Oxidační stres
Oxidační stres je nerovnováha mezi tvorbou reaktivního kyslíku (jinak též volných radikálů), který vzniká jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a schopností organismu rychle odbourávat a detoxikovat reaktivní meziprodukty.[1]
U lidí se podílí na mnoha nemocech, jako je například ateroskleróza, Parkinsonova nemoc, srdeční selhání, infarkt myokardu, Alzheimerova choroba, vitiligo, fragilní X chromozom[2] a chronický únavový syndrom, nicméně krátkodobý oxidační stres může být důležitý v prevenci stárnutí díky vyvolání procesu známého jako mitohormesis.[3]
Existují látky, známé jako antioxidanty, které dokáží zachytit volné kyslíkové radikály a tak snižovat riziko oxidačního stresu. Takové látky obsahuje například čerstvé ovoce a zelenina, konkrétně se jedná o bioflavonoidy a polyfenoly (resveratrol, daidzein, genistein, karotenoidy, vitamín C a E či katechiny.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxidative stress na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ODRUŠ, Jan. Oxidační stres a antioxidanty [online]. Atletický trénink [cit. 2009-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24.
- ↑ de Diego-Otero Y, Romero-Zerbo Y, el Bekay R, Decara J, Sanchez L, Rodriguez-de Fonseca F, del Arco-Herrera I. Alpha-tocopherol protects against oxidative stress in the fragile X knockout mouse: an experimental therapeutic approach for the Fmr1 deficiency.. Neuropsychopharmacology. March. 2009, roč. 34, čís. 4, s. 1011–26. Dostupné online. PMID 18843266.
- ↑ Gems D, Partridge L. Stress-response hormesis and aging: "that which does not kill us makes us stronger". Cell Metab.. March 2008, roč. 7, čís. 3, s. 200–3. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cmet.2008.01.001. PMID 18316025.