Pásovec kulovitý

Pásovec kulovitý
Pásovec kulovitý
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Velkořád	chudozubí (Xenarthra)
Řád	pásovci (Cingulata)
Čeleď	pláštníkovití (Chlamyphoridae)
Rod	pásovec (Tolypeutes )
Binomické jméno
Tolypeutes matacus (Desmarest, 1804)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Výskyt pásovce kulovitého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) je druh chudozobého savce, který obývá střední a severní Argentinu, jihozápad Brazílie, jihovýchodní Bolívii a Paraguay.

Za formální autoritu druhu se považuje francouzský zoolog Anselme Gaëtan Desmarest, který druh popsal v roce 1804.^[2][3] Jedná se o monotypický taxon.^[3]

Pásovec kulovitý se řadí do rodu Tolypeutes, do kterého taxonomicky spadá ještě pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus). Podle genetické studie z roku 2015 se oba druhy od sebe oddělily již někdy před 14 miliony lety.^[4]

Vyskytuje se v Jižní Americe, konkrétně ve střední a severní Argentině, na jihozápadě Brazílie, v jihovýchodní Bolívii a Paraguayi.^[5] Vyskytuje se do 800 m n. m.^[6]

Délka těla je asi 21–28 cm, délka ocasu 4–6 cm. Váží asi 1–1,6 kg.^[7] Horní část těla pokrývá výrazný nahnědlý krunýř, který se skládá z hlavové části, po které následuje ramenní štít, který je od pánevního štítu oddělen 1–4, typicky 3 pohyblivými příčnými pásy. Zadní končetiny mají pět prstů, z nichž 2.–4. prsty jsou těsně u sebe a odrápené prsty připomínají kopyto. Krajní prsty jsou již více odděleny. Zástupci rodu Tolypeutes představují jediné pásovce, kteří jsou schopni stočit tělo do úplného klubíčka.^[3]

Žijí převážně samotářsky, nicméně v zimním období se může scházet ve stejné noře až několik jedinců.^[8] V norách netráví tolik času jako většina jiných pásovců. V literatuře se často objevuje, že si nehrabe nory sám, ale převážně využívá nory jiných druhů pásovců. Studie z roku 2016 nicméně ukázala, že pásovec kulovitý sice netráví v norách tolik času, jak je u jiných druhů pásovců zvykem, ale nory si běžně vyhrabává sám.^[9] Je to převážné noční zvíře, v době studenějších dní je aktivní i přes den.^[10]

Živí se oportunisticky – pojídá různé druhy hmyzu, jako jsou mravenci a termiti, i rostlinný materiál. Studie z argentinské části Gran Chaca zaznamenala v jídelníčku tamějších pásovců kulovitých 70 % bezobratlých (larvy brouků, mravenci, termiti), 20 % rostlinného materiálu a 10 % potravy bylo neurčitého původu. Larvy brouků byly konzumovány v průběhu celého roku, mravenci a termiti v období sucha od července do listopadu, ovoce bylo důležité v době letních dešťů.^[11] V zajetí mimo zmíněné požírá mj. listy, vařenou rýži, mravenčí vejce, chleba namočený v mléce a čaji nebo mléčné červy.^[8]

Doba rozmnožování nastává patrně mezi říjnem a lednem. Samice vrhá pouze jedno mládě. Doba gestace trvá kolem 120 dní, samice vrhá jen jedno slepé mládě. Oči se otvírají kolem věku 22 dní a doba laktace je kolem 2,5 měsíců.^[3]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce kulovitého z roku 2013 považoval druh za téměř ohrožený taxon. Populace druhu totiž klesá následkem lovu, na který je pásovec kulovitý zvláště zranitelný, jelikož netráví tolik času v norách jako ostatní druh pásovců. Jisté ohrožení představuje i zánik přirozených stanovišť, které ustupují zemědělské krajině, nicméně tento pásovec se umí do jisté míry přizpůsobit a přežít i v člověkem modifikovaném prostředí. Pásovec kulovitý je chytán i za účelem exportů pro chov v zoologických zahradách, přičemž náročnou cestu do zajetí velká část pásovců nepřežije. Tělní pozůstatky pásovce kulovitého se zpracovávají v rukodělné výrobě pro výrobu různých předmětů.^[6] K argentinské provincii Buenos Aires pásovec kulovitý již vyhynul patrně následkem zániku přirozených stanovišť, klimatické změny a nadměrném lovu.^[12][5]

Pásovec kulovitý je chován ve více než 65 evropských zoo.^[13] Odchovy jsou však spíše výjimečnou událostí.^[14] Pásovce kulovité v Česku chovalo ke konci roku 2017 pět zoo z institucí sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad. Jednalo se o Zoo Brno, Zoo Liberec, Zoo Jihlava, Zoo Plzeň a Zoo Praha.^[15] Tento druh chová rovněž Zoopark Zájezd.^[16] První narození v rámci českých zoo bylo zaznamenáno v roce 2009 v Zoo Praha.^[17] Český prvoodchov následoval tamtéž o rok později.^[18] Na Slovensku je od roku 2021 chován v ZOO Bojnice. Od roku 2024 je nově chován také v Zoo Na Hrádečku.

Datace příchodu tohoto druhu do Zoo Praha není přesně známá. Jednalo se však o samici, která uhynula v roce 1964. Po pauze byl pásovec kulovitý na seznamu chovaných druhů ještě v letech 1971–1979.^[18] Současný chov se datuje od roku 2006,^[18] kdy z německé Zoo Halle dorazil samec Antonio.^[19] V roce 2007 putoval ze zázemí do expozice v pavilonu goril.^[19] První mládě se narodilo v roce 2009,^[14] uhynulo však ještě téhož roku.^[20] První úspěšně odchované ale následovalo o rok později.^[14] Mládě narozené v roce 2017 bylo velkým úspěchem, neboť se odchov podařilo zopakovat po pěti letech.^[21] Další mládě se pak narodilo 18. března 2018.^[22] Ke konci roku 2019 byl chován jeden pár.^[23] Pásovci jsou k vidění v doplňkové expozici pavilonu goril v dolní části areálu zoo.^[18]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pásovec kulovitý na Wikimedia Commons