Předení

Předení je činnost sloužící ke zhotovení příze jako uceleného útvaru z jednotlivých textilních vláken s omezenou délkou.[1]

  • buďto urovnání a zakroucení vrstvy vláken (dopřádání)[2]
  • nebo celý proces výroby příze včetně přípravy materiálu k vlastnímu předení (předpřádání)[3]

Použití výrazu předení

  • V jiných jazycích (např. v angličtině (spinning), němčině (Spinnen), portugalštině (fiação)) se pod pojem předení zahrnuje také (české) zvlákňování tj. tvorba vláken s neomezenou délkou z tekuté hmoty.[4]
  • Výrazem předení se označuje v češtině i v jiných jazycích také řada lidských a zvířecích činností, jako vrnění koček,[5] německým Spinnen: např. blouznění, podivné chování, anglickým Spinning: aerobní cvičení aj

Následující článek se zabývá pouze předením příze.

Z historie předení

  • Nejstarší doklady o předení pocházejí z období před 20 000 lety.[6] Podle nálezů z roku 2009 u gruzínské obce Dzudzuana však měly být vyrobeny první lněné příze už asi 32 000 let před n. l.[7]
  • Ze starší doby kamenné pochází nejstarší nástroje k předení – vřeteno s přeslenem[8]
  • Ve druhé polovině 1. tisíciletí byl pravděpodobně v Indii vynalezen kolovrat[9]
  • Výrobní postup např. v bavlnářské manufaktuře v 18. století sestával z: tlučení smotků vláken (potěrání) - škrabání smotků dvěma hřebeny (mykání) - kladení chomáčků z mykaných vláken přes sebe a zaoblování do tvaru pramene (na "švýcarské vráně") - (případně: výroba přástu na kolovratu) - dopřádání na kolovratu nebo na spinning jenny.[10]
  • Za první stroj na výrobu příze je považován waterframe z roku 1769, se kterým začalo v roce 1771 předení průmyslovým způsobem. Koncem 18. století byly vynalezeny pro předpřádání mykací a protahovací stroje.
  • Ve 30. letech 19. století byly uvedeny do provozu první selfaktory a prstencové dopřádací stroje. Na začátku 21. století jsou prstencové stroje nejpoužívanější zařízení k dopřádání, na selfaktorech se vyrábí jen nepatrné množství příze.
  • V 19. století vznikly v některých státech s rozvinutým textilním průmyslem 2-4leté odborné školy, od začátku 20. století také se studijním oborem technologie předení[12] a později učební obor přadlák/přadlena.[13]

Předení na začátku 21. století

Druhy a tvary materiálů vhodných k předení (staplová vlákna)

Na začátku 2. dekády 21. století se ve světě předením zpracovávalo asi 55 % z roční spotřeby cca 90 milionů tun textilních vláken.

Ke zpracování předením se hodí zejména:

Přírodní textilní vlákna o délce cca 15–200 mm, umělá textilní vlákna ve formě stříže a kabelu na konvertorování, výčesky a vlákna z recyklovaných textilií.

Ke spřádání se dají použít téměř všechny polymerní materiály, skleněná textilní vlákna se dají spřádat jen na frikčních nebo odstředivých strojích, kovová vlákna se zpracovávají jen jako příměs v nepatrném množství u určitých speciálních přízí.

Pro keramická textilní vlákna, nanovlákna a whiskery není dosud známý žádný způsob zpracování na staplovou přízi.

Způsoby předení

Rozsah použití různých způsobů předení ve 2. dekádě 21. století:

Způsob
dopřádání
Hlavní nástrojePrvní
použití
Roční výroba
v t×106
Zvláštní znaky
prstencovéválečkový průtah,
vřeteno a prstenec s běžcem
cca 1830cca 30[14]
varianty: kompaktní, efektní příze, vigoň, opřádání aj
rotorovérozvolňovací váleček, rotor1964cca 15[14]vhodné pro vlákna do 60 mm a příze nad 20 tex
křídlovéváleč, průtah ,
vřeteno s křídlem
1769cca 2pouze pro jutu a část lněných vláken
tryskovéváleč. průtah, 2 trysky,
proud stlačeného vzduchu
1980cca 1[14]vhodné pro příze 10-40 tex, nižší pevnost příze
frikčnírozvolň. válec, 2 perforované bubínky, proud vzduchu1977cca 0,4vlákna z recyklovaných textilií možná, příze nad 10 tex
kolovratlidské prsty, vřeteno s křídlem,
pohon šlapáním pedálu
2. polovina
1. tisíciletí
cca 0,6komerční výroba jen z kokosových vláken a
z "exotických" vln: např. pašmína, šáhtúš, jačí vlna
ruční
předeno-skaní
[15]
lidské prsty,
viják na přadena
?cca 0,3komerční výroba jen z kokosových vláken

Předení je organizované téměř výhradně jako diskontinuální proces, který probíhá 3 až cca 10 pasážemi strojů umístěných ve výrobním provozu přádelny.

K procesu předení patří u každého z uvedených způsobů dopřádání specifická technologie přípravy materiálu (příp. v několika variantách), která sestává např. z rozvolňování, vochlování, potěrání, mykání, posukování, česání, přástování apod.[11]

Galerie předení

Odkazy

Reference

  1. Yarn Spinning [online]. Textile School, 2019 datum přístupu = 2019-07-01. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Poznání textilní výroby [online]. Masarykova univerzita Brno, 2012 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (česky) 
  3. Textilhandbuch [online]. kvadrat, 2012 datum přístupu = 2019-07-11 [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (německy) 
  4. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 351
  5. Kočičí vrnění [online]. Eva Mlčochová, 2000-2014 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (česky) 
  6. Barber: Women ´s Work, Norton 1996, ISBN 978-0393313482, str. 42-43
  7. Dzudzuana Cave [online]. Thought, 2019-07-03 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  8. How to Make a Drop Spindle [online]. The Joy of Hanspinning, 1999-2019 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The Spinning Wheel [online]. Thought, 2017-09-19 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Keeß: Darstellung des Fabriks und Gewerbswesens [online]. Mörschner und Jasper, 1824 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. (německy) 
  11. a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
  12. Historie školy [online]. SŠUP Ústí nad Orlicí v, 2020 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  13. Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986
  14. a b c Link 65 [online]. Rieter, 2014 [cit. 2017-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  15. Formation of Yarn [online]. Coirboard, 2014 datum přístupu = 2019-07-11. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rotorspinnstelle.jpg
Autor: Ikiwaner, Licence: CC-BY-SA-3.0
Links der Rotor einer Rotorspinnmaschine, rechts der Deckel, durch den die einzelnen Fasern zugeführt werden und das Garn abgezogen wird (kleiner Trichter). Die Maschine ist zum Fotografieren offen und nicht in Betrieb.
Bundesarchiv B 145 Bild-F001100-0012, Bonn-Beuel, Jutespinnerei und Weberei.jpg
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001100-0012 / Unterberg, Rolf / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
2.11.1953

Vereinigte Jute-Spinnereien und Webereien A.G., Hamburg, Werk Beuel

Macki-Bandspinner: Spinnen von Kräuselstreckenbänder
Wirtel01.png
Der Spinnvorgang mit der Handspindel. a) Spinnrocken - b) Spindel - c) Spinnwirtel.

Ursprüngliche Beschreibung:

Abbildung des Spinnvorganges mit dem Spinnwirtel, aus Meyer's Conversationslexikon
Brno-Zábrdovice - střední průmyslová škola textilní na Francouzské ulici.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC-BY-SA-3.0
Brno-Zábrdovice - střední průmyslová škola textilní na Francouzské ulici
Dobson and Barlow BeaterOpener TM148.png
Aby mohlo být dílo umístěno na Commons, musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu.
Zeugnis 53.jpg
Výuční list z oboru přadlák bavlny
MG 0921 selfaktor.jpg
Autor: Sozi, Licence: Public Domain
Selfaktor (Spinnmaschine) in der Tuchfabrik Müller, Euskirchen-Kuchenheim
Production of coir in Kerala.jpg
Autor: Karsten, Licence: CC BY 2.0
Production of coir in Kerala, India
DSC00367
MG 0913 dreikrempelsatz.jpg
Autor: Sozi, Licence: Public Domain
Dreikrempelsatz (Kardiermaschine) in der Tuchfabrik Müller, Euskirchen-Kuchenheim
Ringspinnen.JPG
Pracovni organy prstencoveho dopradaciho stroje (rok vyroby 1988) v Mestskem muzeu v Nordhornu (SRN)