Pálovice

Pálovice
Centrum obce s kaplí sv. Jana Nepomuckého
Centrum obce s kaplí sv. Jana Nepomuckého
Znak obce PáloviceVlajka obce Pálovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′20″ s. š., 15°32′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel163 (2024)[1]
Rozloha5,92 km²[2]
Katastrální územíPálovice
Nadmořská výška473 m n. m.
PSČ675 31
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPálovice 35
675 31 Jemnice
palovice@seznam.cz
StarostaTomáš Mžik
Oficiální web: www.palovice.cz
Pálovice
Další údaje
Kód obce550469
Kód části obce117480
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pálovice (dříve též Paulowicz, Palouicz, Palowicz, Palowicze, Palowitz, Pallowitz, Palowice, Pawlowitz, Pavlovice, Palovice[4]) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 163[1] obyvatel.

Pálovice se nachází tři kilometry jihozápadně od Jemnice, prochází jimi silnice mezi Jemnicí a Bělčovicemi.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Báňovice, Dešná, Budíškovice, Menhartice a Jemnice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (villam suam Paulowicz).[5][6][7] V roce 1365 získal vesnici rychtář z Jemnice Mikuláš, dvůr ve vsi však patřil jemnické farnosti. Část vesnice patřila i Pešíkovi z Pálovic, ten jej prodal v roce 1390 Vilémovi z Pálovic. V roce 1406 vesnice patřila Joštovi z Pálovic, posléze patřila Čeloudům z Pálovic. V roce 1457 byla vesnice připojena k Jemnici, Jemnice byla králem Ladislavem Pohrobkem darována i s okolními vesnicemi Albrechtovi, Hynkovi a Štěpánovi z Lichtenburku. Následně pak Jemnice patřila Kateřině Meziříčské z Jemnice, která ji i s Pálovicemi prodala v roce 1609 svému manželovi.[4]

V době před třicetiletou válkou získal Pálovice Hanuš Radkovec z Mírovic, ten je vlastnil i po bitvě na Bílé Hoře, nebyly mu po jeho přestupu na katolickou víru konfiskovány. Posléze byly opět přičleněny do jemnického panství a vlastněny Jindřichem Zahrádeckým ze Zahrádek, ale poručníci jeho dětí pak prodali Jemnici Fridrichu Jankovskému z Vlašimi a Pálovice se tak staly součástí jemnického panství.[4]

V roce 1639 jemnické panství zdědil syn Fridricha Jankovského Hynek Jankovský z Vlašimi. V roce 1653 zdědila panství jeho manželka Kateřina z Roupova a jeho syn Maximilián Arnošt. V roce 1666 se musel Maximilián Arnošt vzdát vedení panství a panství spravovala jeho manželka Jana Alžběta Scherfenberková, v roce 1689 pak zdědil panství jeho syn Maximilián Arnošt Jankovský mladší. V roce 1746 Maximilián zemřel a panství zdědila jeho dcera Marie Jana Cavriani, ta však zemřela bezdětná a tak po dlouhém sporu získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun. V roce 1775 robotníci z Pálovic (i ostatních vesnic panství) předali vrchnosti žádost o snížení roboty na 3 dny v týdnu.[8]

Po smrti Maximiliána Dauna v roce 1790 panství zdědil jeho syn Jan Daun, který však v roce 1795 zemřel a tak panství zdědil druhý syn František de Paul Daun, ten však panství převzal až po nabytí plnoletosti v roce 1802. V roce 1815 bylo jemnické panství zakoupeno hrabětem Janovi Filipovi Stadionovi, Stadionové však vlastnili Jemnici jen do roku 1826, kdy ji prodali Marii Terezii Trauttmansdorfové, která vlastnila sousední panství Staré Hobzí. V roce 1833 byla správa obou panství přesunuta do Jemnice a panství ve Starém Hobzí se tak stalo součástí jemnického panství. V roce 1841 pak zakoupil panství Alfons Pallavicini, Pallavicinové vlastnili panství až do roku 1848.[8]

V roce 1789 vznikla ve vsi škola, v roce 1812 byla postavena nová budova pro jednotřídku, někdy kolem roku 1876 vyhořela, ale v témže roce byla postavena nová budova. V roce 1900 byla rozšířena na dvoutřídní, zrušena byla v roce 1971.[4]

V roce 1933 byla vesnice elektrifikována. V roce 1951 bylo ve vsi zřízeno JZD, to však v roce 1953 zaniklo a až v roce 1958 bylo znovu založeno. Roku 1965 bylo sloučeno s JZD Panenská[4] a v roce 1976 došlo ke sloučení JZD Menhartice a JZD Pálovice a bývalý objekt garáží s obchodem a bytem byl adaptován na kulturní dům.[9]

V roce 2016 byla budova opravena. V roce 2019 byly uspořádány oslavy 40 let od otevření kulturního domu.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel303345316340307321312230244219190155166168161
Počet domů424450504949565755544954555658

Obecní správa

Do roku 1849 patřily Pálovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřily Pálovice pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[12][13]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. července 2019.[14]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Pálovice
2006[15]2010[16]2013[17]2017[18]2021[19]
1.ODS (25.74 %)ODS (20.2 %)ČSSD (24.09 %)SPD (30.12 %)SPOLU (33.68 %)
2.ČSSD (24.75 %)ČSSD (18.18 %)KSČM (22.89 %)KDU-ČSL (13.25 %)ANO (22.1 %)
3.KDU-ČSL (21.78 %)KDU-ČSL (17.17 %)KDU-ČSL (19.27 %)KSČM (12.04 %)SPD (10.52 %)
účast80.16 % (101 z 126)78.91 % (101 z 128)65.89 % (84 z 129)62.69 % (84 z 134)66.90 % (95 z 142)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pálovice
2008[20]2012[21]2016[22]2020[23]
1.ČSSD (31.57 %)KDU-ČSL (22.38 %)KDU-ČSL (23.61 %)STAN+SNK ED (18.66 %)
2.ODS (23.15 %)KSČM (19.4 %)ČSSD (13.88 %)ODS+STO (14.66 %)
3.KDU-ČSL (18.94 %)ČSSD (17.91 %)STO (13.88 %)KDU-ČSL (13.33 %)
účast75.00 % (96 z 128)54.14 % (72 z 133)52.17 % (72 z 138)53.57 % (75 z 140)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 71.21 %, tj. 94 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů). Volební účast byla 64.39 %, tj. 85 ze 132 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 64.71 %, tj. 88 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (34 hlasů). Volební účast byla 61.76 %, tj. 84 ze 136 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (22 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (18 hlasů). Volební účast byla 71.32 %, tj. 97 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (56 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (37 hlasů). Volební účast byla 68.38 %, tj. 93 ze 136 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pálovicích.
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Kaplička na rozcestí
  • Venkovská usedlost čp. 3
  • Kříž při silnici k Panenské
  • Krucifix při silnici do Jemnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779. 
  5. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 85 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-28]. S. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 217. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590. 
  8. ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 693–701. 
  9. ↑ a b MAHEL, Luděk. Kulturní dům vznikl z družstevních garáží. Lidem slouží už 40 let. trebicsky.denik.cz. 2019-05-14. Dostupné online [cit. 2019-09-25]. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 224. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 412. 
  14. ↑ Udělené symboly – Pálovice [online]. 2019-07-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Pálovice.jpg
Vlajka obce Pálovice, okres Třebíč
Pálovice CoA.png
Znak obce Pálovice, okres Třebíč.
Center of Pálovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Pálovic s kaplí sv. Jana Nepomuckého, okr. Třebíč.