Püspökladány

Püspökladány
Letecký pohled na Püspökladány
Püspökladány – znak
znak
Püspökladány – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaHajdú-Bihar
OkresPüspökladány
Püspökladány
Püspökladány
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha186,94 km²
Počet obyvatel14 154 (2018)
Hustota zalidnění75,7 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostkaDombi Imréné
Vznik1351
Oficiální webpuspokladany.hu
PSČ4150
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Püspökladány ([pyšpekladáň], z maďarského püspökbiskup a ladánybrod) je město ve východním Maďarsku v župě Hajdú-Bihar. Nachází se asi 47 km jihozápadně od Debrecínu a je správním městem stejnojmenného okresu.

Poblíže se nacházejí města Kaba, Karcag a Nádudvar.

Historie

První stopy lidského osídlení představují asi 4000 let staré hrobky v lokalitě Kincses-domb. Ojedinělé nálezy v obci lze přiřadit k období vlády dynastie Arpádovců a jsou datovány do období mezi 10. a 11. stoletím. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1351. Tehdy se objevovalo pod názvem Ladan. Název odkazoval na jméno biskupa, později byl rozšířen i o označení jeho funkce.

Rozvoj města byl až do druhé poloviny 19. století velmi pomalý, neboť původní osada byla opětovně ničena a znovuosidlována. Poprvé tomu bylo např. v roce 1554 během turecké invaze. Nicméně již v roce 1558 byla nejlidnatější osadou v celém kraji, nakonec ale byla znovu zničena a znovu osídlena až na počátku 17. století. Další destrukce přišla v závěru tureckých válek v 60. letech 17. století, kdy město vyplenil Paša Ahmed ze Szejdi. Od konce 17. století se často mluvilo o městě tržním, ačkoliv Püspökladány získaly tržní právo až roku 1847. V polovině století osmnáctého zde žilo něco okolo tisíce lidí. Josefínský katastr z této doby evidoval město pod názvem Püspek Ladánÿ a také poukazuje na neprůchodnou bažinu, která zde existovala i mnohem dříve a zaznamenána je také z doby turecké okupace.

Roku 1831 si řadu životů vyžádala epidemie cholery, která obec tehdy zasáhla. Až do 70. let 19. století se v okolí Püspökladány nacházely vinice, nakonec je ale zničily choroby. V druhé polovině století byla do města zavedena železnice; nejprve jedna trať (roku 1857) a potom i četné ostatní. Výstavba vyžadovala nemalé úsilí, neboť bylo nezbytné stavět trati bažinatým terénem.

V 70. letech 20. století byla nedaleko obce postavena radarová stanice.

Status města má obec od roku 1986. Původní název zněl Pispek Ladan a jako Püspök-ladány se objevil poprvé roku 1901.

Obyvatelstvo

V roce 2018 zde žilo 14 690 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde byli 97 % Maďaři a 3 % Romové. Cca 1/3 obyvatel se hlásí k reformovaným církvím, 11 % k Římskokatolické církvi.

Kultura

Nachází se zde muzeum, které je věnované Ferenci Karacsovi, maďarskému kartografovi, který z města pocházel.

Arboretum na Vlčím ostrově[1] s rozlohou 8 ha a 650 druhy stromů a rostlin.

Ve městě se také nachází lázně, místní voda byla prohlášena za léčivou v roce 1987. Je účinná proti chronické artritidě, používá se k léčbě bolesti nervů, zánětů, bolestí svalů, chronických kožních onemocnění.

Doprava

Na severu města se nachází železniční stanice Püspökladány, která se nachází na hlavní železniční trati č. 100 ((Budapest -) SzolnokDebrecenNyíregyházaZáhony / Miskolc) ze které odbočují lokální tratě č. 101 (Püspökladány – Biharkeresztes – Oradea) a č. 128 (Püspökladány – Szeghalom – Kötegyan). Nádraží je jedním z klíčových pro propojení maďarské a rumunské železniční sítě.

Městem dále prochází silnice č. 4 (celostátního významu), která spojuje Debrecín s Budapeští. Výhledově má k městu směřovat dálnice M4 z nedaleké vesnice Berettyóújfalu. Stavební povolení bylo uděleno v roce 2021.[2]

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Coa Hungary Town Püspökladány.svg
The coat of arms of Püspökladány
Püspökladány légi fotó.jpg
(c) CivertanS na projektu Wikipedie v jazyce maďarština, CC BY-SA 3.0
Légi fotó Püspökladányi római katolikus templomról, magyaros-szecessziós, 1921. Medgyaszay István.