Pérovník pštrosí

Pérovník pštrosí
Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), neplodné listy
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta)
Třída	kapradiny (Polypodiopsida)
Řád	osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď	onokleovité (Onocleaceae)
Rod	pérovník (Matteuccia)
Binomické jméno
Matteuccia struthiopteris (L.) Tod., 1866
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) je druh kapradiny řazený v současnosti do čeledi onokleovité.^[1][2] Tato vzrůstná kapradina vytváří souvislé porosty na vlhkých stinných stanovištích a vyskytuje se i v České republice. Listy jsou nápadně dvoutvárné.

Popis

Vytváří tlustý šupinatý oddenek, s četnými adventivními kořeny a postranními dlouhými podzemními výběžky, kterými se rostlina ve vhodných podmínkách rychle rozrůstá. Je přímý a dorůstá délky až 50cm. Trofofyly nepřezimují, dorůstají velikosti 40–150cm a šířky 10–25cm. Tvoří charakteristickou úzce nálevkovitou růžici. Čepele jsou v obrysu podlouhle kopinaté, na horním konci zúžené do špičky, dole přecházejí v krátký řapík. Neplodné světle zelené listy vyrůstají na jaře. Plodné listy vyrůstají později a jsou zcela odlišné tvarem i barvou. Jsou kratší, vyrůstají ze středu nálevky neplodných listů a jsou jed­noduše zpeřené. Lístky plodného listu jsou stočené a na okrajích kožovité, zpočát­ku olivově zelené, hnědnoucí.^{[L 1]}

Synonyma

Matteuccia pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pensylvanica, Matteuccia struthiopteris var. pubescens, Matteucia struthiopteris, Onoclea struthiopteris, Onoclea struthiopteris var. pensylvanica, Pteretis nodulosa, Pteretis pensylvanica.^[3]

Rozšíření

V ČR ve výškách kolem 400 a 500m n. m., soutěsky Kamenice u Hřenska (140 m n. m.) až po přítok Pěnivého potoka od Staré Huti u Kašperských Hor (840 m n. m.). Střední a východní Evropa, východní Asie, Čína, Turkestánu a východní část Severní Ameriky. Uplatňuje se v přírodních partiích jako souvislý porost kolem potoků a tůní nebo také jako podrost dřevin. Vyžaduje vlhkou humózní zem a stinné stanoviště. ^[4]

Použití

List začátkem května

Pérovník pštrosí lze použít v ČR jako okrasnou rostlinu. Jsou to efektní solitéry v stinných a polostinných partií malebných kompozic, zejména v přírodně krajinářských parcích, ale hodí se i do skupin. ^{[L 1]}Sporofyly (plodné listy) pérovníku bývají po usušení užívány ve vazačství.^[5]

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste pérovník pštrosí nejlépe na stinných a polostinných stanovištích. Snáší plné slunce při dostatečné vlhkosti substrátu. Vyžaduje dostatek prostoru, aby se mohly kořeny volně rozrůstat a vlhkou humózní zem. ^[6]

Rozmnožování

Množí se pomocí odnoží nebo výsevem spor sbíraných v lednu až únoru. Ve skleníku vyklíčí za 4—5 dní.

Ochrana

Plodný list pérovníku

Pérovník pštrosí je v ČR označen jako ohrožený druh.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pérovník pštrosí na Wikimedia Commons