohyrát γ); 5,0 g/cm3 (dihydrát)
Součin rozpustnosti	1,35×10−22 (monohydrát γ)
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná (α); jednoklonná (β); kosočtverečná plošně centrovaná (γ); krychlová (δ); trojklonná (ε); kosočtverečná (η); kosočtverečná bazálně centrovaná(monohydrát α); kosočtverečná (monohydrát β); jednoklonná (monohydrát γ); kosočtverečná (dihydrát)
Hrana krystalové mřížky	β-modifikace; a= 1 034 pm; b= 1 433 pm; c= 391,0 pm; β= 90°03´; γ-modifikace; a= 978,7 pm; b= 1 993,2 pm; c= 970,5 pm; δ-modifikace; a= 414,6 pm; ε-modifikace; a= 400,2 pm; b= 384,1 pm; c= 416,5 pm; α= 98°17´; β= 90°33´; γ= 120°28´; η-modifikace; a= 751,1 pm; b= 546,6 pm; c= 522,4 pm; monohydrát α; a= 424,2 pm; b= 1 030 pm; c= 686,8 pm; monohydrát β; a= 564 pm; b= 628,7 pm; c= 993,7 pm; monohydrát γ; a= 556 pm; b= 552,2 pm; c= 641,6 pm; β= 112°43´; dihydrát; a= 1 397,7 pm; b= 1 669,6 pm; c= 1 467,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−1 220,3 kJ/mol (α); −1 225 kJ/mol (β); −1 224 kJ/mol (γ); −1 220 kJ/mol (δ); −1 218 kJ/mol (ε); −1 208 kJ/mol (amorfní); −1 528 kJ/mol (monohydrát α); −1 534 kJ/mol (monohydrát β); −1 531 kJ/mol (monohydrát γ); −1 868,2 kJ/mol (dihydrát)
Standardní molární entropie S°	96,32 JK−1mol−1 (α); 96,38 JK−1mol−1 (β); 96,11 JK−1mol−1 (γ); 99,41 JK−1mol−1 (ε); 126 JK−1mol−1 (monohydrát β); 192,6 JK−1mol−1 (dihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−1 142,3 kJ/mol (α); −1 146 kJ/mol (γ); −1 141 kJ/mol (ε); −1 395 kJ/mol (monohydrát β); −1 658,8 kJ/mol (dihydrát)
Izobarické měrné teplo cp	0,284 4 JK−1g−1 (α); 0,285 5 JK−1g−1 (γ); 0,286 3 JK−1g−1 (ε); 0,386 2 JK−1g−1 (monohydrát γ)
Bezpečnost
	; Vysoce toxický (T+) ; Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R26/28, R33, R51/53
S-věty	S1/2, S20/21, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid uranový (UO₃) je jedním z oxidů uranu, který v něm má oxidační číslo VI.

Vzniká například postupnou oxidací UO₂.

Podobné sloučeniny

Oxid uraničitý

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid uranový na Wikimedia Commons

Navigation

Navigace

Tématické portály

Oxid uranový

Podobné sloučeniny

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce