Pátek (Peruc)

Pátek
Ulice, vedoucí od nádraží k zámku
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Peruc
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°22′45″ s. š., 13°56′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	196 (2021)[1]
Katastrální území	Pátek u Loun (5,46 km²)
PSČ	439 08
Počet domů	121 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pátek
Další údaje
Kód části obce	118273
Kód k. ú.	718271
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pátek je vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi pět kilometrů severozápadně od Peruce. Prochází tudy železniční trať Lovosice–Postoloprty. Pátek leží v katastrálním území Pátek u Loun o rozloze 5,46 km².^[3]

Historie

Královská kanonie premonstrátů na Strahově

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196^[4] a nachází se v listině českého knížete a pražského biskupa Jindřicha Břetislava, v níž kníže potvrzuje dar klášteru v Mašťově od šlechtice Milhosta. Založení mašťovského kláštera se však nezdařilo a tak Pátek připadl jinému, již existujícímu klášteru premonstrátů v Praze na Strahově.

Strahovská kanonie premonstrátů měla Pátek v držení až do husitských válek a po tu dobu se stal Pátek centrem panství do něhož postupně patřily okolní vesnice Kystra, Radonice nad Ohří, Stradonice, Volenice.

Mnoho o tom, jaké byly před husitskými válkami poměry v Pátku vypovídá urbář z roku 1410. Ten, sestává z listin psaných v poslední čtvrtině 14. století a vymezuje povinnosti a práva podaných. Podle jedné z listin žilo tehdy ve vesnici 26 hospodářů s rodinami. Povinností každého z hospodářů bylo každoročně vrchnosti odvést 72 grošů, šest kuřat, 60 vajec, fůru sena a postavit šest ženců. Čtyři na žatvu ozimů a dva na jarní žatvu. Kromě toho musel každý z hospodářů platit 20 grošů královské berně, 33 grošů generální berně a z každého lánu půl groše. Urbář povoloval poddaným volnou dispozici s movitým a nemovitým majetkem, pozemky však nesměli prodat žádnému šlechtici. Kromě povinností hospodářů stanovil urbář podmínky páteckému krčmáři, který nesměl trpět hazardní hry a nalívat pod míru a musel mít vždy dostatek masa.^[5]

Jakoubek z Vřesovic

S příchodem husitských válek přišla kanonie premonstrátů na Strahově o pátecké panství. Jeho vlastníkem se stal významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jeho jméno se poprvé v souvislosti s Pátkem objevuje po roce 1421. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartenberka za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic se však Pátku nevzdal a Vartenberkovi jej nevydal. Naopak v roce 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce od krále vyžádal příslib ponechání páteckého panství v jeho majetku. Jelikož se však jednalo jen o ústní slib, nepodložený písemně, byl Jakoubek z Vřesovic nucen vzdát se Pátku při revizi majetkových poměrů v roce 1454 a předat jej Vilémovi z Konic.^[4]

Páni z Klinštejna

Od roku 1474, po necelých sto let, byla historie Pátku spojena s třemi generacemi příslušníků severočeské šlechtické rodiny Klinštejnů. Jednalo se o Jindřicha staršího z Klinštejna a na Toužetíně, jeho syna Jana a vnuky Jindřicha a Jana. Posledně jmenovaný nechal roku 1523, se svolením krále Ludvíka Jagellonského, páteckou tvrz opravit.^[4]

Páni z Lobkovic

Magdaléna, dcera Jana Klinštejna přinesla věnem pátecké panství svému muži Janovi z Lobkovic.^[4] Ten v letech 1544 až 1557 přestavěl dosavadní tvrz do podoby renesančního zámku. V roce 1567 nechal přestavět mlýn stojící pod zámkem. I ten dostal renesanční podobu se zdobnými atikovými štíty, zdobenými figurálními, rostlinnými a ornamentálními sgrafity. Nepatrná část této výzdoby je doposud dochována na jihozápadním průčelí.

Významným se pro pátecký zámek stal duben roku 1586. Ve dnech 14. a 15. zde Jan z Lobkovic hostil Viléma z Rožmberka, nejmocnějšího velmože Čech, a Jaroslava ze Smiřic, presidenta české komory.

Po smrti Jana, v roce 1570, získal Pátek a okolní vsi Kryštof mladší z Lobkovic. Na jeho popud byl 15. června 1587 sepsán popis panství: zámek Lusthaus, při témž zámku dvůr s ovčínem, louka, mlýn s pěti moučnými koly, mlýn koreční s dvěma koly s pilou, řeka Ohře, potůček z Débře, loužek, les proti Volenice Volenicům, dvůr Débeř, mlýn s jedním kolem, štěpnice.

Kryštof mladší z Lobkovic zemřel v roce 1609 a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof. Nevlastnil jej však dlouho. Zemřel bezdětný v roce 1614 a jeho majetek v Pátku zdědili a následně prodali Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Kupujícím byl Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech.

Páni ze Šternberka

Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech vlastnil pátecké panství až do své smrti v roce 1625, kdy je zdědil syn Adam. Po jeho smrti, na základě závěti, připadlo pátecké dědictví v roce 1633 nezletilému synovi Janu Štěpánovi ze Šternberka. Po jeho smrti v roce 1657 jej zdědila manželka Anna Františka a svým dalším sňatkem jej přenesla na druhého manžela Hložka ze Žampachu. Pro dluhy páteckého panství hrozilo Hložkovi ze Žampachu, že o Pátek přijde. Ten jej však u dlužníků vyplatil a ve své závěti odkázal manželce Anně Františce. Anna Pátek, krátce po manželově smrti, v roce 1679, prodala hraběnce Lidmile Benigně Šternberkové. Po její smrti byl Pátek prodán jejím synem hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka Gundakarovi z Ditrichsteina.

Ditrichštejnové

Gundakar z Ditrichsteina koupil pátecké panství v roce 1676 spolu s nedalekým, rozsáhlejším panstvím libochovickým, ke kterému pátecké po koupi připojil. Gundakarovým záměrem bylo přebudovat libochovický zámek na reprezentační venkovské sídlo a přestavby se měl dočkat i zámek na Pátku. Gundakarovi záměry však zastavila smrt v roce 1690. Ve stavební činnosti, mimo jiné stavbě páteckého zámku, pokračoval Gundakarův dědic kníže Ferdinand z Ditrichsteina. Po přestavbě libochovického zámku se na Ferdinandovu objednávku ujal přestavby zámku na Pátku stavitel, původem z Itálie, Antonio della Porta. Stavbu zahájil v roce 1693 a předchozímu lobkovickému zámku vtiskl svou přestavbou raně barokní podobu.

Obyvatelstvo

Vývoj osídlení

Podle listiny z roku 1374, obsažené v urbáři Strahovského kláštera z roku 1410, bylo ten rok v Pátku dvacet šest usedlých hospodářů. K tomu panský dvůr, mlýn a krčma.^[9] V roce 1654 je v obci uváděno dvacet tři sídelních jednotek (7 sedláků, 16 chalupníků) z nich však bylo jedenáct pustých. I v dalších historii vesnice se zprvu počet usedlostí pohyboval kolem dvaceti (21 v roce 1713, 18 v roce 1785, 20 v roce 1841) až s příchodem devatenáctého století se počet zvyšovat. V roce 1862 v Pátku žilo 524 obyvatel v 74 domech. V roce 1910 to bylo 525 obyvatel v 102 domech a vrcholu dosáhl počet obyvatel Pátku nad Ohří v roce 1930, kdy ve 130 domech žilo 531 obyvatel.^[10]

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pátek byl samostatnou obcí v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí městyse Peruc v okrese Louny.^[11]

Pamětihodnosti

• Zámek^[12]
• Tvrz čp. 35^[13]
• Vodní mlýn čp. 53^[14]
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého^[15] z roku 1714 (letopočet uveden ve spodní části sloupu) Sloup se sochou světce je postaven na hranolovitém podstavci a ohrazen kovovým zábradlím nalézajícím se střední části obce. Na vrcholu sloupu je osazena kopie sochy pořízená v devadesátých letech dvacátého století. Původní socha je uložena v historické expozici v přízemí místního zámku.
• Škola čp. 25 postavena v roce 1904 stavitelem Juliem Löblem z Peruce

Pomníky, pamětní desky

• Pomník obětí první a druhé světové války autorem pomníku byl sochař Karel Zentner z Libochovic. Pomník byl slavnostně odhalen roku 1928 a uvádí 12 jmen mužů z Pátku zemřelých v letech 1914 až 1918. Po druhé světové válce byl rozšířen o část se jmény pěti obětí války z let 1938 až 1945.^[16]
• Pomník obětem druhé světové války postaven na místě, kde 7. května 1945 byli zastřeleni Ing. Vratislav Voral a Karel Strejc.^[17]
• Pamětní deska Benedikta Roezla dům čp. 18
• Pamětní deska dr. Emila Holuba dům čp. 68

Osobnosti

• Bedřich Schnirch (1791–1868), inženýr, projektant, inspektor c. a k. státní dráhy^[18]
• Benedikt Roezl (1824–1885), zahradník, cestovatel v Americe
• Emil Holub (1847–1902), český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe
• Václav Březina (1862–1906), malíř^[19]
• Otakar Březina (1865–1942), pedagog, entomolog

Galerie

• 

  Kříž na rozcestí u nádraží

• 

  Místní pohostinství

• 

  Železniční zastávka Pátek na trati Lovosice – Postoloprty

• 

  Autobusová zastávka Peruc, Pátek

• 

  Prostor před zámkem, v pozadí bývalá škola

• 

  Upravený objekt bývalé tvrze

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pátek na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pátek (ves) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Pátek ve Wikislovníku
• Katastrální mapa katastru Pátek u Loun na webu ČÚZK
• Osm set let Pátku nad Ohří
• Střípky z historie Pátku
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Pátku z roku 1841