Pálení chrastí (obraz)

Pálení chrastí
Základní informace
Jiný názevPod jhem; Otroci mzdy
Původní názevRaatajat rahanalaiset, Kaski
AutorEero Järnefelt
Vznik1893
Typžánrové umění
Hnutírealismus
Vlastnosti
Mediumolej na plátně
Šířka164 cm
Výška131 cm
Umístění
Inv. čísloA I 514
Katalogové číslo46
UmístěníFinská národní galerie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pálení chrastí či také Pod jhem je obraz finského umělce Eera Järnefelta z roku 1893,[1] který je součástí sbírky Atenea v Helsinkách.

Historie

Obraz namaloval Järnefelt během letního pobytu v oblasti Lapinlahti (Severní Savo) na farmě Rannan Puurula.[2] Žďáření se v této oblasti stále provádělo a Järnefelt si skicoval místní krajinu a fotografoval pracující lid, mezi nimiž i čtrnáctiletou služku Johannu Kokkonen z Väisälänmäki, držící větev břízy, kterou na plátně vyobrazil.[2][3][4][5] Finský název Raatajat rahanalaiset (česky otroci peněz či mzdy) odkazuje na 610. verš v 20. runě eposu Kalevaly začínající Tuop' on piika pikkarainen, raataja rahan-alainen,[6] v českém překladu od Josefa Holečka znějící Na to dívka služebnice, námezdnice, robotnice,[7] který pojednává o mladé služebné.[3] Až po výstavě ve Stockholmu roku 1897 se ujal název Kaski, česky ždáření či pálení chrastí,[2] název, který neměl u veřejnosti tak radikální společenské konotace.[5] Název měl změnit sám autor.[8]

  • Fotografie 14leté Johanny Kokkonen
    Fotografie 14leté Johanny Kokkonen
  • Skica muže
    Skica muže

Motiv obrazu

V 90. letech 19. století se Järnefelt zviditelnil krajinomalbou a zobrazováním lidí. Jeho snahou bylo zobrazit život takový, jaký je, skutečný a bez zkrášlení.[5] Tento přístup je typický pro realismus a Järnefelt vyobrazoval chudý pracující lid, v tomto případě kopaničáře.[4] Žďáření bylo v Savonii běžné a jako osivo se používalo žito či ječmen, avšak kopaničáři nezískávali žádnou mzdu, ale žili pouze z úrody, která když byla malá, tak vedla k chudobě a žebráctví.[4] Malíř obraz namaloval zrovna v době, kdy byly klady a zápory této zastaralé zemědělské metody veřejně debatovány. Motiv obrazu se navíc stal aktuálním během slabé úrody v letech 1892 až 1893.[5] I přes svoji snahu o objektivní zobrazení si malíř adaptoval skutečnost a zesiloval její účinek.[5] Malíř odlišil cudnou dívku od ostatních tím, že pózuje stejně jako na fotografii a dívá se na diváka.[5] Navíc ji začernil oči sazemi, zvětšil břicho jako známku hladovění, její hlavu obklopil kouřem jakoby měla svatozář – čímž glorifikuje její práci a její pohled vyobrazil tak, jakoby se měl citelně dotknout diváka ve jménu těchto těžce pracujících lidí.[2][9][8] Její pohled obsahuje výčitku a udržuje diváka v zasmušilé, pasivní nejistotě.[8] Má jít o nový příklad nespočtu vyobrazení dětí, jež mají apelovat na sympatie společnosti, přičemž tento záměr autora je zřejmý pokud si místo dítěte představíme dospělého člověka zírajícího na diváka.[5] Obraz je označován jako politická malba a protest proti nespravedlnosti,[10] dle Valkonena však Järnefelt nezobrazil „společenskou bitevní hymnu proletariátu“, ale idealizovaný obraz tvrdě pracujícího lidu. Podle něj i přes to, že byl malíř znalý Tolstoje (Eerův bratr Arvid byl spisovatel) a tento obraz byl interpretován jako příklad tolstoismu – vyjádření sympatie vůči běžnému lidu, ideologický obsah, který mu dal autor, je jiný. Järnefelt, jenž měl aristokratický původ, se nesnažil obyčejný a tvrdě pracující lid pochopit, ale pro něj měla mít tvrdá práce stejný status jako příroda, zvířata nebo krajina.[5] Valkonen uvažuje také tom, že Järnefelt vyobrazil dívčin pohled právě takto, protože si možná uvědomil svůj odstup vůči těmto lidem.[8]

Reference

  1. ↑ KOŘISTOVÁ, Michaela. Finský výtvarný symbolismus. Brno, 2018. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 50. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Under the Yoke (Burning the Brushwood) - Eero Järnefelt. Google Arts & Culture [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b UNDER THE YOKE (BURNING THE BRUSHWOOD). [s.l.]: Ateneum Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-23.  Archivováno 23. 10. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b c Eero Järnefelt: Kaski, 1893. Ateneum [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-28. (finsky) 
  5. ↑ a b c d e f g h VALKONEN, Markku. Finnish art over the centuries. 2. vyd. Helsinki: Otava Publishing, 1992. 168 s. Dostupné online. ISBN 951116080X, ISBN 9789511160809. S. 77–78. 
  6. ↑ Suomalaisen Kirjallisuuden Seura: KALEVALA. neba.finlit.fi [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-01. 
  7. ↑ HOLEČEK, Josef. Kalevala: Národní epos Finů. Praha: Vlastní vydavatelství, 1894. 942 s. Dostupné online. S. 334. 
  8. ↑ a b c d VALKONEN, Markku. The Golden Age: Finnish art 1850 - 1907. 3. vyd. Porvoo: Werner Söderström Osakeyhtiö, 1998. 311 s. ISBN 9510175706, ISBN 9789510175705. S. 68–70. 
  9. ↑ Stories of Finnish Art – Eero Järnefelt: Burning the Brushwood, 1893. Youtube: Ateneum Art Museum, 2018. Dostupné online. (anglicky) Video. 
  10. ↑ kolektiv autorů. Art in Finland: From the Middle Ages to the present day. Esbo: Schildts, 2000. 410 s. ISBN 9515011167, ISBN 9789515011169. OCLC 48613821 S. 215. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Eero Järnefelt - Johanna Kokkonen.jpg
14-year-old Johanna Kokkonen photographed by Eero Järnefelt in Väisälänmäki, Lapinlahti, Grand Duchy of Finland in summer 1893. Järnefelt depicted Kokkonen in his painting Under the Yoke (Burning the Brushwood).
Eero Järnefelt - Kaski, drawing.jpg
Study drawing of hard worker, burner from Eero Järnefelt, 1791