Příčiny první světové války

Karikatura Bod varu britského ilustrátora Leonarda Raven-Hilla z roku 1912

Příčiny první světové války zahrnují řadu faktorů, které předcházely vypuknutí první světové války. Velkou roli hrál zejména militarismus, nacionalismus a vytvoření dvou znepřátelených mocenských bloků, Trojspolku a Trojdohody. Prvotní příčinou vyhlášení války byl atentát v Sarajevu na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este, který byl spáchán 28. června 1914 srbským aktivistou a nacionalistou Gavrilo Principem.[1] Ten vyvolal takzvanou červencovou krizi, která vyplynula i z napětí mezi velmocemi způsobeného mocenskými spory již před rokem 1914. Tyto spory, které se zvláště výrazně projevovaly na politicky nestabilním Balkáně, lze sledovat až ke změně rovnováhy sil v Evropě roku 1870.[2] Na principu spojenectví a udržování rovnováhy sil byla založena evropská mocenská politika už od Vídeňského kongresu v roce 1815. Červencovou krizi se nepodařilo vyřešit diplomaticky a po rakousko-uherském vyhlášení války Srbsku 28. července 1914 události rychle eskalovaly do celoevropského ozbrojeného konfliktu.

Předcházející události

Britsko-německé závody ve zbrojení se projevily především v soupeření Britského královského a Císařského námořnictva

Dva bloky

Podrobnější informace naleznete v článcích Trojdohoda a Ústřední mocnosti.
Mapa mocenských bloků před válkou

Před vypuknutím první světové války se vytvořily dva znepřátelené bloky, dohoda a ústřední mocnosti.

Karikatura Nelsona Hardinga z roku 1912

Už v poslední třetině 19. století se začaly vytvářet spojenecké bloky imperialistických velmocí. Základ těchto bloků položilo spojenectví Německa a Rakousko-Uherska, dvojspolek v roce 1879, ke kterému se v roce 1882 připojila Itálie (Trojspolek). Francie a Rusko podepsaly spojeneckou smlouvu v roce 1894. V roce 1904 se sblížily Velká Británie a Francie a podepsaly dohodu. Dotvoření druhého vojenského bloku, Dohody se zakončilo podepsáním rusko-anglické smlouvy v roce 1907.

Karel Kramář, někteří národovci a s nimi i nemalá část představitelů slovanských národností se zpočátku mylně domnívali, že rozdmýchaný srbský spor bude vyvrcholením boje „mezi Germánstvem a Slovanstvem“. Ostatně takto konflikt na počátku války z části chápalo i Rusko, když mobilizovalo na pomoc slovanskému Srbsku.[4]

Vypuknutí první světové války

Sarajevský atentát a rakouské ultimátum

Podrobnější informace naleznete v článcích Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, Červencová krize a Červencové ultimátum.
Uniforma Františka Ferdinanda potřísněná krví

28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este. Atentát byl spáchán Gavrilo Principem, jenž byl členem skupiny šesti atentátníků vyslaných z Bělehradu. Cílem atentátníků bylo násilné odtržení Bosny a Hercegoviny od Rakousko-Uherska. Atentát na následníka Rakousko-Uherska a jeho ženu šokoval celou Evropu a vyvolal ze začátku velké sympatie pro Rakousko.

23. července předložila rakousko-uherská vláda Srbsku ultimátum. Ultimátum vyžadovalo vyšetření a případně zadržení srbských spiklenců a zlikvidování teroristické infrastruktury, dále vyžadovalo umožnění spolupráce s rakouskými orgány. Souhlas byl vyžadován do dvou dnů.

Válka

Vyhlášení války Německem v roce 1914

Protože Srbsko nesplnilo všechny podmínky ultimáta, rakousko-uherský císař František Josef vyhlásil 25. července částečnou[5] mobilizaci s platností od příštího dne, 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Na to reagoval ruský car Mikuláš a v ranních hodinách 29. července podepsal rozkaz k částečné mobilizaci třinácti armádních sborů a jejich vyslání na rakouskou hranici. Ruský ministr války Suchomlinov se snažil cara přesvědčit k všeobecné mobilizaci, ale rozkaz k jejímu schválení car podepsal až 30. července v 16 hodin odpoledne[6]. Večer 1. srpna v 19:10 předal německý velvyslanec v Rusku hrabě Friedrich von Pourtalès ruskému ministru zahraničí Sazonovovi německé vyhlášení války[7], 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo Lucembursko) a 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie. Tím se původně dvojstranný konflikt mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem internacionalizoval a mechanismus spojeneckých závazků se dal do pohybu. Porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět k vypovězení války Německu (4. srpna). Dne 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, 7. srpna ohlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora, do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie. Z asijských zemí vstoupilo do války po boku Dohody Japonsko (23. srpna, Japonsko zabralo v Číně německá teritoria v provincii Šan-tung), a Osmanská říše po boku Německa a Rakousko-Uherska (30. října).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Origins of World War I na anglické Wikipedii.

  1. Henig (2002)
  2. Lieven (1983)
  3. NOVOTNÝ, Lukáš. Ekonomické souvislosti vzniku francouzsko-ruského spojenectví (1887-1894). Historický obzor, 2004, 15 (3/4), s. 71-80. ISSN 1210-6097.
  4. Karel Kramář: Boj mezi Germánstvem a Slovanstvem, přepis textu z Národních listů ze 4. 8. 1914
  5. http://www.vhu.cz/presne-pred-sto-lety-vypukla-prvni-svetova-valka/
  6. Gilbert (2005)
  7. Westwell (2013)

Literatura

  • CLARK, Christopher. Náměsíčníci. Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce. Praha: Nakladatelství Tomáš Krsek, 2019. 672 s. ISBN 978-80-906242-7-6. 
  • DINER, Dan. Porozumět 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7325-208-3. (česky) 
  • BĚLINA, Pavel. Dějiny evropské civilizace II. Praha a Litomyšl: Paseka, 1995. 317 s. ISBN 80-7185-011-X. S. 178–187. 
  • GILBERT, Martin. První světová válka. Překlad Zdeněk Hron. 1. vyd. [s.l.]: BB art, 2005. 760 s. ISBN 80-7341-563-1. Kapitola 2. 
  • HENIG, Ruth. The Origins of the First World War. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 0-415-26205-4. 
  • LIEVEN, D. C. B. Russia and the Origins of the First World War. [s.l.]: St. Martin's Press, 1983. Dostupné online. ISBN 0-312-69608-6. 
  • NÁLEVKA, Vladimír. Koncert velmocí. Mezinárodní vztahy v letech 1871 - 1914. Praha: Triton, 2006. 333 s. ISBN 80-7254-763-1. 
  • SKŘIVAN, Aleš. Der Untergang des alten Großmächtekonzerts – zur Außenpolitik Deutschlands und Österreich-Ungarns am Vorabend des Ersten Weltkrieges. Prague Papers on the History of International Relations. 2002, roč. 6, s. 75–89. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-042-7. 
  • SKŘIVAN, Aleš. Zahraniční politika Rakousko-Uherska v předvečer první světové války. Historický obzor. 2010, roč. 21, čís. 7/8, s. 168–178. ISSN 1210-6097. 
  • VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, 2007. 560 s. ISBN 978-80-7021-735-1. (česky) 
  • WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Překlad Jan Krist. 1. vyd. [s.l.]: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6. S. 10–12. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Map Europe alliances 1914-cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 2.5
Mapa vojenských aliancí v Evropě v roce 1914
Balkan troubles1.jpg
"The boiling point" (the Powder keg of Europe), a cartoon published in Punch 2 October 1912.
Kriegserklärung Erster Weltkrieg.jpg
Declaration of war from the German Empire 1914, starting World War I. Signed by the German Kaiser Wilhelm II. at the "Neues Palais" in Potsdam, Germany. Countersigned by the Reichs-Chancellor Bethmann-Hollweg.
Uniform worn by Ferdinand when he was assassinated in Sarajevo.jpg
The uniform worn by Ferdinand when he was assassinated in Sarajevo
Chain of Friendship cartoon.jpg
The original cartoon was published in the Brooklyn Daily Eagle, in 1912 (4th December) and by the title "A threatening situation". It was drawn by Nelson Harding and published again in The World's War Cartoons (Blood and Iron). The Balkans in Caricature, ed. by T. D. Hadjich, London: Cecil Palmer & Hayward, 1916, p. 29 (online at State Library Victoria: http://digital.slv.vic.gov.au/view/action/singleViewer.do?dvs=1539686002409~477&locale=de&metadata_object_ratio=10&show_metadata=true&VIEWER_URL=/view/action/singleViewer.do?&preferred_usage_type=VIEW_MAIN&DELIVERY_RULE_ID=10&frameId=1&usePid1=true&usePid2=true). There it is explained as follows: "Serbia, having captured a port on the Adriatic, is threatened by Austria, who sees in the capture a gain for Russia. Russia promptly comes to the protection of Serbia and threatens Austria, whereupon Germany rushes to Austria’s protection and threatens Russia, and so on down the line." In the WWW it is often found unter the title of "The Chain of Friendship" and interpreted as depicting the web of alliances of WWI, since it also depicts the diplomatic situation of Europe in July 1914.
2nd Battle Squadron.jpg
Ships of the 2nd Battle Squadron of the Royal Navy's Grand Fleet in World War I. From left to right, King George V, Thunderer, Monarch, Conqueror