Píseň o starém námořníkovi

Píseň o starém námořníkovi
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
AutorSamuel Taylor Coleridge
Původní názevThe Rime of the Ancient Mariner
PřekladatelJosef Václav Sládek
Jazykangličtina
Žánrromantická balada
Datum vydání1798
Česky vydáno1897
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Píseň o starém námořníkovi (1798, The Rime of the Ancient Mariner) je balada anglického romantického básníka Samuela Taylora Coleridge, jejíž hrdina se proviní tím, že na moři zabije bezdůvodně albatrosa, a je za to potrestán tajemnými přírodními silami.[1]

Vznik balady

Báseň, napsaná ve čtyřveršové a šestiveršové strofě balad z angloskotského pohraničí (tzv. border-ballads, tj. pomezní balady)[2], vyšla poprvé roku 1798 v básnické sbírce Lyrické balady (Lyrical Ballads), kterou Coleridge napsal společně se svým přítelem a básníkem Williamem Wordsworthem a která je považována za skutečný počátek anglického romantismu.[1]

Přestože sbírka vznikla jako výsledek tvůrčí spolupráce obou básníků, je Wordsworthův podíl na baladě nejasný. Podle jeho vyjádření pochází klíčový motiv zastřelení albatrosa od něho, když Coleridgeho seznámil s knihou A Voyage Round The World by Way of the Great South Sea (1726), kterou napsal kapitán George Shelvocke a ve které se tento motiv objevuje.[3] Coleridge však svému příteli uznal autorství pouze několika veršů.[1]

Mnozí literární kritikové zase předpokládají, že inspirací pro báseň byla plavba kapitána Thomase Jamese do Arktidy roku 1631[4], nebo plavba kapitána Jamese Cooka do jižních moří v letech 17721775[5]. Jiní vidí podobnost příběhu starého námořníka s pověstí o Bludném Holanďanovi[6], nebo s příběhem Ahasvera (věčného Žida), který za své provinění musí až do soudného dne bloudit po zemi.[7]

Pro druhé vydání Lyrických balad roku 1800 Coleridge báseň upravil (snažil se zmírnit silně archaizující básnický jazyk balady) a definitivní podobu jí dal roku 1817 ve sbírce Sybiliny lístky (Sybilline Leaves), kdy se v margináliích (poznámkách na okraji textu) pokusil vysvětlit nejasnosti týkající se rozlišení démonických a andělských duchů objevujících se v příběhu.[1]

Přes nepochopení některých Coleridgeových přátel (zvláště Robertem Southeym) i většiny tehdejších literárních kritiků se balada stala nejvýznamnější Coleridgeovu básní a zasloužila se o komerční úspěch Lyrických balad.[1]

Obsah balady

Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého
Ilustrace Gustava Dorého

Báseň zásadním způsobem transformuje hlavní téma lidové balady, kterým je provinění proti lidskému nebo přírodnímu řádu, po kterém následuje trest. Místo osudu nebo zákona v ní však na základě nahodilých (nikoliv příčinných) souvislostí působí tajemné a nepochopitelné síly.[1] Je uvedena slovy, že se jedná o "příběh o tom, kterak loď překročivší rovník byla bouří zahnána do ledových končin poblíž jižního pólu, načež zamířila do horkého zeměpásu v Tichém oceánu, jakož i o podivuhodných událostech, které se přitom přihodily, též i o způsobu, jakým se námořník do vlasti navrátil.".[8]

Vlastní vyprávění začíná tím, že tři mládenci pozvaní na svatbu, potkají starého námořníka. Ten jednoho z nich zadrží a začne mu vyprávět svůj příběh. Svatebčan, jakoby očarován námořníkovým divokým zrakem, je nucen příběh vyslechnout.

Námořník líčí, jak jeho loď vyplula na jih a jak jí přálo počasí, dokud nepřekročila rovník. Pak přišla hrozná vichřice a zahnala loď mezi ledová pole u jižního pólu. Když už všichni ztráceli naději na záchranu, vynořil se z mlhy albatros, který jim ukázal cestu na sever a devět dní je na této cestě doprovázel. Pak jej starý námořník naprosto zbytečně a bez příčiny zastřelil kuší.

Posádka nejprve námořníka proklínala za to, že zabil ptáka, který všem přinesl štěstí. Když se však rozplynula mlha a stále vál příznivý vítr, začala námořníkův čin schvalovat, čímž se stali spoluviníky jeho zlého činu. Když loď téměř dosáhla rovníku, vítr najednou utichl a loď zůstala uvězněna v zahnívajícím tropickém moři, plném hemžící se slizké havěti. Pod žhnoucím sluncem začali všichni trpět strašlivou žízní a mnohé ve snách pronásledoval Duch, vládnoucí polárním končinám. Posádka se v zoufalství snažila veškerou vinu svalit na starého námořníka a pověsili mu na krk místo kříže zabitého ptáka.

Když námořník zahlédl v dálce loď, všichni se radovali do té doby, než zjistili, že jde o vrak, který se k nim blížil ničím nepoháněn. Jeho posádku tvořil kostlivec (Smrt) a přízračná žena zvaná Život ve smrti (Life-in-Death). Přízraky hrály spolu v kostky o posádku a Život ve smrti vyhrála námořníka. S východem měsíce pak všichni členové posádky, až na námořníka, padli mrtvi na palubu a námořníkovi připadalo, že jejich oči jej pronásledují prokletím.

Hněv námořníka na tvory z moře kolem lodi za to, že žijí, zatímco jeho druhové zemřeli, byl po sedmi dnech vystřídán soucitem, který vyvolala krása mihotavé hry tvorů v měsíčním světle. Probudila se v něm schopnost modlit se a tvorům v duchu požehnal. Tím se začalo jeho prokletí lámat. Mrtvý albatros se mu svezl z krku a zmizel v hlubinách. Přišel déšť, který námořník přičítal zásahu Matky boží. Těla posádky, posedlá dobrými duchy, se zvedla a pomáhala řídit loď, kterou nadpřirozené andělské sily hnaly k severu, až k námořníkovu rodnému břehu. Tam duchové opustili mrtvá těla posádky a ta opět padla na palubu. Vzápětí se loď potopila a námořníka zachránil lodivod, který se k lodi vydal na člunu.

Na břehu se námořník setkal se starým poustevníkem z lesní samoty. Zapřísahal ho, aby jej spasil, a pak přijal doživotní pokání. Od té doby musí chodit po světě a vykládat svůj příběh lidem, které potká, a tím je učit lásce a pokoře před vším, co Bůh stvořil a co miluje.

Po skončení vyprávění námořník sdělí svatebčanovi poučení o nutnosti lásky k veškerému tvorstvu a odchází. Svatebčan jíž nejde na svatbu, ale jako omráčený jde domů. Nazítří vstává jako moudřejší muž.

Adaptace

Film a televize

  • The Ancient Mariner (1925, Starý námořník), americký němý film podle poemy Píseň o starém námořníkovi, režie Chester Bennett a Henry Otto.
  • The Rime of the Ancient Mariner (1967, Píseň o starém námořníkovi), britský krátký animovaný film, režie Ernard Queenan.
  • The Rime of the Ancient Mariner (1975, Píseň o starém námořníkovi), americký film, režie Raul daSilva.
  • The Rime of the Ancient Mariner (1977, Píseň o starém námořníkovi), americký animovaný film s využitím ilustrací Gustava Doré, režie Larry Jordan, vypráví Orson Welles.
  • The Ancient Mariner: A Rock Opera (1983, Starý námořník), jihoafrický televizní film podle rockové opery Roberta Schrodera a Lee Johnsona, režie Ken Kirsten, jako vypravěč Michael York.
  • The Albatross (1998, Albatros), britský krátký animovaný film podle poemy Píseň o starém námořníkovi, režie Paul Bush.

Hudba

  • The Rime of the Ancient Mariner (1975), album britského skladatele Davida Bedforda.
  • The Ancient Mariner: A Rock Opera (1980), jihoafrická rocková opera Roberta Schrodera a Lee Johnsona.
  • The Rime of the Ancient Mariner, píseň britské skupiny Iron Maiden z jejího alba Powerslave (1984).
  • Good Morning Captain, píseň americké undergroundové rockové kapely Slint z alba Spiderland (1991), jedná se o adaptaci Písně o starém námořníkovi.
  • Ballata del rovescio del mondo, rozhlasová opera italského skladatele Luky Francesconiho (1994).
  • Albatross (2011), píseň britské skupiny Wild Beasts.
  • The Rime of the Ancient Mariner (2012), album britské skupiny The Tiger Lillies.

Česká vydání

  • Skládání o starém námořníku, Christabel, Kublaj Chán, Praha: Jan Otto 1897, přeložil Josef Václav Sládek.
  • Skládání o starém námořníku, Praha: Studentská tiskárna 1946, přeložil Josef Nesvadba.
  • Píseň o starém námořníku, Praha: František Borový 1949, přeložil Josef Palivec.
  • Dračí křídlo stesku, Praha: Mladá fronta 1965, uspořádal Josef Kostohryz, přeložil Václav Renč, výbor z Coleridgeovy lyriky, obsahující také Píseň o starém námořníkovi.
  • Píseň o starém námořníkovi, Praha: Odeon 1984, přeložila Petruše Máchová.
  • Jezerní básníci, Praha: Mladá fronta 1999, výbor, který obsahuje také Píseň o starém námořníkovi, představuje básnickou tvorbu představitelů tzv. jezerní školy anglického romantismu Williama Wordswortha, Samuela Taylora Coleridgeho a Roberta Southeyho, přeložil Zdeněk Hron, znovu Praha: Garamond 2019.
  • Tušivá rozpomnění: jezerní básníci, Praha: Jitro 2010, antologie z díla anglických raných romantiků obsahující také Píseň o starém námořníkovi, přeložil Václav Renč.

.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Slovník spisovatelů - anglická literatura, Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 204-205.
  2. MACURA, Vladimír, a kol. Slovník světových literárních děl 2. 1. vyd. Praha: Odeon 1988. 464 s. S. 384-385.
  3. Voyage Round the World - The British Library. www.bl.uk [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-18. 
  4. Thomas James - Dictionary of Canadian Biography
  5. Captain Cook’s Voyages and Coleridge’s The Rime of the Ancient Mariner
  6. Flying Dutchman - Encyclopædia Britannica
  7. FULMER, O. Bryan. The Ancient Mariner and the Wandering Jew. Studies in Philology 66. University of North Carolina Press 1969. S. 797–815
  8. Jezerní básnící. Praha: Mladá fronta 1999, 1. vydání, přeložil Zdeněk Hron. S. 85.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dore-So lonely.jpg
Engraving by Gustave Doré for an 1876 edition of Samuel Taylor Coleridge's The Rime of the Ancient Mariner. Captioned "So lonely," it depicts sailor on ratlines of sailing ship.
Der Alte Matrose b 02.jpg
Einen alten Seemann gibt’s, der hält von Dreien einen an (Beschreibung lt. Quelle)
Dore-I Watched the Water-Snakes.jpg
Engraving by Gustave Doré for an 1876 edition of Samuel Taylor Coleridge's The Rime of the Ancient Mariner. Captioned "I Watched the Water-Snakes," it depicts a sailor on the bowsprit of a sailing ship tied to a dead albatross, with water-serpents in the sea around him.
Character sketches of romance, fiction and the drama (1892) (14598373999).jpg
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions

Identifier: charactersketche00inbrew (find matches)
Title: Character sketches of romance, fiction and the drama
Year: 1892 (1890s)
Authors: Brewer, Ebenezer Cobham
Subjects: Literature Allusions Fiction.
Publisher: New York,: E. Hess
Contributing Library: University of Florida, George A. Smathers Libraries
Digitizing Sponsor: University of Florida, George A. Smathers Libraries with support from LYRASIS and the Sloan Foundation

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
aver C M he hermit good lives in that woodJ_ Which slopes down to the sea. How loudly his sweet voice he rears !He Iffves to talk with marinersThat come from a far countree. O shrieve me, shrieve me, holy man ! The hermit crossed his brow.Say quick! quoth he, Ibid thee say— )Vhat manner of man art thou ? He kneels at morn, and noon and eve— He hath a cushion plump ;It is the moss that wholly hides The rotted old oak stump. Forthwith this frame of mine was wrenched With a woful agony.Which forced me to begin my tale ; And then it left me free. And now, all in my own countree, 1 stood on the firm land.The hermit stepped forth from the boat. And scarcely he could stand. Since then, at an uncertain hour. This agony returns ;And till my ghastly tale is told This heart within me burns. I pass, like night, from land to land ; I have strange power of speech ;That moment that his face I see,I know the man that must hear me ; To him my tale I teach. f Coleridges Rime of the Ancient Mariner.
Text Appearing After Image:
THE ANCIENT MARINER ANDREWS 47 ANDY Andrews (Joseph), the hero and title ofa novel by Fielding. He is a footman whomarries a maid-servant. Joseph Andi-ewsis a brother of (Richardsons) Pamela, ahandsome, model young man. The accounts of Josephs bravery and goodqiialities, his voice too musical to halloa to thedogs, his bravery in riding races for the gentle-men of the county, and his constancy in refusingbribes and temptation, have something refresh-ing in their naivete and freshness, and prepossessone in favor of that handsome young hero.—Thackeray. Androclus and the Lion. Androcluswas a runaway Roman slave, who tookrefuge in a cavern. A lion entered, andinstead of tearing him to pieces, lifted upits fore-paw that Andioclus might extractfrom it a thorn. The fugitive, being sub-sequently captured, was doomed to fightwith a lion in the Roman arena, and it sohappened that the very same lion was letout against him; it instantly recognizedits benefactor, and began to fawn uponhim with ev

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.
Der Alte Matrose b 17.jpg
Allein, allein und ganz allein auf weiter, weiter See! (Beschreibung lt. Quelle)
Der Alte Matrose b 09.jpg
Mit der Armbrust mein schoß ich den Albatros (Beschreibung lt. Quelle)
Der Alte Matrose b 07.jpg
Das Eis war hier, das Eis war dort, das Eis war überall (Beschreibung lt. Quelle)