Příze

Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.[1]

Obsah pojmu příze

K obsahu pojmu příze se v odborné textilní literatuře najdou velmi rozdílné definice.

  • Všeobecně se pokládají za příze výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování[2] a případně výrobky z opřádaných filamentů (jádrové příze).[1]
  • Velká část odborníků však používá pojem příze také pro výrobky s nepřetržitou délkou vzniklé zvlákňováním jak chemických tavenin a roztoků (filamenty), tak i živočišných sekretů (přírodní hedvábí).[1]
  • V novější literatuře se pojmem příze označují také příze z fóliových pásků.[3] a pásky ze zátažných pletenin, a proplétané nebo splétané úzké textilie.[4]
  • Rozdíly a nesrovnalosti mezi pojmy příze a nit jsou popsány ve článku nit.
  • Z whiskerů se (dosud) nedá vyrábět ani staplová ani filamentová příze, příze z nanovláken jsou (do roku 2021) známé jen jako laboratorní, nekomerční výrobky.[5] Pro rovingy (svazky z několika tisíc filamentů) se označení příze nepoužívá.

Suroviny na výrobu příze

[6] Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na

Do roku 2020 má celosvětová spotřeba textilních vláken dosáhnout 100 milionů ročních tun, ze kterých bude použito více než 90 % na výrobu příze.[7][8]

Výroba staplové příze (předení)

Předení je jedna z nejstarších rukodělných činností v dějinách lidstva.[9] Ruční předení nahradila už před více než 200 lety průmyslová výroba. Ta dosáhla v roce 2012 ve světě cca 46 milionů tun[10] a zaměstnávala více než 6 milionů lidí (z celkového počtu 11,5 milionů zaměstnaných v textilním průmyslu).[11][12]

Příprava k předení

[13] Příprava přírodních materiálů k předení spočívá v rozvolnění chomáčků vláken, čištění od cizích příměsí a živočišných tuků (u vlny), seřazení vláken do jednoho směru (mykání) a pozvolné ztenčování vrstvy vláken průtahem na určitý poměr délky k váze materiálu (protahovací a křídlový stroj). Pro vysoce kvalitní a jemné příze se zařazuje do přípravného procesu česárna, ve které se odstraní určité procento nejkratších vláken.

Z umělých vláken se asi ⅔ přizpůsobují délkou přírodním staplovým materiálům, ke kterým se přidávají v určitém procentuálním poměru během předpřádání nebo se i zpracovávají bez příměsí stejnou technologií jako přírodní vlákna.

Dopřádání

Z několika známých systémů se používá:[10]

  • Dopřádání na prstencových strojích. Na více než 200 milionech vřeten se v roce 2011 vyrobilo tímto způsobem asi 68 % převážně jemnějších staplových přízí (z toho v milionech tun: 26 konvenčně a 8 kompaktně). Až na výjimky (např. skleněná vlákna) se dají tímto způsobem spřádat všechna staplová vlákna.
  • Rotorové (v češtině častěji bezvřetenové) dopřádání se začalo uplatňovat od 60. let 20. století. V roce 2011 bylo ve světě instalováno více než 4 miliony spřádacích jednotek, jejichž podíl na produkci staplových přízí se odhadoval na 31 %.
  • Ostatní systémy dopřádání (např. křídlové, odstředivé) se dosud uplatňují jen při výrobě speciálních přízí nebo u „nových“ technologií předení jako jsou frikční, tryskové nebo samoskané. Jejich podíl na množství vyrobené příze nepřesahuje (v roce 2011) 2 %.

Druhy staplových přízí

[6] Výrobní zařízení jsou z velké části specializovaná na zpracování určitého druhu suroviny.

Podle toho se pak rozdělují příze např. na bavlnářské (z bavlny a směsí vláken s délkou do cca 60 mm), vlnařské (z vlny a vláken do cca 150 mm), z lýkových vláken, vigoňové, odpadové

Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.

Podle způsobu předpřádání: mykané, česané, poločesané, směsové, viguré

Podle účelu použití: tkalcovské, pletařské, ručně pletací, krepové, kobercové

Podle způsobu úpravy nebo zpracování: režně bílé, barevné, mercerované, opalované, křížem soukané, skané (dvojmo- trojmo- atd.), efektní (buklé, nopkové, střapcové atd.)

Výroba filamentů (zvlákňování)

V roce 2020 dosáhla celosvětová výroba filamentových přízí 54 milionů tun s podílem na celkovém množství 59 %. (Ze staplových přízí se podílely na celkové výrobě krátkovlákenné 37 % a dlouholvlákenné příze 4 %).[14]

Technologie výroby umělých filamentů sestává ze zvlákňování, dloužení, fixace a úpravy filamentových přízí. Z řady známých způsobů zvlákňování je nejpoužívanější (přes 90 % vyráběného množství) tzv. tavné zvlákňování.

Druhy filamentů

Hladké

[15]

  • částečně orientované nebo část. dloužené příze: s nízkou (LOY), střední (MOY), vysokou (HOY) orientací molekul, předorientovaná a předdloužená příze (POY)
  • dloužené (FDY)

Tvarované

(na oděvní textilie a koberce)

Monofily

(na punčochy) a „dráty“ (rybář. šňůry, výztuž tenis. raket, umělý trávník)[16]

Použití umělých filamentových přízí: 80 % na tkaniny a pleteniny k oděvním účelům, 7 % na koberce a 13 % na technické textilie.

Hedvábné příze

Příze z přírodního hedvábí „vyrábí“ tj. zvlákňuje a dlouží housenka bource morušového, odvíjení vlákna z kokonů a případné úpravy příze se provádějí strojově.

Hedvábná příze – gréž – sestává obvykle z 8–10 jednotlivých vláken držených pohromadě jen velmi nízkým zákrutem.

U skaných přízí se rozeznává trama, s maximálně 150 zákruty na metr a více zakroucený organsin.

Světová roční produkce hedvábných přízí dosahuje cca 100 000 tun. Příze jsou podstatně dražší než umělé filamenty, použití: lehké ošacení, vázanky, šicí nitě.

Příze z fóliových pásků

[3]

se vyrábí stříháním nebo štěpením fólie (barvené obvykle v tavenině) na pásky o šířce 2–60 mm. Pásky se mohou upravovat kadeřením, vrapováním, matováním aj.

Použití: vázací šňůry, dekorační a technické tkaniny, vlasové pásky (niti) pro umělý trávník

Galerie přízí

Odkazy

Reference

  1. a b c Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 146
  2. příze [online]. e-LTex, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  3. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 138
  4. Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1-85573-577-6, str. 53–55
  5. A Study of Knitting Performance [online]. Tekirdağ Namık Kemal University, 2021 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (turecky) 
  6. a b Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 180–193
  7. Global fiber market [online]. Lenzing, 2015-2017 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-17. (anglicky) 
  8. Roadmap 2015 to 2025 [online]. RISE, 2016 [cit. 2017-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16. (anglicky) 
  9. Geschichte Lateinamerikas [online]. Lateinamerika-Studien, 2012-02-15 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14. (německy) 
  10. a b link [online]. Rieter, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  11. Trends in Staple Yarn Manufacturing [online]. Textile World, 2015-07-21 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Wages and Working Hours [online]. ILO, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 31–81, 104–145, 202–207, 240–280
  14. The Fiber Year 2021 [online]. International Fiber Journal, 2022-03-17 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Filament Spinning [online]. oerlikon barmag, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Solutions [online]. oerlikon barmag, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1
  • Gong/Wright: Fancy yarns Their manufacture and application, Woodhead Publishing Ltd 2002, ISBN 1-85573-577-6, str. 53–55

Související články

  • Druhy příze

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Turkeye.Urgüp02.jpg
Autor: Georges Jansoone JoJan, Licence: CC BY 3.0
Silk filaments unraveled from silk cocoons; Hadosan, Urgüp, Cappadocia, Turkey. The woman in the photo is picking filaments from the cocoons and feeding them into the reeling machine. Many filaments from different cocoons are combined into one thread. The machine takes up the silk and it is fed onto a reel.
Polyamid texturiert.jpg
Polyamidova prize tvarovana pechovanim
Rotorspinnstelle.jpg
Autor: Ikiwaner, Licence: CC BY-SA 3.0
Links der Rotor einer Rotorspinnmaschine, rechts der Deckel, durch den die einzelnen Fasern zugeführt werden und das Garn abgezogen wird (kleiner Trichter). Die Maschine ist zum Fotografieren offen und nicht in Betrieb.
Flyer alt.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Rexess metallic yarn.jpg
Autor: rexess, Licence: CC BY-SA 4.0
rexess metallic yarn
1950s Afghanistan - Gulbahar Textile Plant.jpg
Textile factory in Afghanistan. Original caption: "Gulbahar Textile Plant is one of the most modern in Asia."
Rieterkarde.jpg
Mykaci stroj z roku 1939
Bundesarchiv Bild 183-60599-0007, "VEB Kunstseidenwerk "Friedrich Engels"".jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-60599-0007 / Weiss / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
Zentralbild-Weiss Wei-He. 6.12.1958 VEB Kunstseidenwerk "Friedrich Engels". Vor großen Aufgaben stehen die 6 500 Chemiearbeiter, Ingenieure und Wissenschaftler des volkseigenen Kunstseidenwerkes "Friedrich Engels" in Premnitz, Kreis Rathenow. Das Werk produzierte in diesem Jahr u.a. 9500 t Viskosekunstseide, 2500 t Perlon-Textilfaser und in Versuchsanlagen 75 t Prelana und 15 t Lanon, beides synthetische Textilfasern. Bis 1965 wird die Prelana-Produktion in neuen Großanlagen auf 10.000 Jahrestonnen steigen. UBz: Ausspinnen eines Perlon-Fadenbündels aus der Spinndüse (Perlon-Teppichfaser)
Nähgarnrolle.jpg
© Alice Wiegand, CC BY-SA 3.0
Nähgarn, 1000 m, Polyester
Knäuel mit PP-Folienband.jpg
Klubko s polypropylenovym foliovym paskem
Garnspiegel.jpg
Autor: Ikiwaner, Licence: CC BY-SA 3.0
Ein Garnspiegel: Um ein trapezfürmiges Blech schraubenförmig gewickelter Faden. Die Anordnung lässt periodische Fehler im Garn als Muster erscheinen, daher wird der Garnspiegel in der Qualitätssicherung der Spinnerei eingesetzt.
GF-05 b.JPG
Autor: Torr68, Licence: CC BY-SA 3.0
Twisting machine (glass)