Oxynotidae

Oxynotidae
	Světloun karibský; (Oxynotus caribbaeus)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	paryby (Chondrichthyes);
Nadřád	žraloci (Selachimorpha);
Řád	ostrouni (Squaliformes);
Čeleď	Oxynotidae; T. N. Gill, 1912
Rod	Oxynotus; Rafinesque, 1810
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxynotidae je menší čeleď hlubinných žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes), pro které je typický vysoký hřbet a silný boční kýl mezi prsními a pánevními ploutvemi, který dává tělu v řezu trojúhelníkový tvar. Tato čeleď zahrnuje pouze jediný rod Oxynotus.

Výskyt

Zástupci Oxynotidae jsou rozšířeni západním Pacifiku a západním a východním Atlantiku včetně Středozemního moře.^[1]

Charakteristika

Typickým znakem čeledi je tělo s vysokým hřbetem, které je v průřezu takřka trojúhelníkové. Obě hřbetní ploutve jsou velmi vysoké, každá z nich má v přední části vysoký trn, který bývá z větší části ukryt v ploutvi, takže je viditelná jen menší část. První hřbetní ploutev přitom může začínat ještě před žaberními štěrbinami. Mezi prsními a pánevními ploutvemi na rozhraní boků a břicha je na každé straně těla posazen výrazný kýl. Kůže je velmi drsná.^[1] Čumák je tupý, ústa mají silné rty, nozdry jsou velké. Za očima se nachází obří spirakulum. Zuby horní čelisti jsou malé a špičaté, zuby dolní čelisti jsou silně stlačeny do pilkovitého ostří. Mají pouze 9–18 řad zubů.^[2]

Tito hlubinní žraloci jsou jen málo prozkoumáni. Nejsou patrně zdatnými plavci, vztlak zajišťují velká olejnatá játra. Živí se převážně bentickými druhy ryb a bezobratlých včetně červů, korýšů a měkkýšů.^[2]

Systematika

Nejstarší fosilie jsou známy už z období pozdní křídy.^[1] Ve starších zdrojích se lze setkat s tím, že čeleď Oxynotidae je považována za podčeleď světlounovitých (Dalatiidae) a je tedy označována jako Oxynotinae – viz např. Nelson (1994).^[3] Do čeledi Oxynotidae je řazen pouze jeden rod Oxynotus a několik následujících druhů:^[4]

rod Oxynotus
- Oxynotus bruniensis – světloun australský
- Oxynotus caribbaeus – světloun karibský
- Oxynotus centrina – světloun ostnatý
- Oxynotus japonicus – světloun japonský
- Oxynotus paradoxus – světloun podivný
- Oxynotus shubnikovi – světloun namibijský

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 76–77. (anglicky)
↑ ^a ^b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 204. (anglicky)
↑ NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 3. vyd. New York Chichester: Wiley, 1994. 600 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-54713-6.
↑ Etmopteridae Fowler, 1934. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxynotidae na Wikimedia Commons
Taxon Oxynotidae ve Wikidruzích

[Fishes_of_the_world-1] NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 76–77. (anglicky)

[Ebert457-2] EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 204. (anglicky)

[3] NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 3. vyd. New York Chichester: Wiley, 1994. 600 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-54713-6.

[:0-4] Etmopteridae Fowler, 1934. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály