Ozef Kalda

Josef Kalda
Narození4. srpna 1871
Nové Město na Moravě
Úmrtí2. ledna 1921 (ve věku 49 let)
Praha
PseudonymOzef Kalda
Povoláníúředník, prozaik, spisovatel, básník, architekt a dramatik
RodičeJosef Kalda
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ozef Kalda, vlastním jménem Josef Kalda (4. srpna 1871, Nové Město na Moravě[1] – 1. ledna 1921, Praha[2][p 1]) byl český (moravský) spisovatel–povídkář a dramatik, představitel moravské nářeční literatury; je považován za autora textu Janáčkova Zápisníku zmizelého.

Život

Narodil se v rodině evangelického faráře v Novém městě na Moravě Josefa Kaldy a jeho manželky Ludmily, rozené Skalákové.[1] Otec se vzdal v roce 1885 církevní služby. Podle některých zdrojů odjel do Ameriky, kde brzy zemřel;[3] podle jiných žil v Basileji a v Bavorsku.[4]

Poté, co je otec opustil, odešla matka se třemi syny ke svému otci, evangelickému faráři v Borové, Janu Skalákovi. Josef Kalda později chodil do školy u strýce v Zádveřicích, od roku 1883 začal studovat v Praze na Akademickém gymnáziu, odkud po dvou letech přestoupil do Valašského Meziříčí. Na studia si musel přivydělávat kondicemi a pracemi u notáře.

Po maturitě a vojenské službě nastoupil na ředitelství Buštěhradské dráhy v Praze. Z trestu za fejeton v Časopise českého úřednictva železničního byl na tři roky přeložen na venkovskou stanici.[p 2] Zde onemocněl a musel se léčit v Luhačovicích a Karlových Varech. Vypracoval se na tarifního odborníka a dosáhl hodnosti inspektora, u Buštěhradské dráhy byl zaměstnán až do smrti.[3]

Poslední bydliště Josefa Kaldy bylo v žižkovské Grégrově ulici (nyní Slavíkova). Zemřel v Zemském ústavu pro choromyslné, pochován byl na Olšanských hřbitovech (hrob již není v databázi Správy pražských hřbitovů evidován).[2]

Rodinný život

Dne 29. srpna 1908 se Josef Kalda, tehdy revident Buštěhradské dráhy, oženil v Rakovníku s Marií Pulkrábkovou (1853–??).[5] Manželství bylo bezdětné.[6]

Dílo

Obálka prvního vydání knihy Ogaři

Nejúspěšnějším dílem Josefa Kaldy jsou Ogaři, ve kterých vzpomíná na šťastné dětství na valašské vesnici.

Knižní vydání

  • Ogaři (veselé obrázky z moravského Valašska pro děti; Praha, J. Pelcl 1905; B. Kočí, Beaufort 1910; J. Hladký 1921; Kalich 1949)
  • Jalovinky (pseudonym Ozef Kalda; Brno, A. Píša, 1911)
  • Ogaři (dětská zpěvohra o dvou dějstvích, pseudonym Ozef Kalda, hudba Jaroslav Křička; Praha, Zátiší, B.M. Klika, 1919) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Na vlnách revoluce; Pemza (Komedie ve 3 dějstvích, pseudonym Ozef Kalda; V Praze-Karlíně, Zora, 1920)

Zápisník zmizelého (Leoš Janáček)

14. a 25. května 1916 vydaly Lidové noviny soubor 22 básní[p 3] ve valašském nářečí Z péra samoukova anonymního autora. Popisují příběh selského synka, který se zamiluje do mladé cikánky, opustí rodinu a všechno jí obětuje.[7] [8] Básně zaujaly Leoše Janáčka, který je zhudebnil pod názvem Zápisník zmizelého, pod kterým je tento text nyní znám.

V roce 1998 vyšla publikace Jana Mikesky Tajemství P.S. aneb Odhalení autora textu Janáčkova Zápisníku zmizelého. V ní se dokládá, že autorem básní Z péra samoukova byl Josef Kalda.[9]

Zápisník zmizelého vycházel knižně v letech 1928–2003 opakovaně jako dílo anonymního autora. U anglického překladu (Diary of one who vanished), vydaného v roce 2000 v New Yorku, je jako autor uveden Ozef Kalda.[10]

Operní libreto

Na libreto Ozefa Kaldy složil v roce 1918 Jaroslav Křička dětskou operu Ogaři.[11]

Divadlo

Divadelní komedii Pemza (vydanou pod názvem Na vlnách revoluce) uvedlo Divadlo na Vinohradech v roce 1919. Hra se odehrává v Indii, obsahuje však narážky na tehdejší situaci v Československu. Kritika hru přijala spíše vlídně, ale s výhradami.[12][13]

Kalda je dále uváděn jako autor divadelních her Švercova láska a Sanatorium dr. Mejdy.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na rozdíl od matričního záznamu uvádějí jiné zdroje shodně datum úmrtí 2. 1. 1921 (např.[1])
  2. ↑ Ve svém životopise, který zveřejnily Lidové noviny, uvádí, že byl přeložen „…do stanice R.“ Jak vyplývá z matriky oddaných, byl v roce 1908 revidentem v Rakovníku a také se zde oženil.
  3. ↑ Básně jsou číslovány od I. do XXIII., báseň č. XIV. je vynechána

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených (helvetské vyznání) Nové Město na M., 1856-1875, snímek 168 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, sv. Kliment, 1918-1928, snímek 45 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PEŠTA, Pavel. Josef Kalda. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 623–624.
  4. ↑ RYCHETSKÝ, Čestmír. Evangeličtí kazatelé 1791-1918. S. 20. Křesťanská revue [online]. 1/1984 [cit. 2020-09-24]. S. 20. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných (katol.) Rakovník, 1903-1914, snímek 95 [online]. SOA Praha [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Soupis pražských obyvatel: Kalda Josef [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ ANONYM. Z péra samoukova (část 1). S. 1. Lidové noviny [online]. 1916-05-14 [cit. 2020-09-24]. S. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ ANONYM. Z péra samoukova (část 2). S. 1. Lidové noviny [online]. 1916-05-21 [cit. 2020-09-24]. S. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ MIKESKA, Jan. Tajemství P.S., aneb, Odhalení autora textu Janáčkova Zápisníku zmizelého/. Vizovice: Lípa, 1998. ISBN 80-86093-20-4. Kapitola Tajemství textu Zápisníku zmizelého, s. 44–54. 
  10. ↑ Databáze NK ČR: Diary of one who vanished [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2020-09-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jaroslav Křička: Ogaři. S. 2. Lidové noviny [online]. 1919-09-10. S. 2. Dostupné online. 
  12. ↑ Vinohradské divadlo. Pemza. (kritika hry). S. 4. Lidové noviny [online]. 1919-08-28 [cit. 2020-09-25]. S. 4. Dostupné online. 
  13. ↑ ENGELMÜLLER, Karel. Vinohradské divadlo: Pemza. S. 415–416. Zlatá Praha [online]. 1919-09-10 [cit. 2020-09-24]. S. 415–416. Dostupné online. 

Literatura

  • PEŠTA, Pavel. Josef Kalda. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 623–624.
  • KALDA, Ozef. Vlastní životopis (část I.). S. 1–2. Lidové noviny [online]. 1925-02-02 [cit. 2020-09-25]. S. 1–2. Dostupné online. 
  • KALDA, Ozef. Vlastní životopis (část 2.). S. 1–2. Lidové noviny [online]. 1925-02-092 [cit. 2020-09-25]. S. 1–2. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ogaři 1905 cover page.jpg
Obálka prvního vydání knihy Ogaři