Pískovcové lomy ve Škrovádu

Na pravém břehu řeky Chrudimky u vesnice Škrovád, která je částí Slatiňan v okrese Chrudim, byly v 16. století založeny lomy na pískovec, který se používal především jako stavební kámen a na hrubé kamenické práce. V období od poloviny 18. do poloviny 20. století zde bylo provozováno až 10 lomů, dnes již opuštěných. V lomech se pracovalo ručně.

Škrovádské pískovce byly hojně využívány pro výstavbu v Chrudimi, kvádry se vyskytují na některých místech městských hradeb, z velké části je z nich postaven arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim) a Sloup Proměnění Páně na chrudimském náměstí, dále pak architektonická výzdoba průčelí Mydlářovského domu a kamenný portál Khomovského domu v Chrudimi.

Geologická lokalita

Hlavní horninou jsou žluté až žlutošedé kvádrové pískovce. Tyto pískovce vznikly v období druhohor jako sedimenty na dně mělkého křídového moře. Pískovcové lomy ve Škrovádu jsou zařazeny mezi významné geologické lokality na území Geoparku Železné hory. Nacházejí se v jeho střední části, při severní hranici geoparku.^[1]

Horolezectví

Lomy ve Škrovádu patří mezi méně známé, avšak důležité horolezecké lokality ve východních Čechách. Převažují zde možnosti stěnového lezení, avšak jsou tu i místa, vhodná pro bouldering. Skalní stěny jsou vysoké od 4 až do 15 metrů a jsou osazeny kruhy, skobami, borháky a nýty. Lomy jsou pro lezecké aktivity využívány již od roku 1960.^[2]

Galerie

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

• 

  Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pískovcové lomy ve Škrovádu na Wikimedia Commons