Pátá bitva u Yper

Pátá bitva u Yper
konflikt: západní fronta první světové války
Mapa závěrečné spojeneckého ofenzívy na západní frontě v roce 1918
Mapa závěrečné spojeneckého ofenzívy na západní frontě v roce 1918
Trvánízáří–říjen 1918
MístoYpry a Gent, Belgie
Souřadnice50°54′1″ s. š., 3°1′16″ v. d.
Výsledekvítězství Spojenců
Strany
Spojené království Spojené království
Třetí Francouzská republika
BelgieBelgie Belgie
USAUSA USA
Kanada		Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Velitelé
Belgie Albert I. Belgický
Spojené království Herbert Plumer
Jean Degoutte		Německá říše Erich Ludendorff
Německá říše Ruprecht Bavorský
Německá říše Friedrich Sixt von Armin
Síla
28 divizí16 divizí
Ztráty
Spojené království 4 695
Belgie 2 000
200		10 000 válečných zajatců
300 děl
600 kulometů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pátá bitva u Yper, zvaná též jako bitva o Flanderské vrcholy (francouzsky Bataille des Crêtes de Flandres), je neformální označení řady bitev, které se odehrály mezi zářím a říjnem 1918 na severu Francie a jihu Belgie.[1]

Pozadí

Poté, co se Němcům nepodařilo během Ludendorffovy ofenzívy roku 1918 dosáhnout vítězství, jim poklesla morálka. S příchodem amerických expedičních sil na západní frontu získali Spojenci početní převahu nad západními armádami Německého císařství. Francouzský maršál Ferdinand Foch se rozhodl převahy využít. Dal vzniku strategii zvané velká ofenzíva, ve které byly útoky vedeny po co největší šířce německých frontových linií.[2] Belgické, britské a francouzské jednotky, rozmístěné v blízkosti Yperského oblouku, měly tvořit severní klín ofenzívy směřující na belgické město Lutych.[3] Britská 2. armáda byla nucena se párkrát stáhnout a 18. srpna bojovala na hřebenu Outtersteene. Po bitvě následovalo období klidu a spojenecké jednotky si v oblasti mohli odpočinout až do pozdního září.[4]

Bitva

Skupina armád Flander (Groupe d'Armées des Flandres) zaútočila po třech hodinách dělostřeleckých příprav 28. září v 5:30.[5][6] Tvořilo ji 12 belgických divizí, 10 britských divizí druhé armády a 6 divizí šesté armády. Britové postoupili o 7,2 km až k silnici Ypry–Zonnebeke. Od ní belgická armáda zaútočila na německou linii, ležící severně od města Diksmuide.[7] Útoky rychle pronikly německou obranou a Spojenci postoupili o 9,7 km. Většina západních oblastí u vesnice Passchendaele, která byla opuštěna na počátku roku 1918 během stažení, byla znovu obsazena.[8] Ve večerních hodinách, kdy se Britům podařilo obsadit vesnice Kortewilde, Zandvoorde, Kruiseecke a Becelaere, začalo pršet. Belgičané nato obsadili Zonnebeke, Poelkapelle, Schaap Baillie a Houthulstský les.[9] Na severním úbočí podnikly tři britské divize menší operace a postoupily k Saint-Yves, Mesen a hřebeni táhnoucího se od Wijtschate do Hollebeke. Německá frontová line začínala ve městě Diksmuide a pokračovala do Houthulstu, Becelare, Zandvoorde a Hollebeke.[5]

Mesen, Terhand a Dadizeele padly 29. září a druhého dne byla většina kopců a hřebenů kolem Yper obsazena Spojenci. A to i navzdory tomu, že se většina pevné půdy proměnila v bahno.[10] Dne 1. října držely spojenecké jednotky ve svých rukách oblast od levého břeku řeky Leie k městu Comines. Belgičané se nacházeli na východ od linie z Moorslede do Staden a Diksmuide. Postup pokračoval až do 2. října, kdy Němcům dorazily posily a Spojencům došly zásoby. Parašutisté z 80 belgických a britských letadel doručili vojákům kvůli stavu bojiště 15 000 kusů denních přídělů.[11]

Následky

Oběti

Na britské straně přišlo o život 4 695 vojáků. Belgičané přišli o přibližně 2 000 mužů a dalších 10 000 bylo zraněno nebo trpělo nemocemi.[12] Spojenecké síly postoupily až o 29 km, přičemž průměrný postup činil 9,7 km. Zajaly přibližně 10 000 nepřátelských vojáků a ukořistily na 300 děl a 600 kulometů.[13]

Následné operace

Ofenzíva pokračovala v bitvě u Courtrai, která se odehrála mezi 14. a 19. říjnem 1918.[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fifth Battle of Ypres na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 57.
  2. ↑ Sheffield 2011, s. 315–316.
  3. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 2–3.
  4. ↑ Harris a Barr 1998, s. 197.
  5. ↑ a b Reichsarchiv 1944, s. 617.
  6. ↑ AFGG 1928b, s. 15.
  7. ↑ Boraston 1919, s. 285–286.
  8. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 65–73.
  9. ↑ Boraston 1919, s. 286.
  10. ↑ Sheffield 2011, s. 322.
  11. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 74–94.
  12. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 92.
  13. ↑ Evans 2002, s. 211.
  14. ↑ Edmonds a Maxwell-Hyslop 1947, s. 269–294.

Literatura

  • BORASTON, J. H., 1920. Sir Douglas Haig's Despatches. Londýn: Dent. (Přetisk). OCLC 633614212 (anglicky) Původně vydáno v roce 1919. 
  • Die Kriegführung an der Westfront im Jahre 1918. Die digitale Landesbibliotek Oberösterreich. Berlín: Mittler. Řada Der Weltkrieg 1914 bis 1918: Militärischen Operationen zu Lande; vydáno v roce 1944. Dostupné online. (německy) 
  • EDMONDS, J. E. Military Operations France and Belgium 1918: 8th August – 26th September: The Franco-British Offensive. Imperial War Museum & Battery Press. Londýn: HMSO. Řada History of the Great War Based on Official Documents by Direction of the Historical Section of the Committee of Imperial Defence; vydáno v roce 1993, původně vydáno v roce 1947. ISBN 978-0-89839-191-6. (anglicky) 
  • EDMONDS, J. E.; MAXWELL-HYSLOP, R. Military Operations France and Belgium 1918: 26th September – 11th November: The Advance to Victory. Imperial War Museum & Battery Press. Londýn: HMSO. Řada History of the Great War Based on Official Documents by Direction of the Historical Section of the Committee of Imperial Defence; vydáno v roce 1993, původně vydáno v roce 1947. ISBN 978-0-89839-192-3. (anglicky) 
  • HARRIS, J. P.; BARR, N., 1998. Amiens to the Armistice: The BEF in the Hundred Day's Campaign, 8 August – 11 November 1918. Londýn: Brassey's. ISBN 978-1-85753-149-7. (anglicky) 
  • EVANS, Marix, 2002. 1918: The Year of Victories. Londýn: Arcturus. Dostupné online. ISBN 978-0-572-02838-1. (anglicky) 
  • SHEFFIELD, G., 2011. The Chief: Douglas Haig and the British Army. Londýn: Aurum Press. Dostupné online. ISBN 978-1-84513-691-8. (anglicky) 
  • La campagne offensive de 1918 et la marche au Rhin (18 juillet 1918 – 28 juin 1919), Premier volume. 18 juillet 1918 – 25 septembre 1918.. BnF Catalogue Général. Paříž: Imprimerie Nationale. Řada Les armées françaises dans la Grande guerre; vydáno v roce 1928, původně vydáno v roce 1923. Dostupné online. (francouzsky) 
  • La campagne offensive de 1918 et la marche au Rhin (18 juillet 1918 – 28 juin 1919), Deuxième volume: 26 septembre 1918 – 28 juin 1919.. BnF Catalogue Général. Paříž: Imprimerie Nationale. Řada Les armées françaises dans la Grande guerre; vydáno v roce 1928, původně vydáno v roce 1923. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Bavaria (striped).svg
Flag of Bavaria (striped)
Flag of Canada (1921–1957).svg
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.

This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW