Pero
Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv. opeřených dinosaurů. Pokrývá ptačí tělo a pomáhá udržet teplotu. Peří chrání také před zraněním a u většiny druhů ptáků pomáhá peří k létání a dává tělu aerodynamický tvar.
Peří je obarvené pigmenty nebo se jeví jako barevné vlivem fyzikálně optických jevů. Na těle neroste rovnoměrně, ale v pruzích. Některá místa na těle ptáka jsou holá a jsou peřím pouze překrytá. Podrobnosti hledejte v samostatném článku peří.
Stavba pera
Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera.
Typy per
- vlasové – žádný nebo malý prapor na špičce
- vibris – v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí
- krycí nebo obrysové – kryje hlavu, krk, tělo a nohy
- letka – dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem
- rejdovací nebo rýdovací – pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická
- prachové – zajišťuje tepelnou izolaci (netvoří prapor)
Vznik pera
Pero vzniklo přeměnou původní plazí šupiny, doklad ve formě fosilií ale chybí. Známo je ale asi 40 rodů dinosaurů, kteří byli opeření. Není pochyb o tom, že teropodní dinosauři byli předky ptáků a tento znak od nich současní ptáci odvozují. Pera mohla vzniknout před 250 miliony let.[1] Embryologie v posledních letech teprve začíná objevovat mechanismus, vedoucí ke vzniku obrysových per, umožňujících aktivní let.[2]
Využití člověkem
Lidé používají ptačí peří k mnoha různým účelům.
V minulosti se seříznutý ptačí brk používal ke psaní (viz pero (psací náčiní)), barevná pera zdobila různé pokrývky hlavy. Prachovým peřím se plní polštáře a peřiny.
Pro americké Indiány je čelenka z peří důležitým kulturním a náboženským objektem.
Podle řecké báje se Ikaros pokusil uniknout z ostrova Kréta na umělých křídlech, vyrobených z ptačího peří spojeného voskem.
Odkazy
Reference
- ↑ University of Bristol. New discovery pushes origin of feathers back by 70 million years. phys.org [online]. 2018-12-17 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KONDO, Mao; SEKINE, Tomoe; MIYAKOSHI, Taku; KITAJIMA, Keiichi; EGAWA, Shiro; SEKI, Ryohei; ABE, Gembu. Flight feather development: its early specialization during embryogenesis. S. 2. Zoological Letters [online]. 2018-12. Roč. 4, čís. 1, s. 2. Dostupné online. DOI 10.1186/s40851-017-0085-4. (anglicky)
Literatura
- Gergely Osváth, Orsolya Vincze, Dragomir-Cosmin David, László Jácint Nagy, Ádám Z Lendvai, Robert L. Nudds & Péter L. Pap (2020). Morphological characterization of flight feather shafts in four bird species with different flight styles. Biological Journal of the Linnean Society, blaa108. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blaa108
- Péter L. Pap, Gergely Osváth, Timea Daubner, Andreas Nord & Orsolya Vincze (2020). Down feather morphology reflects adaptation to habitat and thermal conditions across the avian phylogeny. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14075
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu peří na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo pero ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
A single white feather closeup.
Autor: Původně soubor načetl Pastorius na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: CC BY-SA 3.0
Ptačí péro.