Ozbrojené síly Spojených států amerických
| Ozbrojené síly Spojených států amerických United States armed forces | |
|---|---|
 Vojenská přehlídka | |
| Složky armády |  Armáda Spojených států
 Pobřežní stráž Spojených států |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Joe Biden |
| Ministr obrany | Lloyd Austin |
| Stav | |
| Věk odvodu | 17–45 let |
| K dispozici pro službu | 72 715 332 mužů, věk 18–49 (2008), 71 638 785 žen, věk 18–49 (2008) |
| Vhodných pro službu | 59 413 358 mužů, věk 18–49 (2008), 59 187 183 žen, věk 18–49 (2008) |
| Roční počet branců | 2 186 440 mužů (2008), 2 079 688 žen (2008) |
| Aktivních vojáků | 1 454 515[1] (3. na světě) |
| Rezervistů | 848 000[2] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 583 miliard $[3] |
| Podíl na HDP | 4,04 % (2007) |
| Související články | |
| Historie | americká válka za nezávislost americká občanská válka první světová válka (1917–1918) druhá světová válka (1941–1945) studená válka (1945–1991) válka proti terorismu (2001–současnost) |
Ozbrojené síly Spojených států amerických (anglicky United States Armed Forces) se skládají ze šesti složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty, pobřežní stráže a vesmírných sil. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly Spojených států operují s největším rozpočtem na světě – Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA coby supervelmoci.
Organizace ozbrojených sil USA
Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států sídlícím v Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států. Jeho pravomoci jsou však omezeny Kongresem prostřednictvím ústavy a také zákona z roku 1973 známého jako War Powers Resolution. Podle ústavy je v kompetenci Kongresu vyhlašovat válku a také určovat finance na zřizování a udržování vojska a loďstva. Prezident může vyslat ozbrojené síly do zahraniční akce pouze na základě vyhlášení války, zákonného zmocnění k ozbrojeným akcím, nebo v případě útoku na Spojené státy, jejich území, jejich majetek nebo jejich ozbrojené síly. Zákon dále vyžaduje, aby prezident do 48 hodin informoval Kongres o nasazení ozbrojených sil k vojenské akci, a zakazuje ozbrojeným silám zůstat v zahraničí bez vyhlášení války nebo povolení Kongresu déle než 60 dní (s 30denní lhůtou pro stažení).[4][5]
Armáda Spojených států
Armáda Spojených států (ang. United States Army) má zodpovědnost za pozemní vojenské operace ozbrojených sil Spojených států. Vznikla v roce 1775.
Letectvo Spojených států
Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) je zodpovědné za vzdušné vojenské operace. Během druhé světové války bylo letectvo součástí Armády Spojených států, od které se oddělilo až v roce 1947.
Námořnictvo Spojených států
Námořnictvo Spojených států (ang. United States Navy) je největší na světě. Vzniklo v roce 1775.
Námořní pěchota Spojených států
Námořní pěchota Spojených států (ang. United States Marine Corps) vznikla v roce 1775.
Pobřežní stráž Spojených států
Pobřežní stráž Spojených států (ang. United States Coast Guard) vznikla v roce 1915.
Vesmírné síly Spojených států
Vesmírné síly Spojených států (ang. United States Space Force) vznikly v roce 2019.
Historie
.jpg)
%3b10080504.jpg)
Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv. války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950–1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších – viz přehled válek v další části.
V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů), a v jejich rámci podporovaným rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí.[6] V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu boje proti terorismu).
Základny
Armáda Spojených států má kolem 800 známých vojenských základen mimo území USA,[7][8][9] patří sem například Futenma v Japonsku, Guantánamo na Kubě nebo Arifjan a Dauhá v Kuvajtu. V roce 2016 jejich správa stála 150 miliard[10] z rozpočtu o výši 580,3 mld. USD za tento rok. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.
Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily
18. století
19. století
- války proti Indiánům (1785–1890)
- Britsko-americká válka (1812–1815)
- Mexicko-americká válka (1846–1848)
- Americká občanská válka (1861–1865)
- Španělsko-americká válka (1898)
20. století
- Filipínsko-americká válka (1899–1913)
- Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919)
- První světová válka (1917–1918) – samotná válka ovšem začala už v roce 1914
- Banánové války (1903–1935) – neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe
- Druhá světová válka (1941–1945) – samotná válka ovšem začala už v roce 1939
- Studená válka (1945–1991)
- Válka v Zálivu (1990–1991) – válka trvala cca půl roku
- Válka v Jugoslávii (1991–2001) – na straně NATO
21. století
- Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, 2001–2021), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků
- Válka v Iráku (2003–2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků
Ozbrojené složky USA a životní prostředí
Užití defoliantů a kontaminace dioxiny
Mezi lety 1961[11]–1971 používalo americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu chemické zbraně jako Agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch, které obsahují dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300–400 % bezpečných limitů.[12]
Spotřeba pohonných hmot
Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007[13] jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4000 letadel a přibližně stejný nebo o trochu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek a 11 nukleárních letadlových lodí všechna tato vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu – přesněji z ropy vyráběné pohonné hmoty.
Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),[14] ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně)[15] je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila,[13] ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je ovšem stále zhruba 15násobná.[13] O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.
Více než polovinu z dodaných pohonných hmot představuje letecké palivo (JP-8), čtvrtina jsou ostatní frakční složky, a méně než desetinu tvoří zemní plyn.[13] Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.[16] Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik leteckého paliva (letecký petrolej a letecký benzín) jako za celou 2. světovou válku.[15] Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má vlastní spotřebu 2650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km).[15] Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.[17] Ze zbývající necelé poloviny všech dodávaných pohonných hmot (bez letectva) téměř 3/4 spotřebují doprovodná vozidla.[13][18]
Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,[12] ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), kteří též používají ropu resp. její deriváty z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.
Emise CO2
Ředitel Oil Change International, Steve Kretzmann, uvedl data o emisích CO2 v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO2 ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“[12] (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrany Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)
Znečištění
Server EcoWatch ve své analýze z roku 2017 konstatoval, že ozbrojené síly Spojených států je největším znečišťovatelem na světě[19] – ať už se jedná o znečištění vody, vzduchu, půdy (při kontaminace benzínu, olova, ochuzeného uranu, pesticidů, defoliantů) nebo vystavení nebezpečné nukleární radiace. Na území USA se ozbrojené síly potýkají s 39 tisíci kontaminovaných území o rozloze 19 milionů akrů,[20] ke znečištění životního prostředí dochází také na vojenských základnách, kterých je kolem osmi set téměř po celém světě.
Co se týká nukleární radiace, Spojené státy, v prvním období Studené války, v letech 1946–1958, provedly více než 60 testů nukleárních zbraní (výbuchů atomových bomb), převážně na tichomořských Marshallových ostrovech a Guamu.[19]
Přehled bojových uniforem
Stará uniforma – BDU, dříve používaná všemi složkami
Armáda – Army Combat Uniform
Námořní pěchota – MARPAT
(lesní a pouštní varianty)
Letectvo – Airman Battle Uniform
Námořnictvo – New USN Uniform
Odkazy
Reference
- ↑ siadapp.dmdc.osd.mil [online]. [cit. 30-05-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-02-2009.
- ↑ Archivovaná kopie. frwebgate.access.gpo.gov [online]. [cit. 2009-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-07.
- ↑ www.gpoaccess.gov [online]. [cit. 30-05-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-08-2009.
- ↑ Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑
Dílo War Powers Resolution ve Wikizdrojích (anglicky) - ↑ Archivovaná kopie. academic.evergreen.edu [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-09.
- ↑ https://www.quora.com/What-is-the-number-of-US-military-bases-around-the-world
- ↑ Mapa základen americké armády v Evropě
- ↑ Archivovaná kopie. dra.american.edu [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-13.
- ↑ https://www.mintpressnews.com/214492-2/214492/
- ↑ http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html
- ↑ a b c The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace
- ↑ a b c d e Archivovaná kopie. www.energybulletin.net [online]. [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07.
- ↑ Cost of Iraq war could surpass $1 trillion Archivováno 20. 2. 2010 na Wayback Machine. (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010
- ↑ a b c http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php
- ↑ http://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png
- ↑ http://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/
- ↑ Václav Cílek: Nejistý plamen
- ↑ a b U.S. Military Is World’s Biggest Polluter
- ↑ http://www.newsweek.com/2014/07/25/us-department-defence-one-worlds-biggest-polluters-259456.html
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Spojených států amerických na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Seal of the United States Marine Corps. It is defined in Executive Order 10538 (alternate source) as:
For more information, see here.Standing upon the western hemisphere of the terrestrial globe containing the lines of latitude and topographical outlines of North, Central, and South America, an American bald eagle with wings displayed horizontally and inverted holding in his beak a scroll inscribed with the motto SEMPER FIDELIS, all bronze. Behind the western hemisphere a foul anchor bend sinister-wise with stock, arms, and flukes in slight perspective, all bronze, on a scarlet background and within a dark blue band edged in gold circumscribed by a gold rope rim and inscribed DEPARTMENT OF THE NAVY • UNITED STATES MARINE CORPS in gold letters. The central device of the seal is the emblem of the United States Marine Corps.
United States Coast Guard Seal, in correct PMS colors. This emblem shall only be used in accordance with the Coast Guard Heraldry Manual, and is not to be reproduced commercially without prior approval of the U.S. Coast Guard.
%2c_by_John_M._Carrillo.png)
A 2003 drawing of the United States Marine Corps Combat Utility Uniform (MCCUU) in MARPAT, drawn by John M. Carrillo.
Lt. Col. James Hecker (front) and Lt. Col. Evan Dertein line up their F/A-22 Raptor aircraft behind a KC-10 Extender to refuel while en route to Hill Air Force Base, Utah. Colonel Hecker commands the first operational Raptor squadron -- the 27th Fighter Squadron at Langley Air Force Base, Va. The unit went to Hill for operation Combat Hammer, the squadron's first deployment, Oct. 15. The deployment has a twofold goal: complete a deployment and to generate a combat-effective sortie rate away from home. [U.S. Air Force photo by TSgt Ben Bloker]
*Description: On a circular background of fair sky and moderate sea with land in sinister base, a tri-mast square rigged ship under way before a fair breeze with after top-sail furled, commission pennant atop the foremast, National Ensign atop the main, and the commodore's flag atop the mizzen. In front of the ship a luce-type anchor inclined slightly bendwise with the crown resting on the land and, in front of the shank and in back of the dexter fluke, an American bald eagle rising to sinister regarding to dexter, one foot on the ground, the other resting on the anchor near the shank; all in proper colors. The whole within a blue annulet bearing the inscription "Department of the Navy" at the top and "United States of America" at the bottom, separated on each side by a mullet and within a rim in the form of a rope; inscription, rope, mullet, and edges of annulet all gold. *Background: The policy for use of the Navy seal and emblem is contained in SECNAV Instr 5030.4 and SECNAV Instr 5030.6. The seal design was approved by the President of the United States by Executive Order 10736 dated October 23, 1957. Request for use of the Navy emblem should be submitted in writing to Defense Printing Service, ATTN: DPSMO, 8725 John Kingman Rd Suite 3239, Fort Belvoir, VA 22060-6220. The telephone number is (703) 767-4218. 1879 version here: http://etc.usf.edu/clipart/54900/54985/54985_seal_navy.htm
Soldiers from 1-3 Armored Cavalry Regiment conducts cordon and search operations with their M1 Abrams Main Battle Tank in the city of Bi'aj, Iraq.
The en:Joint Service Color Guard advances the colors during the retirement ceremony of Chairman of the Joint Chiefs of Staff Gen. Henry H. Shelton, at Fort Myer, Va., on Oct. 2, 2001. DoD photo by Helene C. Stikkel. (Released)
Services represented are, from left to right: Army, Marines, Navy, Air Force, Coast Guard, Marines.
Source
http://archive.defense.gov/dodcmsshare/newsphoto/2001-10/011001-D-2987S-138.jpg
Seal of the United States Space Force.
Norfolk, Va. (Oct. 18, 2004) - The Navy introduced a set of concept working uniforms for Sailors E-1 through O-10, Oct. 18th, in response to the fleet's feedback on current uniforms. The digital pattern with predominantly gray color is one of four concept uniforms the Navy plans to wear test this winter. Each uniform offers a variety of options that Sailors will have the opportunity to choose from. Feedback from the fleet will be used to determine the final Navy Working Uniform. U.S. Navy Photo (RELEASED)
Soldiers from the 2nd Infantry Division conduct an area reconnaissance mission in Baghdad.
Photo #: SC 320901
Normandy Invasion, June 1944
Troops in an LCVP landing craft approaching "Omaha" Beach on "D-Day", 6 June 1944. Note helmet netting; faint "No Smoking" sign on the LCVP's ramp; and M1903 rifles and M1 carbines carried by some of these men. This photograph was taken from the same LCVP as Photo # SC 189986.
Original Source:
Photograph from the Army Signal Corps Collection in the U.S. National Archives.
Higher Resolution Source:
http://www.history.army.mil/html/reference/Normandy/pictures.html (See the 14th image in the series of 39.)Combined Air and Space Operations Center (CAOC) at Al Udeid Air Base, Qatar, provides command and control of air power throughout Iraq, Syria, Afghanistan, and 17 other nations. The CAOC is comprised of a joint and Coalition team that executes day-to-day combined air and space operations and provides rapid reaction, positive control, coordination, and de-confliction of weapon systems. (U.S. Air Force photo by Tech. Sgt. Joshua Strang)
At sea with USS Bataan (LHD-5) Jul. 17, 1999 — The amphibious assault ship Bataan conducts training operations in the Atlantic Ocean in preparation for an upcoming maiden deployment.
.jpg){kind=link}