Pero

Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv. opeřených dinosaurů. Pokrývá ptačí tělo a pomáhá udržet teplotu. Peří chrání také před zraněním a u většiny druhů ptáků pomáhá peří k létání a dává tělu aerodynamický tvar.

Peří je obarvené pigmenty nebo se jeví jako barevné vlivem fyzikálně optických jevů. Na těle neroste rovnoměrně, ale v pruzích. Některá místa na těle ptáka jsou holá a jsou peřím pouze překrytá. Podrobnosti hledejte v samostatném článku peří.

Stavba pera

Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera.

Typy per

  • vlasové – žádný nebo malý prapor na špičce
  • vibris – v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí
  • krycí nebo obrysové – kryje hlavu, krk, tělo a nohy
  • letka – dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem
  • rejdovací nebo rýdovací – pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická
  • prachové – zajišťuje tepelnou izolaci (netvoří prapor)

Vznik pera

Pero vzniklo přeměnou původní plazí šupiny, doklad ve formě fosilií ale chybí. Známo je ale asi 40 rodů dinosaurů, kteří byli opeření. Není pochyb o tom, že teropodní dinosauři byli předky ptáků a tento znak od nich současní ptáci odvozují. Pera mohla vzniknout před 250 miliony let.[1] Embryologie v posledních letech teprve začíná objevovat mechanismus, vedoucí ke vzniku obrysových per, umožňujících aktivní let.[2]

Využití člověkem

Brazilští indiáni s čelenkou z ptačích per

Lidé používají ptačí peří k mnoha různým účelům.

V minulosti se seříznutý ptačí brk používal ke psaní (viz pero (psací náčiní)), barevná pera zdobila různé pokrývky hlavy. Prachovým peřím se plní polštáře a peřiny.

Pro americké Indiány je čelenka z peří důležitým kulturním a náboženským objektem.

Podle řecké báje se Ikaros pokusil uniknout z ostrova Kréta na umělých křídlech, vyrobených z ptačího peří spojeného voskem.

Odkazy

Reference

  1. University of Bristol. New discovery pushes origin of feathers back by 70 million years. phys.org [online]. 2018-12-17 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KONDO, Mao; SEKINE, Tomoe; MIYAKOSHI, Taku; KITAJIMA, Keiichi; EGAWA, Shiro; SEKI, Ryohei; ABE, Gembu. Flight feather development: its early specialization during embryogenesis. S. 2. Zoological Letters [online]. 2018-12. Roč. 4, čís. 1, s. 2. Dostupné online. DOI 10.1186/s40851-017-0085-4. (anglicky) 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

A single white feather closeup.jpg
A single white feather closeup.
Ptačí pero.png
Autor: Původně soubor načetl Pastorius na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: CC BY-SA 3.0
Ptačí péro.