Páni z Bartensteina

Erb barona z Bartensteina

Páni z Bartensteina byla rakouská šlechtická rodina v 18. a 19. století. Původně měšťanskou rodinu založil Jan Kryštof z Bartensteina, rádce Marie Terezie.

Historie

Páni z Bartensteina byl německý rod pocházející z Durynska a Dolního Saska. Jan Filip Bartenstein (1650–1726) se přestěhoval do Štrasburku a stal se profesorem filosofie a ředitelem gymnázia ve Štrasburku. V roce 1689 se Janu Filipovi z Bartensteina a jeho manželce Alžbětě Artopaeusové narodil ve Štrasburku syn Jan Kryštof z Bartensteina. Jan Kryštof z Bartensteina konvertoval v roce 1715 na katolickou víru a přestěhoval se do Vídně. Ve Vídní jeho kariéra u císařského dvora strmě stoupala. V roce 1719 byl Karlem VI. povýšen do rytířského stavu a v roce 1733 byl povýšen do titulu říšského svobodného pána. Vstoupil do poradního orgánu císaře Karla VI.tajné Rady. Byl jmenován vicekancléřem v rakouském státním kancléřství. Stal se nejbližším poradcem mladé Marie Terezie. Jeho dva synové založili dvě rodové linie, z nichž mladší vymřela v mužské linii roku 1847 a starší v roce 1866.

Jeho synové a vnuci se stali vysokými úředníky v rakouském Nizozemí a byli spřízněni s vlámskými aristokratickými rodinami Barona Osy ze Zeeywaertu a hrabat z Termeerenu. Jan Kryštof z Bartensteina získal četné majetky v Dolních Rakousích, na Moravě a ve Slezsku, jako například roku 1739 Jindřichov a Janov, 1749 hrad Ebreichsdorf, o něco později zámek Tribuswinkel. Po skončení rakouské vlády v Nizozemsku v roce 1795 se mladší linie konečně usadila v Dolním Rakousku. Hlavní sídlem se stal zámek Poysbrunn, získaný v roce 1799. Po smrti Karla svobodného Pána z Bartensteina (1794–1847) přešel rodinný majetek mladší linie na rod Vrints, který byl několikrát spřízněný s Bartensteiny.

Rodokmen

  1. Jan Filip Bartenstein (1650–1726) Alžběta Artopaeus zvaná Beck
    1. Jan Kryštof z Bartensteina(1689–1767) Marie Kordula Holler von Doblhoff
      1. Josef Filip Kryštof svobodný pán z Bartensteina (1726–1804) Marie Antonia svobodná paní von Buol-Wischenau (1744–1773)
        1. Antonín Karel svobodný pán z Bartensteina († 1831) Marie Anna svobodná paní von Braun
          1. Josefa Marie Anna svobodná paní z Bartensteina
          2. Kateřina Marie Anna (1801–) svobodná paní z Bartensteina Marek hrabě Mignot de Bussy
        2. Emanuel svobodný pán z Bartensteina (1769–1838) Alžběta svobodná paní Roden von Hirzenau (1776–1844)
          1. Pavlína(Josefina Františka de Paula) paní z Bartensteina (1800–1872) Hugo Jakub Josef hrabě Logothetti (1801–1861)[1]
            1. Vladimír Alexandr Emanuel Logothetti (1822–1892) Marie Karolína Rosalie Jana Nemes De Hídveg et Oltszem
              1. Hugo Vladimír Emanuel Karel Logothetti (1852–1918)
              2. Alfréd Logothetti (1853–1923)
              3. Rosalie Logothetti (1856–1941)
              4. Marie Logothetti (1859–1929)
            2. Hedvika Logothetti (1824–)
            3. Berta Logothetti (1825–1825)
            4. Lodoiska Logothetti (1826–1829)
            5. Alfréd Logothetti (1830–1833)
            6. Julie Logothetti (1833–1854) Antonín František Ledóchowski (1832–1885)
            7. Zdenko Logothetti (1835–) Augusta Šarapatková (1844–1912)
              1. Nikolaus Logothetti (1870–)
              2. Františka de Paula (1873–)
          2. Josef svobodný pán z Bartensteina (1801–) Marie svobodná paní z Bartensteina (1802–)
            1. Ernst svobodný pán z Bartensteina (1827–1866)
            2. Josefina svobodná paní z Bartensteina (1831–1910) Hermann Karel Sedlnitzky-Odrowas z Choltitz (1820–1892)[2]
        3. Jan Nepomuk svobodný pán z Bartensteinu († 1843) Marie Anna Františka von Kees
          1. Marie svobodná paní z Bartensteina (1802–) Josef svobodný pán Bartensteina (1801–)
          2. Ernestine svobodná paní z Bartensteina (1803–)
          3. Antonie svobodná paní z Bartensteina (1804–)
          4. Anna svobodná paní z Bartensteina (1807–) Schindlöcker
          5. Mořic Baron z Bartensteina (1810–)
          6. August Baron z Bartensteina (1811–)
          7. Karolína svobodná paní z Bartensteina (1814–)
      2. Marie Alžběta z Bartensteina (1727–) František svobodný pán Wiesenhütten
      3. Kryštof Innocenc z Bartensteina (1731–1761) Barbara Marie svobodná paní Osy auf Zeywaert (1732–1797)
        1. Kryštof Jan z Bartensteina (1757–1843) Marie Kateřina Colleta Helmann baronesa von Termeeren (1759–1834)
          1. Krystýna Josefa svobodná paní z Bartensteina (1785–1848) Kašpar Filip hrabě von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden
            1. Marie Adolfine Hedvika hraběnka von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden (1812–1858) Vilém Hugo Ferdinand hrabě von Hompesch-Bollheim (1800–1861)
              1. Thekla hraběnka von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden (1834–1857)
            2. Ferdinand Otto hrabě von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden (1815–1877) hraběnka Rosa von Lützow (1816–1869)
              1. Krystýna hraběnka von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden (1846–1935)
              2. Kurt Maria Kryštof Bonifác Deodat Václav hrabě von Spiegel zum Desenberg-Hanxleden(1852–1915)
              3. Gabriela hraběnka von Spiegel zum Desenberg- Hanxleden (1854–1936)
          2. Sofie z Bartensteina (1786–1867) František Ghislain z Bartensteina (1783–1818)
            1. Evženie z Bartensteina (1808–1837) František Josef Ignác Nepomuk hrabě Dubský svobodný pán Třebomyslic 1784–1873)
            2. Luisa Tereza z Bartensteina (1814–1878) Gabriel Jan Jiří von Gudenus (1795–1879)
            3. Františka Posthuma z Bartensteina (1819–1847) Maxmilián Theobald Vrints hrabě z Falkensteinu, svobodný pán z Treuenfeldu (1802–1896)
          3. Tereza Marie z Bartensteina (1788–)
          4. Marie Kateřina Barbara z Bartesteina (1790–) Jan Vilém svobodný pán von Datelmann
          5. Marie Leopoldina Josefa z Bartensteina (1799–) František svobodný pán von Keiserstein[3]
        2. Jan Baptist z Bartensteina (1759–) Evženie Klára Hellmann hraběnka von Termeeren
          1. František Ghyslain z Bartensteina (1783–1818) Sofie z Bartensteina (1786–1867)
            1. Evženie z Bartensteina (1808–1837) František Josef Ignác Nepomuk hrabě Dubský svobodný pán Třebomyslic 1784–1873)
              1. Adolf Jan hrabě Dubský svobodný pán Třebomyslic
            2. Luisa Tereza z Bartensteina (1814–1878) Gabriel Jan Jiří von Gudenus (1795–1879)
              1. Amálie von Gudenus
              2. Anna Marie Sofie Ghyslaine von Gudenus
              3. Jindřich Jan Baptist Ghyslain von Gudenus
              4. Josef František Serafín Ghyslain von Gudenus
              5. Leopold Gabriel Ludvík Ghyslain von Gudenus
              6. Gabriel Ludvík František Ghyslain von Gudenus[4]
            3. Františka Posthuma z Bartensteina (1819–1847) Maxmilián Theobald Vrints hrabě z Falkensteinu, svobodný pán z Treuenfeldu (1802–1896)
              1. Sofie hraběnka Vrints z Falkesteinu (1846–1905)
              2. Evženie hraběnka Vrints z Falkensteinu (1847–1879)
          2. Josef z Bartensteina (1784–)
          3. Aloisie z Bartensteina (1786–) Josef Osy von Zeywaert
          4. Karel z Bartensteina (1794–1847) Evženie Osy von Zeywaert (1807 – 1871),
        3. Tereza svobodná paní z Bartensteina (1760) Jindřich svobodný pán von Müller zu Hőrnstein
      4. Tereza z Bartensteinu (1732–) František Michael Florenz von Lilien
        1. Kryštof von Lilien (1748–)
        2. Josef von Lilien( 1753–)
      5. Barbara Marie z Bartensteina Josef svobodný pán von Egger[5]
    2. Jakub Ulrich z Bartensteina
    3. Jáchym z Bartensteina[6]

Sídla ve vlastnictví

Hrobka

V roce 1819 nechal Kryštof Jan svobodný pán z Bartensteina postavit rodinnou hrobku ve Falkensteinu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bartenstein (österreichisches Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. Vítejte. patricus.info [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  2. WWW.ZAMEKBILOVEC.ESTRANKY.CZ. Rodokmen. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. Genealogisches Jahrbuch des deutschen Adels: für ... [s.l.]: Cast 570 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: aJNAAAAAcAAJ. 
  4. Family tree of Christoph Johann Baptist von Bartenstein. Geneanet [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Adels-Schematismus Des Österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: Schaumburg 296 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: AwJTAAAAcAAJ. 
  6. Freiherr Johann Christoph Friedrich von Bartenstein. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (česky) 

Literatura

  • Ernst Heinrich Kneschke (ed. ): Nový generální německý šlechtický lexikon, svazek 1: Aa – Boyve. Lipsko 1859, str. 206-207
  • Prelát Franz Stubenvoll, Poysbrunn – Historie obce, její vláda a její farnost, EV 1994

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Schloss Glaswein.jpg
Autor: Madherb1, Licence: CC BY-SA 4.0
Castle Glaswein close to Großmugl
Raabs castle 1995 01.jpg
Autor: Herbert Ortner, Licence: CC BY 3.0
Raabs an der Thaya Castle, Lower Austria
Freiherr von Bartenstein (173X) – Gerd Hruška.png
Autor: HruskaHeraldik (Gerd Hruška), Licence: CC BY-SA 4.0
Wappen des habsburgischen Staatsmanns und Diplomaten Johann Christoph von Bartenstein (1689–1767), verliehen anlässlich seiner Erhebung in den Reichsfreiherrenstand 1732 (nach anderer Quelle 1733). Zeichnung von Gerd Hruška (http://ghruska.weebly.com/). Für weitere Informationen zu dieser Standeserhebung siehe AustroAristo.com (http://www.austroaristo.com/)
Ebreichsdorf 0136.jpg
Autor: K@rl (talk), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Wasserschlossanlage
Miroslavské Knínice - zámek 1.JPG
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jindřichov, zámek.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
SchlossTribuswinkel.jpg
Autor: Karl Gruber, Licence: CC BY-SA 3.0
Castle of en:Tribuswinkel, Lower Austria
Schloss Schrems - Pano 2015-08.jpg
Autor: Duke of W4, Licence: CC BY-SA 4.0
Das Schloss Schrems wurde 1635 erbaut. Nach einem Brand im Jahr 1777 wurde es 1781 neu errichtet. Seit 1951 dient das Schloss als Berufsschule.
Burgruine Falkenstein (Niederösterreich).jpg
Autor: JonnyBrazil, Licence: CC BY-SA 2.0 at
ruin Falkenstein, Lower Austria
Wappen der Freiherrn von Bartenstein.jpg
Ex Libris mit Wappen des Johann Christoph von Bartenstein
Armes des barons Osy de Zegwaart.png
D'argent, à l'arbre de sinople, accompagné de deux chevaux affrontés de sable.
Gruft Bartenstein Vrints.JPG
Autor: Christoph Schüller, Licence: CC BY-SA 4.0
Gruft der Bartenstein-Vrints am Friedhof von Falkenstein