Pärnu (řeka)

Pärnu
Pernava poblíž Lüüste
Základní informace
Délka toku	144 km
Plocha povodí	6920 km²
Průměrný průtok	48,2 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Pandiverská vysočina 59°1′34,64″ s. š., 25°41′47,9″ v. d. 76,2 m n. m.
Ústí
Pernovský záliv 58°22′40″ s. š., 24°28′37″ v. d. 0 m n. m.
Protéká
Estonsko Estonsko (Pärnumaa, Järvamaa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Pärnu (Estonsko 99,85%, Lotyšsko 0,15%)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pärnu (česky též Pernava, estonsky plným názvem Pärnu jõgi, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece Võhandu druhá nejdelší estonská řeka. Protéká kraji Pärnumaa a Järvamaa. Do jejího povodí patří přibližně 16 % estonského území. Je dlouhá 144 km. Povodí má rozlohu 6920 km².

Průběh toku

Řeka pramení v Pandiverské vysočině poblíž městečka Roosna-Alliku a teče na jihozápad nejprve Středoestonskou rovinou a pak Pernovskou nížinou k Pernovskému zálivu, do něhož se vlévá na území města Pärnu, obklopena z obou stran přes 2 km dlouhými umělými hrázemi.

Přítoky

Hlavními přítoky Pernavy jsou (v pořadí od pramene k ústí) zprava Reopalu, Lintsi, Mädara, Käru, Vändra a Sauga, zleva Vodja, Esna, Prandi, Aruküla, Navesti, Kurina a Reiu.

Vodní režim

Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá podzemní a na dolním dešťový. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 26 km od ústí činí 48,2 m³/s. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině prosince a rozmrzá na konci března.

Využití

Poblíž ústí je možná vodní doprava. Na řece bylo vybudováno 11 přehrad a malé vodní elektrárny. Poblíž vesnice Purdi na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do Jägaly pro posílení Tallinnského vodovodu.^[2]

U městečka Tori na dolním toku řeky se nachází významný odkryv devonských pískovců, zvaný Tori põrgu („Torské peklo“).

Historie

Řeka byla od pravěku význačnou dopravní tepnou, kolem níž od nejstarších dob vznikala lidská sídla. Nálezy kamenných seker a klínů a rozličných kostěných předmětů na mnoha místech podél řeky a v říčním korytě svědčí o lidské přítomnosti již v době kamenné.

Ve vesnici Pulli poblíž Sindi byly pod dvou- až třímetrovými nánosy naplavenin vykopány pozůstatky nejstaršího známého sídla na estonském území, lovecko-rybářská vesnice Kundské kultury,^[3] datovaná do poloviny 9. tisíciletí před naším letopočtem.^[4] Nálezy obsahují pazourkové a kostěné hroty šípů, nože, pěstní klíny a další užitkové předměty, ale také losí, bobří, medvědí, ptačí a rybí kosti, svědčící o lovecké aktivitě obyvatel.^[3]

Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem Embeke („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.

Poznámky

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Пярну“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pärnu na Wikimedia Commons

• Článek o Pernavě v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)