Příroda
Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.
Příroda ve filozofii
Přirozenost a příroda (fysis) je jednou z prvních otázek antické filozofie. [1] Samotné řecké slovo fysis lze nalézt již v Homérově Odysseie a znamená nespoutanou a divokou přírodu, v češtině má slovo příroda původ ve slově přirodit, tedy všeho živého.
Rozdělení přírody
Fyzikální
Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:[zdroj?]
- Makrosvět – tj. makrokosmos (μακρός „daleký“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety.
- Mikrosvět – tj. mikrokosmos (μικρός „malý“ a κοσμος „svět“) označuje oblasti přírody (hmoty) s typickými rozměry 10−9 až 10−18 m, kde neplatí zákony klasické fyziky. Děje zde popisuje kvantová fyzika. Do mikrosvěta patří atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic a jaderná fyzika.[2] Větší objekty, i přesto, že nejsou viditelné pouhým okem (jako například mikroorganismy), náleží do makrosvěta.
- Megasvět – tj. megakosmos (μέγας „veliký/četný“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení časoprostoru. Na jeho průzkum se používá teleskopů. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.
Ekologické
Podle různých aspektů určitého biotopu můžeme sledovat podmínky, vývoj a interakce:
Metodologie vědy
- Živá příroda – zahrnuje všechny živé organismy – tj. bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy
- Neživá příroda – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce (přírodní síly - meteorologické jevy)
Odkazy
Reference
- ↑ KRATOCHVÍL, Zdeněk, HORÁČEK, Ivan a SÁDLO, Jiří. Filosofie živé přírody. Praha: Herrmann, 1994. 222 s.
- ↑ REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Encyklopedie fyziky [online]. 2006 [cit. 2023-04-09]. Kapitola Mikrosvět. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu příroda na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo příroda ve Wikislovníku
Téma Příroda ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
(c) Photo by DAVID ILIFF, CC BY-SA 3.0
Hopetoun Falls, Beech Forest, near Otway National Park, Victoria, Australia. Taken with a Canon 10D and 17-40 f/4L lens.
United States Geological Survey photo of 1982 eruption of Galungung (with lightning strikes). Cropped. This stratovolcano with a lava dome is located in western Java. Its first eruption in 1822 produced a 22-km-long mudflow that killed 4,000 people. The second eruption in 1894 caused extensive property loss. The slide depicts a spectacular view of lightning strikes during a third eruption on December 3, 1982, which resulted in 68 deaths. A fourth eruption occurred in 1984. Source Caption: Galunggung, Indonesia;07.25 S 108.05 E;2,168 m elevation