Pískový filtr
Pískový filtr je zařízení sloužící k filtraci vody a zachycování hrubých rozpuštěných frakcí z vody. Principiálně voda přitéká na filtr, protéká skrz, kde dochází k zachycené větší částí a odtéká dále. Modifikací pískového filtru jsou biofiltry, kde se předpokládá na každém zrnku přítomnost biofilmu s mikroorganismy, které „vyjídají“ z vody určité látky.
Rychofiltry
Pískové rychlofiltry se používají například při čištění pitné vody. Zařízení obsahuje několik van se standardizovaným pískem (tedy stejnou velikostí zrn) a standardizovanou hloubkou. Písek je od dna oddělen deskou s malými póry. Rychlost průtoku je regulována odtokovými klapkami na dně. Jak se filtr postupně zanáší, jsou klapky postupně otvírány, aby docházelo, ke stejné rychlosti filtrace. Po nějakém čase se filtr zanese a je třeba ho vyprat.
Média použitá na této stránce
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
V odželezovně artéské vody v úpravně vod v Káraném se nachází 6 pískových rychlofiltrů. Rychlofiltr je v podstatě tvořen metrem a půl filtračního písku s mezidnem. Voda přitéká z aerační místnosti potrubím a 6 hubicemi natéká do 6 rychlofiltrů, kterými protéká. Rychlost průstupu filtrem resp. zdržení je dáno automaticky otvíráním či uzavíráním odtokového potrubí. Čím víc je filtr zanesen, tím více se klapka potrubí otvírá, aby docházelo ke stálému udržování hladiny. Na filtru se tak zachycují vločky trojmocného železa získaného intenzivní aerací z dvojmocného v aerační místnosti. Poté, když voda prostoupí filtrem pokračuje do mezidna, to odděluje dno a písek plastovými hlavicemi, jejichž škvírky jsou menší než zrna písku, tak aby nedocházelo ke ztrátám filtračního písku. Voda pak je dále trubkami vedena a v areálu vodárny mísena s vodou z přirozené či umělé infiltrace. Tato voda je po úpravě chlórem distribuována do vodovodního řadu. Část vody postupuje do II. Aerace a k ÚV záření. Tato voda je nabízena jako pramenitá voda. Životnost filtru je v průměru 3 dny. Proto jednou za 3 dny dochází k čištění ( vyprání ) jedné nebo několika van tak, aby byl vždy nějaký filtr provozu schopný, zatímco se jiný čistí. Fotografie zobrazuje klidový stav celkového čištění, v normálních podmínkách je voda průhlednější.
Proces propírání filtru spočívá nejprve v provzdušnění a rozmíchání filtru tzv. pracím vzduchem. To je zajištěno přiháněním vzduchu zespoda. Následuje prací voda, která vytlačí špinavou vodu do kanálků mezi vanami. Propírání probíhá tak dlouho, dokud do kanálků nezačne přepadat pouze voda. Z kanálků pokračuje voda s železem do suterénu odželezovny, kde se rozdělí na hustší frakci odváděnou na kalovou lagunu a řidší frakci, která se opětovně vrací k odželeznění. Na kalové laguně na břehu řeky Jizery poté vločky trojmocného železa sedimentují a voda je odváděna zpět do řeky. Jednou za několik let je třeba kalové sedimenty v laguně vytěžit. Sedimenty jsou podrobeny rozboru a následně skládkovány.
Pod samotnými vanami je systém potrubí a armatur pro zajištění všech funkcí rychlofiltru. Měřáky ve vanách zajišťují pouze měření hladiny vody. Nová odželezovna byla v Káraném vybudována v roce 1978.
Artéská voda je jímána ze 7 vrtů o hloubce 60-80 m východně od obce Káraný a násoskou (= vzduchotěsné potrubí dopravující vodu, díky podtlaku tvořenému vývěvou) přiváděny do odželezovny v úpravně vod Káraný. Tato voda pochází ze zvodně (= souvislá akumulace podzemní vody v propustném horizontu) cenomanských (= časová jednotka svrchní křídy vymezující období před 99,6-93,5 miliony let) pískovců o mocnosti 20-30 m překrytých vrstvou nepropustných slínovců. Označení artéská voda pochází z francouzské provincie Artois, kde byla obdobná voda čerpána mnichy kartuziánského řádu ve 12. století. Voda do Polabí přitéká propustnými pískovci shora od Ještědského hřbetu. Rychlost je však malá, stáří vody bylo odhadnuto na 14 000 let.
Zdroje:
- Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
- Wikipedie
- Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT