Páni z Kamence

Páni z Kamence
Historická pečeť Kamence s trubači držícími štít pánů z Kamence. V roce 1319 byl tento štít s černým orlím křídlem v městském znaku nahrazen českým lvem
ZeměSvatá říše římská
Mateřská dynastiePáni z Vesty
Titulysvobodný pán
ZakladatelBernard I. z Vesty
Rok založení1220
Konec vlády1491
Poslední vládceChristoph z Kamence
Současná hlavarod vymřel
Větve rodurod vymřel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Kamence (původně Páni z Vesty) byli osterlandsko-míšeňský rod, který byl štaufským panovníkem Fridrichem I. Barbarossou dosazen do hornolužického Kamence, kde sídlil na zdejším hradu. Pod jejich patronací proběhla plánovitá výstavba města i založení kláštera Marienstern. V roce 1318 byl Kamenec i hrad obležen braniborským markrabětem Waldemarem, který donutil pány z Kamence město postoupit. Po smrti Waldemara přešlo město pod vládu českého krále Jana Lucemburského, což se projevilo změnou městského znaku, v němž byl štít pánů z Kamence s černým orlím křídlem nahrazen českým lvem. Po vzpouře měšťanstva proti městskému hradu a usedlosti pánů z Kamence a jejich vazalů v roce 1409 se Václav IV. přiklonil na stranu měšťanů a potrestal pány z Kamence faktickým vyvlastněním městského léna.

Páni z Kamence v Horní Lužici

Rod Pánů z Kamence se původně nazýval z Vesty, což je jméno vesnice u Weißenfelsu. Od konce 12. století je doložen ve službách míšeňských markrabat (např. Burchart von Vesta, Syfrid von Vesta). Zakladatelem rodu usazeného v Kamenci byl Bernard I. z Vesty, který se v roce 1206 objevuje v listinách míšeňského markraběte Dietricha. Tento Bernard byl v době christianizace Horní Lužice pověřen správou právě zakládaného města Kamence, které nechal plánovitě vystavět a založil zde také farní kostel. Město z dřevěných domů následně vyhořelo, načež bylo obnoveno jeho synem Bernhardem II. z Kamence. V roce 1225 požádal Bernard II. generální kapitulu cisterciáckého řádu o povolení k založení ženského kláštera. Po své smrti v roce 1248 zanechal syny Witega I., Bernarda III. a Bernarda IV., kteří společně dne 13. října 1248 založili klášter cisterciaček Marienstern. Nejvýraznější osobností rodu byl bezesporu Bernard III., který se po studiích v Itálii stal míšeňským děkanem, proboštem a později biskupem a zároveň diplomatem na dvoře vratislavského vévody Jindřicha III. a poté na dvoře Oty Braniborského. Služby braniborského markraběte potom opustil a dal přednost Slezsku, kde se stal kancléřem vévody Jindřicha Probuse. Po vévodově náhlém skonu se Bernard III. z Kamence objevil na podzim 1290 na pražském královském dvoře a jako znalec slezsko-polských poměrů pomohl Václavu II. při expanzi do Polska. V Kamenci se roku 1295 zasadil o výstavbu špitálu Marie Magdalény. Na počátku 14. století měli páni z Kamence patronát nad kameneckou farností a klášterem Marienstern. V roce 1318 však po dobytí Kamence braniborským markrabětem Waldemarem tato práva ztratili a Kamenec se stal svobodným městem. Během krvavé noci v roce 1409 došlo ke konfliktu měšťanů a vazalů tohoto rodu, což Václav IV. vyřešil odebráním všech městských privilegií a trestem pro pány z Kamence ztrátou výsad po dobu dvou let a peněžitou sankcí, která znamenala fakticky vyvlastnění městského léna. V roce 1432 odprodal Borso III. z Kamence městu rodový hrad na zámeckém vrchu (Schlossberg). Po ztrátě hradu Páni z Kamence obývali své domy uvnitř města, a spravovali svá léna v obcích Bernstadt, Albernsdorf, Schönau, Berzdorf, Kiessdorf a Dittersbach, v panství Pulsnitz a vesnicích v sousedství kláštera Marienstern. Poslední pán z Kamence Christoph pravděpodobně zemřel roku 1491 jako řádový rytíř v Prusku.[1][2]

Rodokmen

Bernard I. z Vesty, zakladatel Kamence († před r. 1220) ∞ Mabilia

  • A1. Bernard II. z Kamence, obnovitel Kamence po požáru (1220, 1225, 1245, † před r. 1248) ∞ ?
    • B1. Witego I. (1248), spoluzakladatel kláštera Marienstern
      • C1. Heinrich I., na Kamenci, rytíř, 1272, v roce 1318 postoupil svou polovinu Kamence Waldemarovi braniborskému ∞ Elisabeth
        • D1. Neznámá dcera, 1318
      • C2. Witego II., na Kamenci, rytíř, 1282, fojt u markraběte braniborského, přišel o svou polovinu Kamence, 1319 obdržel Kamenec nazpět od Jana Lucemburského ∞ Richardis (z Colditz?)
        • D2. Witego III., 1317, 1318, 1334
        • D3. Borso I., 1317, † před 1348
        • D4. Balthasar I., 1364, 1368
        • D5. Bernard VI., 1334, 1361, 1364, 1383 ∞ Katharina von Donyn
          • E4. Borso III., 1395, 1410, v roce 1432 prodal rodový městský hrad v Kamenci, † 1438, jeho polovina panství Kamenec propadla koruně ∞ Anna
        • D6. Bernard VII. Colbuch, 1352, 1362, 1364, † před 1370 ∞ Margarethe 1370
          • E5. Witego IV., 1371
        • D7. Elisabeth, řádová sestra (Marienstern)
        • D8. Getrud, řádová sestra (Marienstern)
    • B2. Bernard III., 1248, hlavní zakladatel kláštera Marienstern, 1268 děkan, 1276 probošt, 1293 biskup míšeňský, † 1296
    • B3. Bernard IV., 1248, spoluzakladatel kláštera Marienstern, rytíř, vlastník Bernstadtu,† 1274 ∞ ?
      • C3. Bernard V., odprodal Bernstadt, 1298 fojt u markraběte Fridricha míšeňského, 1301, 1310
      • C4. Otto I., biskup míšeňský, 1319
      • C5. Neznámá dcera ∞ Heinrich von Colditz
      • C6. Elisabeth
      • C7-10. Mabilia, Agnes, Utha, Katharina, řádové sestry (Marienstern)
    • B4. Mabilia?, řádová sestra (Marienstern)
    • B5. Agnes?, řádová sestra (Marienstern)
    • B6. Neznámá dcera ∞ Dirizslaus von Bycen, usedlosti v Čechách a ve Slezsku
      • C11-13. Dirsto, Rosto, Royto
  • A2. Conrad (1220)
  • A3. Volrad (1220)
  • A4. Kunigunde (1220)
    • ? E1. Heinrich II., 1334, 1364, 1374
      • F1. Witego V. (Witzmann), 1352, 1389. Od roku 1395 vlastník Pulsnitz, † 1415 ∞ Jutta
        • G1. Agathe, 1405, řádová sestra (Marienstern)
        • G2. Otto II., 1405, † 1415
        • G3. Siegsmund, 1416, 1417
        • G4. Heinrich III., 1416, 1425 odprodal svůj díl Pulsnitz, od roku 1426 na Burkau, v roce 1440 se vzdal lenních práv nad svými vazaly v polovině panství Kamenec ∞ ?
          • H1. Veit, 1449, 1482, 1489,
          • H2. Christoph, 1482, 1489, oba vlastnili část Lückensdorfu, Christoph ji prodal v roce 1491. † pravděpodobně zemřel jako řádový rytíř v Prusku.
        • G5. Fredehelm II., 1416.
        • G6. Balthasar III., 1416, prodal svůj díl Pulsnitz, 1423, 1426. V roce 1463 údajně zemřel ve Zhořelci.
        • G7. Johann, 1416. V roce 1419 prodal svůj díl Pulsnitz; 1423
      • F2. Fredehelm I., 1389
      • F3. Margarethe, 1352, řádová sestra (Marienstern)
    • ? E2. Borso II., 1348, 1352, 1358, 1362 ∞ Kunigunde
    • ? E3. Balthasar II., 1397, 1407, 1410, 1411[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kamenz : Geschichten - Gestalten - Geschichte. Příprava vydání Matthias Herrmann. Böblingen: Tykve, 1992. 302 s. ISBN 978-3-925434-63-1. (německy) 
  2. ↑ a b KNOTHE, Hermann. Geschichte der Herren von Kamenz. Neues Lausitzisches Magazin. 1866, čís. 43, s. 81–111. Dostupné online. ISSN 1439-2712. (německy) 

Literatura

  • BAUER, Markus. Stern über dem Kamenzer Land: Bernhard von Kamenz und die Anfänge des Klosters St. Marienstern. Sächsische Heimatblätter. 1998, čís. 44, s. 127–133. (německy) 
  • DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Biskup Bernard z Kamence, zakladatel, kancléř, rádce a diplomat. In: DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Dvory a rezidence ve středověku. Praha: Historický ústav AV ČR, 2006. ISBN 80-7286-095-X. S. 107–121.
  • Kamenz : Geschichten - Gestalten - Geschichte. Příprava vydání Matthias Herrmann. Böblingen: Tykve, 1992. 302 s. ISBN 978-3-925434-63-1. (německy) 
  • KNOTHE, Hermann. Bernhard von Kamenz, der Stifter des Klosters Marienstern. Archiv für Sächsische Geschichte. 1866, čís. 4, s. 82–114. Dostupné online. (německy) 
  • KNOTHE, Hermann. Geschichte der Herren von Kamenz. Neues Lausitzisches Magazin. 1866, čís. 43, s. 81–111. Dostupné online. ISSN 1439-2712. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kamenz-Seal.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamenz-Siegel