Pérák

Pérák je fiktivní český válečný hrdina z doby druhé světové války. V období Protektorátu Čechy a Morava se objevila městská legenda o podivném skákajícím člověku, který mimo jiné bojoval proti německým okupantům. Tento člověk tehdy dostal jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokázal přeskakovat i ulice nebo například jedoucí vlak, později získal (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí. Pérák nebyl nikdy dopaden. Po válce byl zobrazen také jako první český superhrdina.

Pérák byl popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima.^[zdroj?] Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.

Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou nebo vynálezcem. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

Pérák byl údajně viděn ve více čtvrtích Prahy. Např. podle Jana Weisse měl být spatřen v Karlíně, Nuslích a na rozhraní Holešovic a Buben.^[1]

Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější. Strach z Péráka jako násilníka měly i děti na Vysočině - v okolí Babic, Lučice, Okrouhlice a Veselého Žďáru. Jihlavský Pérák byl duševně nemocný německý zahradník, který děsil děti a byl po roce 1945 odsunut.^[2]

Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první český „superman“) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože není prokázáno, že by Pérák skutečně existoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit.^[zdroj?] Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a podle některých vyprávění měl mít také nějakou omračující tyč.

Obdoba českého Péráka se měla objevovat také v 50. letech 20. století ve středním Německu, kde měl být nazýván Hüpfemann, Spiralhopser nebo Springteufel.^[3]

Další bytostí vyskytující se za dob protektorátu byl tzv. „žiletkář“, který údajně přepadal ženy a rozřezával jim šaty. (Z medicínského hlediska se ale obecně jedná o formu sexuální deviace, nesouvisející s touto městskou legendou.^{[4][pozn. 1]}) Šeptanda měla dokonce takový dopad, že se oznámení přepadení „žiletkářem“ dostalo dvakrát před protektorátní soud; ten však rozhodl, že se v obou případech jednalo o přepadení předstíraná.^[6]

Pokusy o spojení osoby Žiletkáře s Pérákem označil český tisk krátce po válce za vládní pomluvy, kterým Pražané nevěřili.^[7] Stejně tak bezúhonnost Péráka hájil Jan Weiss, který legendy a šeptandy týkající se Péráka žertovným způsobem zaznamenal již v době Protektorátu (1943), v povídce Pérový muž.^[1]

Další městskou legendou byl Fosforák, který se měl vyskytovat v Bratislavě v období Slovenského štátu. Byl oděn v černý trikot se zeleně fosforeskující kostrou. Tou děsil zejména osaměle jdoucí ženy, které olupoval.^[8]

• V roce 1946 postava Péráka poprvé ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratři v triku Pérák a SS, režie Jiří Trnka a scénář Jiří Brdečka.^[9]
• V roce 2013 vznikl první krátký hraný film Pérák (Pérák: Gott mit uns) v produkci Jakuba Košťála a režii Pavla Soukupa ml. Je v žánru noir/tajemno a v hlavních rolí se představil Jan Pohan, Miroslav Sabadin a Daniel Fajmon.^[10]
• Roku 2016 vznikl další krátkometrážní animovaný film Pérák: Stín nad Prahou. Propojuje další pražské legendy Rychlé šípy a Golema.^[11]

• Již v roce 1943 napsal Jiří Weiss reportážní povídku Pérový muž, ve které legendy o Pérákovi humorným způsobem zaznamenal. Povídka vyšla knižně až roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.^[1]
• V roce 1948 využily postavu Haló noviny v komiksu Pérákovy další osudy. Vizuálně vycházel z Trnkova animovaného filmu.^[12] Patnáct stránek vyšlo ve čtvrtém ročníku, číslech 13-27. V druhé polovině komiksu, po skončení války, se již však komiks nese v propagandistickém duchu, Pérák odložil svou masku a pérové boty a stal se z něj běžný kominík.
• Roku 1967 vyšel v týdeníku Československé obce legionářské Hlas revoluce článek Bylo jedno strašidlo od dr. Miloše Pulce.^[13]
• V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem Pérák a SSSR.^[12]
• V roce 1980 vyšla v časopise Pionýr povídka Hele, kluci, pérák od Pavla Štencla.^[14]
• Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě komiksu Ondřej Neff v letech 1989 (Pérák – Toho dne byla mlha)^[15] a 2001 (Pérák kontra Globeman).^[16]
• V roce 1991 vyšel v edici Karavana román Byl jsem tady - Pérák, autor je Otto Janka.
• Roku 2002 vyšel článek Nepolapitelný Pérák v časopise Instinkt záhadologa Ivana Mackerle.^[17]
• Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge.^[18] Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní třicetistránková kapitola vyšla jako součást časopisu KomiksFest! Revue 03.^[19]
• Vědeckému výzkumu Péráka se od roku 2004 věnuje etnolog Petr Janeček (etnolog), který nasbíral značné množství vyprávění od pamětníků. V roce 2017 vydal obsáhlou publikaci Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou,^[20] která se věnuje této postavě v širokém historickém i zeměpisném kontextu. K tématu Péráka publikoval i v sérii dalších knižních i časopiseckých publikací (viz literatura níže). Na základě dobových svědectví zdůrazňuje rozporuplnou povahu Péráka, který byl za války vnímán nejen jako bojovník proti nacistům, ale také jako nebezpečný zloděj, násilník a sexuální deviant. Mýtus o Pérákovi jako odbojovém pracovníkovi se podle něj objevuje spíše až po válce a je ovlivněn dobovou uměleckou a populární kulturou a politickou situací; zdůrazňuje také jeho poválečný život ve folkloru a jeho mezinárodní souvislost s podobnými postavami vyskytujícími se ve viktoriánské Anglii, revolučním Rusku a poválečném Německu.
• Spisovatel Petr Stančík v roce 2006 zpracoval téma Péráka nejprve jako filmový scénář, ten ovšem nebyl nikdy realizován. Svůj scénář později přepracoval na grafický román, který vyšel roce 2008 pod názvem Pérák v nakladatelství Druhé město.^[21] Kniha propojuje legendu o Pérákovi se starořeckým mýtem o králi Oidipovi, obsahuje řadu dobových dokumentů a ústřední příběh dále rozvíjí textovou vrstvou vysvětlivek i poznámek na okrajích stránek. Téhož roku Český rozhlas podle Stančíkovy knihy natočil a odvysílal 12 dílů čtení na pokračování v režii Dimitrije Dudíka, účinkovali Dana Černá, Přemysl Rut, Aleš Procházka a autor, hudbu vytvořil Přemysl Rut. Roku 2019 knihu v rozšířené podobě vydalo švýcarské nakladatelství edition clandestin pod názvem Der Superheld aus Prag, do němčiny přeložila Maria Sileny.
• Mezi červnem a listopadem 2018 vycházel komiks o Pérákovi na pokračování ve čtrnáctideníku ABC, jeho autory jsou výtvarník Petr Kopl a scenárista Petr Macek.^[22] Jejich ztvárnění Péráka navazuje na hostování postavy v jejich komiksovém měsíčníku Dechberoucí Zázrak 09.^[23] Sebrané a rozšířené vydání série, původně publikované v časopise ABC, vyšlo v květnu 2019 jako samostatná kniha Pérák: Oko budoucnosti.^[24] V roce 2021 vyšlo pokračování s názvem Pérák: Jantarová komnata.^[25]
• V červenci 2023 byla na Instagramu vydaná krátká povídka Pérák: Zlatý Věk.^[26]

V letech 2011–2016 uvádělo Divadlo VOSTO5 akční historickou fikci s názvem PÉRÁK - na jméně nezáleží, rozhodují činy! v režii Jiřího Havelky.^[27]

V srpnu 2023 vyšla na Microsoft Windows platformová videohra Pérák a legendy Prahy.^[28]

• Pérák na Žižkově (mural od umělkyně Toy Box)
• 
• 
• 

V roce 2023 začala vznikat desková hra České legendy s Pérákem v hlavní roli jako jedné z postav za kterou hrají ostatní hráči.^[29]

Podobné případy byly zaznamenány i jinde. V Anglii to byl v letech 1837–1904 Skákající Jack, později se objevoval i v USA. Určité podobnosti s postavou Péráka mají i další superhrdinové jako např. Zorro, tajemný hrdina z dob španělského kolonialismu v Kalifornii, pomáhající chudým a utiskovaným^[30] či Scarlet Pimpernel (česky Červený bedrník), tajemná postava anglického aristokrata z románů baronky Orczyové, která zachraňovala francouzské šlechtice v době francouzské revoluce.^[31]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zorro na anglické Wikipedii a The Scarlet Pimpernel na anglické Wikipedii.

• Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Petr A. Bílek, Josef Šebek (eds.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2017, ISBN 978-80-7308-725-8.
• JANEČEK, Petr: Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Nakladatelství Argo, Praha, 2017, ISBN 978-80-257-2315-9.
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Nakladatelství Plot, Praha 2007, ISBN 978-80-86523-82-8, s. 123–156
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Nakladatelství Plot, Praha 2008, ISBN 978-80-86523-88-0, s. 255–268
• JANEČEK, Petr: Černá sanitka: To nejlepší ze současných pověstí a fám. Nakladatelství Plot, Praha 2009, ISBN 978-80-7428-014-6, s. 63-83 (obsahuje souhrn vydaných příběhů o Pérákovi
• JANEČEK, Petr: Skokem z Baby do Bohnic aneb Mýtus o Pérákovi. Jak kolektivní imaginace vytváří různé podoby městských fantomů. Host 8, 2008, ISSN 1211-9938, s. 33–37
• JANEČEK, Petr: Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: Městští fantómové druhé světové války. Národopisná revue 17/4, 2007, ISSN 0862-8351, s. 224–230
• JANEČEK, Petr: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2009, ISSN 1335-1303 s. 207-219
• KOMIKSFEST!REVUE 3/2009 (číslo obsahuje komiks "Projekt Pérák" autorů Morten, Monge a Hza Bažant a články o Pérákovi od Petra Krejzka, Petra Janečka a Tomáše Pospiszyla), ISSN 1803-6732
• STANČÍK, Petr: Pérák. Nakladatelství Druhé město, Brno 2008, ISBN 978-80-7227-267-9

• Skákací boty

• Pérák v deskové hře České legendy
• Pérák kontra Globeman, komiks Ondřeje Neffa z roku 2001
• Rozpracovaný komiks (Morten a Monge) Archivováno 13. 5. 2013 na Wayback Machine.
• O knize Petra Stančíka
• Oficiální stránka knihy Pérák^{[nedostupný zdroj]}
• Trailer k inscenaci PÉRÁK Divadla VOSTO5
• Ukázka chystaného filmového zpracování PÉRÁKa Divadlem VOSTO5
• Autor sborníků Černá sanitka PhDr. Petr Janeček o Pérákovi
• Pružný charakter. Pérákův osud ve službách strany (Padesátky.info)
• Od péráka k Pérákovi
• Legenda o Pérákovi. Artista, parašutista, vrah nebo odvážný protivník německých okupantů? Stopy, fakta, tajemství : iRozhlas.cz