Páni z Újezda

Páni z Újezda (později z Maškovce) byl vladycký rod pocházející z jižních Čech, který se psal po tvrzi v Kamenném Újezdě a hradu Maškovci nedaleko Českých Budějovic.

Historie

Rod vznikl v první polovině 13. století, kdy některý z Bavorů ze Strakonic daroval svému družiníkovi pozemkový majetek s vesnicemi mezi Vltavou a Malší a v počátcích je snad možné předpokládat i příbuzenské vztahy pánů z Újezda s Bavory ze Strakonic.[1] Velikost panství byla stanovena jízdou na koni po hranicích, a proto dostalo jméno Újezd.[1] Páni z Újezda si nejprve zbudovali tvrz u kamenného kostela ve vsi. Prvními písemně zmíněnými členy rodu byli v roce 1263 Vernéř z Kamenného kostela ("Wernherus de Steynchirchen") na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna a v témže roce Michal z Újezda ("Michael de Wgezt"), který svědčil při prodeji vesnice Záboří klášteru ve Vyšším Brodě.[1] Roku 1351 vzrostl význam Cáhlovské stezky, neboť Karel IV. privilegiem zakázal kupcům jedoucím do Čech míjet královské Budějovice, a příslušníci rodu si zbudovali západně od Újezda na skále nad Vltavou hrad Maškovec, ze kterého kontrolovali provoz na blízké cestě a kupce s povozy nutili násilím k cestě do vesnice, aby tak zvýšili prodej zboží a daňový výnos svých poddaných.[1] Nové sídlo je doloženo písemně roku 1380, kdy zde až do roku 1387 žil Buzek z Újezda.[2] Jeho potomci, kteří již užívali přídomek z Maškovce, obývali hrad do poloviny 20. let 15. století, kdy se rod v neklidné době husitských válek ocitá ve finanční a existenční tísni a mizí, újezdské panství načas připadlo ke Křemži a posléze jej získali Rožmberkové.[2] Mocný rod Rožmberků již během 14. století vlastnil některé usedlosti a části vesnic na újezdském panství, roku 1435 získal Oldřich II. z Rožmberka díl Újezda a roku 1455 koupil i zbylou část s hradem Maškovcem.[1] Roku 1427 se na opuštěném Maškovci usadil kvůli bezpečí před husity újezdský farář Jan Pryndl, který tu dokončil opis Zlaté legendy Jacopa de Voragine.[1]

Rodový erb

Erbovním znamením pánů z Újezda byla střela se zlatým hrotem a stříbrným opeřením, přesná podoba erbu sice není známa, ale na zachovaných pečetích ze 14. století se objevuje motiv střely (šípu) v kombinaci s helmou brnění.[1] V současnosti je střela v modrém poli součástí znaku obce Kamenný Újezd.

Reference

  1. a b c d e f g LAVIČKA, Roman. O znaku obce Kamenný Újezd [online]. Mikroregion Blanský les - podhůří [cit. 2011-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-22. 
  2. a b PODHOLA, Roman. Českobudějovicko známé i zapomenuté. [s.l.]: Roman Podhola vlastním nákladem, 2009. 174 s. S. 74.