Pískomil veverkoocasý

Jak číst taxoboxPískomil veverkoocasý
alternativní popis obrázku chybí
pískomil veverkoocasý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďmyšovití (Muridae)
Podčeleďpískomilové (Gerbillinae)
RodSekeetamys
Ellerman, 1947
Binomické jméno
Sekeetamys calurus
(Thomas, 1892)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pískomil veverkoocasý (Sekeetamys calurus) je druh pískomila žijící v pouštních oblastech Blízkého východu. Je zařazen do monotypického rodu Sekeetamys.

Popis

  • hmotnost: 45–90 g
  • délka těla: 10–12,5 cm
  • délka ocasu: 13–16,5 cm

Pískomil veverkoocasý je zhruba stejně velký jako pískomil mongolský, je však štíhlejší. Mají protáhlý úzký čenich, velké kulaté oči a poměrně velké šedé uši, hmatové chlupy jsou velmi dlouhé. Jejich těla se směrem dozadu rozšířují, pánevní končetiny jsou dlouhé a plosky nohou lysé. Nápadný je dlouhý, tlustý ocas, který je, tvláště u dominantních savců, po celé délce pokrytý huňatou, hnědošedou srstí. Hřbet je žlutavý, některé chlupy jsou černé, obvyklý je ticking. Břicho je čistě bílé.

Rozšíření a stanoviště

Žijí v kamenitých i písčitých pouštích a polopouštích v Súdánu, Egyptě, Izraeli, Jordánsku a Saúdské Arábii.

Biologie

Pískomilové veverkoocasí jsou noční zvířata, přes den se skrývají před pouštním žárem. Jsou sociální a žijí v rodinných skupinách, během výchovy mláďat jsou monogamní. Huňatost ocasu samců je znakem jejich sociálního postavení.

V přírodě se páří v únoru a březnu, v zajetí pak celoročně. Březost trvá 21–24 dní. Samice si pod kameny staví hnízdo z rozkousaných rostlin, v jednom vrhu jsou dvě až pět bezmocných mláďat. Na péči o ně se podílejí oba rodiče. Mladí pískomilové se začínají osamostatňovat ve čtyřech až pěti měsících věku.

Už 80 dní po narození pohlavně dospívají. V přírodě je průměrná délka života pískomila veverkoocasého jen asi 6 měsíců, v zajetí se dožívají až 5,5 let.

Dobře šplhá ve větvích a výborně skáče. Je to všežravec, živí se částmi rostlin, semeny i drobnými bezobratlými. Nalezenou potravu si zahrabává do skrýší a pravděpodobně se tak podílí na šíření semen. Sdílí území i zdroje s myší rezavou, která se tak stává jeho konkurentem; zdá se ale, že pískomil veverkoocasý je dominatnější.

Je kořistí fenků, písečných i pouštních lišek, damanů, sov a hadů.

Chov pískomila veverkoocasého

Podobně jako pískomil mongolský a další pískomilové se i pískomil veverkoocasý chová v zajetí. Jsou to nenáročná a ochočitelná zvířata, péče o ně se neliší od péče o jiné pískomily. Potřebují nějaký domeček, kam by se mohli schovat, větve na šplhání a koupací písek. Dobře se množí, ale nemají-li dostatečně kvalitní potravu, může dojít ke kanibalismu mláďat.

Chov v zoo

Chov pískomila veverkoocasého v evropských zoo není nikterak častý. V září 2020 byl chován jen asi ve 14 zoo tohoto regionu.[2] V rámci Česka se ve stejnou dobu jednalo o tři zařízení:

Chov v Zoo Praha

V Zoo Praha je tento druh chován od roku 2000.[3] Na konci roku 2019 bylo chováno 14 jedinců.[4] Zatím poslední mládě se narodilo v srpnu 2020.[5]

K vidění je v pavilonu Afrika zblízka v horní části zoo.[3]

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-07]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné online. 
  3. a b Pískomil veverkoocasý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné online. (česky) 
  4. Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné online. (česky) 
  5. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
2007.07-25 (22) Racemouse, Buschschwanzrennmaus.JPG
Autor: Vera Buhl, Licence: CC BY-SA 3.0
Racemouse (Sekeetamys calurus), 55294 Bodenheim, Germany