Oxidační karbonylace

Oxidační karbonylace jsou chemické reakce, při kterých se na substráty navazuje oxid uhelnatý za přítomnosti oxidačního činidla, produkty jsou estery karboxylových kyselin a kyseliny uhličité; používají se při nich homogenní katalyzátory v podobě komplexů přechodných kovů[1] - často jde o sloučeniny palladia. Mechanismus této skupiny reakcí je podobný jako u Wackerova procesu.

Příklady

Oxidačními karbonylacemi, katalyzovanými palladiovými katalyzátory, lze přeměnit některé alkeny na homologované estery:

2 RCH=CH2 + 2 CO + O2 + 2 MeOH → 2 RCH=CHCO2Me + 2 H2O

Při těchto reakcích se alkeny pravděpodobně navazují na vazby Pd2+-CO2Me (Me = CH3) metalakarboxylátových esterů a poté proběhne beta-hydridová eliminace.

Kyselina fenylboronová a další arylboronové kyseliny vytvářejí s palladnatými sloučeninami Pd2+-arylové meziprodukty, které se karbonylují za vzniku Pd2+-C(O)arylů. Na tyto benzyl-Pd sloučeniny se navazují alkeny a beta-hydridovými eliminacemi se utvoří arylketony.[1]

Při přeměně methanolu na dimethylkarbonát vedle oxidační karbonylace lze provést rovněž tvorbu fosgenu. Katalyzátory této fosgenace bývají měďné sloučeniny:[2]

2 CO + O2 + 4 MeOH → 2 (MeO)2CO + 2 H2O

Významnou reakcí je také výroba dimethyloxalátu oxidační karbonylací; výchozími látkami jsou jednouhlíkaté sloučeniny:[3]

4 CO + O2 + 4 MeOH → 2 (MeO2C)2 + 2 H2O

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxidative carbonylation na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b M. Beller; X.-F. Wu. Oxidative Carbonylation Reactions In Transition Metal Catalyzed Carbonylation Reactions: Carbonylative Activation of C-X Bonds. Berlin, Heidelberg: Springer, 2013. DOI 10.1007/978-3-642-39016-6_8. 
  2. ↑ BUYSCH, Hans-Josef. Carbonic Esters. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a05_197. S. a05_197. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a05_197. 
  3. ↑ Hans-Jürgen Arpe: Industrielle Organische Chemie: Bedeutende Vor- und Zwischenprodukte, S. 168; ISBN 978-3-527-31540-6

Externí odkazy