Pýchavka obecná

Jak číst taxoboxPýchavka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Pýchavka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpýchavkovité (Lycoperdaceae)
Rodpýchavka (Lycoperdon)
Binomické jméno
Lycoperdon perlatum
Pers., 1796
Poddruhy
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.

Popis

Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[4][5] Plodnice má průměr 3–8 cm a je vysoká 4–6 cm.[4] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[6] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[4] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[6] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5–4,5 µm.[4]

V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[7]

Výskyt

Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[4][5][6]

Použití

Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[7] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.

V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.

Taxonomie

Druh poprvé popsal v roce 1796 Christiaan Hendrik Persoon.[8]

Synonyma:

  • Lycoperdon gemmatum (August Batsch 1783[9]
  • Varieta Lycoperdon gemmatum var. perlatum (Elias Magnus Fries 1829[10]
  • Lycoperdon bonordenii (George Edward Massee, 1887[11]
  • Lycoperdon perlatum var. bonordenii (A. C. Perdeck, 1950[12]).

L. perlatum je typovým druhem rodu Lycoperdon. Molekulární analýzy naznačují fylogenetickou příbuznost s druhem L. marginatum.[13]

Zdravotní rizika

V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[14]

Etymologie slova

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lycoperdon perlatum na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Lycoperdon perlatum (pýchavka obecná) [online]. BioLib.cz [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Species Fungorum - Species synonymy [online]. CABI Bioscience Databases [cit. 2009-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-03. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188. 
  5. ↑ a b KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259. 
  7. ↑ a b ERHARTOVI, J. A M. Houbařský atlas. [s.l.]: Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2. 
  8. ↑ Persoon CH. Observationes Mycologicae. Leipzig, Germany: Petrum Phillippum Wolf, 1796. Dostupné online. S. 4. (Latin)  Archivovaná kopie. bibdigital.rjb.csic.es [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04. 
  9. ↑ Batsch AJGK. Elenchus fungorum. Halle an der Saale, Germany: apud J. J. Gebauer, 1783. Dostupné online. S. 147. (Latin) 
  10. ↑ Fries EM. Systema Mycologicum. Greifswald, Germany: Ernesti Mauritii, 1829. Dostupné online. S. 37. (Latin) 
  11. ↑ Massee GE. A monograph of the genus Lycoperdon (Tournef.) Fr.. Journal of the Royal Microscopical Society. 1887, s. 701–27 (see p. 713). Dostupné online. 
  12. ↑ Perdeck AC. A revision of the Lycoperdaceae of the Netherlands. Blumea. 1950, s. 480–516 (see p. 505). 
  13. ↑ Larsson E, Jeppson M. Phylogenetic relationships among species and genera of Lycoperdaceae based on ITS and LSU sequence data from north European taxa. Mycological Research. 2008, s. 4–22. DOI 10.1016/j.mycres.2007.10.018. PMID 18207380. 
  14. ↑ Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR. 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525–526. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Single lycoperdon perlatum.jpg
Autor: Daniel Ullrich, Threedots, Licence: CC BY-SA 3.0
Lycoperdon perlatum, found in a mixed forest on sandy ground north Dorsten, Germany.