Písečná (Litvínov)
Písečná | |
---|---|
Dům čp. 9 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Litvínov |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°36′3″ s. š., 13°34′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
Katastrální území | Šumná u Litvínova (2,4654 km²) |
Nadmořská výška | 375 m n. m. |
PSČ | 436 01 |
Počet domů | 9 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Písečná | |
Další údaje | |
Kód části obce | 303259 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Písečná (německy Sandl) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 375 metrů nad místní částí Chudeřín, necelé 2,5 km vzdušnou čarou severozápadně od centra Litvínova.
Název
Původní název osady Sandel byl odvozen jako zdrobnělina obecného jména Sand (tj. písek). V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Sandl (1787) a Sandel (1833).[3]
Historie
Nejstarší písemná zpráva o Písečné se nachází až v berní rule z roku 1654. Do roku 1848 byla majetkem rodu Valdštejnů v rámci jejich panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1848 se stala osadou města Horní Litvínov. V roce 1916 se Písečná spolu s Horní Vsí staly osadami nově osamostatněné obce Šumná. Po druhé světové válce (1947) se všechny tři vsi staly opět součástí města Litvínova. V té době také osada získala svůj současný úřední název. Do té doby se pouze Sandl.
V horní části osady jsou i dnes domy volně roztroušené, část je trvale obydlena, část slouží k rekreačním účelům. Níže položená část je od devadesátých let 20. století postupně zaplňována novou zástavbou rodinných domů a dochází tak ke srůstání s níže položeným Chudeřínem.
Přes Písečnou vede z nádraží v Litvínově červeně značená turistické stezka, která odtud pokračuje na Lounice, kolem Vodní nádrže Janov k rozhledně Jeřabina.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 63 obyvatel (z toho třicet mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 61 Němců a jeden příslušník jiné národnosti. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel: čtyři Čechoslováky a padesát Němců. I tenkrát všichni byli římskými katolíky.[5]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 75 | 84 | 74 | 80 | 66 | 63 | 54 | 48 | 45 | 34 | 15 | 8 | 20 | 16 |
Domy | 13 | 13 | 13 | 13 | 13 | 13 | 13 | 12 | . | 11 | 7 | 6 | 8 | 9 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Horní Litvínov. |
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sandl, s. 13.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310.
Literatura
- POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Písečná na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Sandel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Historie osady Písečná
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com