Oxid vanadičný
| Oxid vanadičný | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid vanadičný |
| Anglický název | Vanadium(V) oxide |
| Německý název | Vanadiumpentoxid |
| Sumární vzorec | V2O5 |
| Vzhled | žlutooranžový prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1314-62-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-239-8 |
| PubChem | 14814 |
| SMILES | O=[V](=O)O[V](=O)=O |
| Číslo RTECS | YW2450000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 181,880 g/mol |
| Teplota tání | 670 °C |
| Teplota rozkladu | 2 000 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 72 °C |
| Hustota | 3,357 g/cm³ (18 °C) |
| Index lomu | a = 1,461 b = 1,52 c = 1,76 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,8 g/100 ml (25 °C) 0,7 g/100 ml (100 °C) |
| Relativní permitivita εr | 13,84 |
| Měrná magnetická susceptibilita | 8,884×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná |
| Hrana krystalové mřížky | a = 1 151 pm b = 436,9 pm c = 365,3 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 550,6 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 358 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 1 450 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 131 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 419,6 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,702 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R20/22,R26/27/28, R36, R37, R38, R40, R48,R51/53, R63, R68 |
| S-věty | S1/2,S26, S28, S36/37 S38, S45, S46, S61 |
| NFPA 704 |  0 3 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid vanadičný (V2O5) je nejdůležitější oxid vanadu. Připravuje se tepelným rozkladem metavanadičnanu amonného:
- 2 NH4VO3 → V2O5 + 2 NH3 + H2O
Oxid vanadičný má žlutočernou barvu. Taje při teplotě 660 °C. Ve vodě je rozpustný velmi nepatrně, roztok reaguje slabě kysele.
Reakcí oxidu vanadičného s kyselinou chlorovodíkovou vzniká chlorid-oxid vanadičný:
- V2O5 + 6 HCl → 2 VOCl3 + 3 H2O
Tento oxid je amfoterní,[2] ve vodě se rozpouští pouze omezeně a vzniklý roztok reaguje kysele. Rozpouštění můžeme podpořit okyselením roztoku. Tím získáme světle žlutý roztok kationtu dioxovanadičného (VO2)+. V roztocích alkalických hydroxidů jsou při vysokém pH přítomny orthovanadičnanové anionty VO 3-
4 .[3]
V přírodě se vyskytuje jako vzácný minerál shcherbinait.[4]
Využití
Oxid vanadičný má schopnost vratně uvolňovat kyslík, proto se velmi často používá v průmyslu jako katalyzátor. Katalyzuje např. redukce olefinů a aromatických uhlovodíků vodíkem. Nejdůležitější využití nachází při výrobě kyseliny sírové tzv. kontaktním způsobem, kde oxiduje oxid siřičitý na oxid sírový.[3] Reakce probíhá takto:
- V2O5 + SO2 → 2 VO2 + SO3
- 4 VO2 + O2 → 2 V2O5
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vanadium pentoxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOUSECROFT, Catherine; SHARPE, Alan. Anorganická chemie. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 2014. 1119 s. ISBN 978-0273-74275-3. S. 712.
- ↑ a b GREENWOOD, Norman Neill.; EARNSHAW, Alan. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 1635 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. S. 1213–1214.
- ↑ Shcherbinaite [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-15.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid vanadičný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Oxid vanadičný - V2O5
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.