Pánov
| Pánov | |
|---|---|
.jpg) bývalá cihelna | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Velká Bíteš |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′57″ s. š., 16°17′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 15 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pánov (1,98 km²) |
| PSČ | 594 53 |
| Počet domů | 9 (2011)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Pánov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 76538 |
| Kód k. ú. | 676535 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pánov (německy Panow) je malá vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 5,5 km na severovýchod od Velké Bíteše. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 15 obyvatel.[4]
Pánov je také název katastrálního území o rozloze 1,98 km2.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.
Literatura
- ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pánov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Pánov na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor:
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Geo-Panov cihelna(byvala).jpg
Rodinný dům opuštěné cihelny Tardy-Řezáč (1912-1935) blízko Pánova (Velká Bíteš) ref. Od roku 1935 přes druhou světovou válku do 80. let byla majitelem rodina dr. Bohuslav Indry. Část času mezi léty 1942-1945 se zde skrývali Vojtěch Luža a Radomír Luža, osoby českého protinacistického odboje skupiny Rada tří.
Rodinný dům opuštěné cihelny Tardy-Řezáč (1912-1935) blízko Pánova (Velká Bíteš) ref. Od roku 1935 přes druhou světovou válku do 80. let byla majitelem rodina dr. Bohuslav Indry. Část času mezi léty 1942-1945 se zde skrývali Vojtěch Luža a Radomír Luža, osoby českého protinacistického odboje skupiny Rada tří.